Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
Dobrý dům by měl být dostatečně pevný, zároveň prostorný, přitom provozně úsporný. Měl by celoročně poskytovat příjemné prostředí a být zdravotně nezávadný. Chytrým řešením je sendvičové zdivo KMB SENDWIX, které nabízí největší český výrobce betonové střešní krytiny a vápenopískových zdicích prvků, společnost KM Beta.
Existuje celá řada konstrukčních systémů dřevostaveb s nejrůznějšími technologiemi výstavby. Základní typy si představíme v následujícím textu.
Ve výchozím dělení rozlišujeme modulové domy se základním kovovým rámem a opláštěnými stěnami, vyplněnými tepelnou izolací, a dále masivní moduly z odlehčeného betonu.
Domů a bytů staršího data je v České republice mnoho a jejich převážná část spadá dle norem do kategorie „nevyhovující až mimořádně nehospodárné“. Tyto budovy teplo spíše vyzařují, než aby jím šetřily, a tak na většinu z nich čeká v dohledné době komplexní rekonstrukce.
Dřevo je jedním z nejstarších a tudíž léty prověřených materiálů, vyznačujících se vysokou životností a nízkou náročností oprav. Jde o jediný stavební materiál, který dýchá, je trvanlivý, pružný a poměrně snadno se zpracovává. Z hlediska obnovitelných zdrojů má dřevo v dnešní době čím dál větší význam a je používáno coby perspektivní stavební materiál a zároveň levná a efektivní cesta k rychlému a současně nízkoenergetickému bydlení.
Když se chystáme pořídit si vlastní bydlení a nechceme při tom příliš dlouho čekat na novostavbu či rekonstrukci, můžeme se poohlédnout po vhodném domě i v oblasti modulové výstavby.
Pražské Strašnice jsou klidnou vilovou čtvrtí, která se v posledních letech mění v moderní městskou část. Původní zástavbu rodinných domů citlivě doplňují nové, elegantní bytové domy. Jsou důkazem, že moderní nadčasový design tradiční vilové čtvrti sluší, obohacuje její prostor a zároveň dokonale zapadá do okolního architektonického tvarosloví prvorepublikových vil.
Při realizaci některých typů dřevostaveb jsou využívány stěnové panely, které mohou mít buď difúzně otevřenou nebo difúzně uzavřenou konstrukci. V difúzně uzavřeném provedení dosahují tyto panely hodnoty součinitele tepla U = 0,16 W/m2K i méně a v difúzně otevřeném provedení jde o hodnoty U = 0,17 W/m2K. Jedná se tedy o ideální stavební prvky pro energeticky úsporné objekty.
Prolínání dvou světů, toho starého i nového. V historicky hodnotné části městské památkové zóny bývá nejen nutné, ale často i podnětné využívání již přítomných prvků, a přidávání prvků moderních. Koncept pracuje s místními faktory: slabými nebo silnými, vnějšími nebo vnitřními. Vnější problémy byly dány hlavně fyzickým umístěním stavby, vnitřní konkrétním stavebním programem.
Ekologické, zdravé, úsporné, drahé, nerentabilní či omezující tvůrčí svobodu architektů? Všechna tato označení se v souvislosti s pasivními domy objevují. Stejně tomu je vždy, když se lidé seznamují s nějakou novinkou. Pasivní domy sice už dlouho novinkou nejsou, přesto i u stavební veřejnosti tato konstrukce dosud vyvolává polemiky.
Na strmém pozemku měl podle přání investora stát diskrétní dům, který by co nejvíce splynul s okolní přírodou. Uvnitř měl být naopak zcela otevřený pro své okolí. Tak, aby jeho obyvatelé byli v kontaktu s přírodou a její neustálou proměnlivostí.
Kafr a Zelkova stály na pozemku už v době, kdy se dům stavěl. Třicet pět let tak tyto stromy dělaly společnost jeho obyvatelům. Když se ale rozhodlo o rozšíření domu do zahrady, bylo nutné je pokácet. Architekt Hironaka Ogawa ale nechtěl rodinu připravit o vzpomínky se stromy spjaté a rozhodl se pro jejich svérázné zachování.
Přestavba má oproti novostavbě vždy nenahraditelnou přidanou hodnotu – vlastní předcházející historii. Rodinný dům nedaleko Prahy se výrazem hlásí ke svému původu a zároveň je hrdě přiznáno vše, co je na něm nového a současného. Objekt původní stodoly byl kompletně přestavěn na rodinný dům se zachováním proporcí a charakteru tehdejší typické hospodářské budovy.
Na okraji valašskej obce Zádveřice stojí rodinný dom, ktorý na prvý pohľad pripomína drevostavbu. V tomto prípade však zdanie klame, pretože pod dreveným povrchom sa skrýva dom z pevných pórobetónových tvárnic.
Žila byla tři prasátka. Jedno si postavilo chaloupku ze slámy, druhé ze dřeva, třetí z cihel a kamení. Ta jediná vydržela útok zlého vlka. Proč? Protože ty první dva domky byly odfláknuté. Kdyby se stavěly se stejnou pečlivostí…
