Architektura

Města mohou vznikat z různých důvodů, jejich dlouhodobá existence je však podmíněna obchodem. Právě výměna zboží a služeb je tím, co lidi na jednom místě udržuje dobrovolně a dává městům trvalou prosperitu.

V historickém jádru Prahy vzniká projekt, který ambiciózně navazuje na tradici reprezentativního městského bydlení první poloviny 20. století, přičemž kombinuje současný luxusní standard s odkazy na pražský kubismus, historickou parcelaci Nového Města, strukturu říčních teras pražského Poříčí i atmosféru tradičního městského bloku.

Renovovaný Klinker Apartment z dílny studia CaSa se nachází v secesní budově ve čtvrti El Born v Barceloně a nese na první pohled typické znaky práce obou architektů. Nicméně rčení „Nikdy nevstoupíš do téže řeky“ platí i zde. Výchozí podmínky – a to nejen požadavky, ale i příběh investorů, významně ovlivňují výsledek.

Chilský architekt a designér Smiljan Radić patří k nejvýraznějším osobnostem současné latinskoamerické architektury. Ve světovém kontextu se prosadil především díky originálním propojením monumentálně pojatých přírodních motivů se sofistikovanou konstrukcí, prací se světlem a silnou atmosférou prostoru. Před několika dny byl oceněn prestižní Pritzkerovou cenou.

Administrativní budova Arché je dalším příspěvkem architektky Evy Jiřičné a Petra Vágnera do mapy pražské architektury. Ukazuje, že kancelářský dům může být technicky precizní i prostorově poetický, převádí princip plynutí do konstrukce, fasády i světla, a výrazně se tak odlišuje od běžných administrativních budov.

Rokytnice nad Jizerou stojí na prahu jedné z největších proměn za poslední dekády. Investiční skupina Trigema zde připravuje soubor projektů, které mají ambici změnit nejen podobu centra města, ale i jeho ekonomickou a turistickou dynamiku. Ve hře je nový pětihvězdičkový hotel, aparthotelové domy, rezidenční výstavba i rozsáhlé investice do samotného lyžařského areálu.

Bývalá centrála společnosti IBM v londýnské čtvrti South Bank patří k významným ukázkám britského brutalismu. Památkově chráněný komplex z počátku 80. let prošel v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí, která spojila zachování původní architektury s požadavky na energetickou účinnost a současné kancelářské prostředí.

Na okraji středoslovenské vesnice vyrostl dům, který spojuje archetypální jednoduchost, řemeslnou poctivost a odhodlání jedné rodiny. Nominace na slovenské architektonické ocenění CE ZA AR 2025 jen potvrzuje, že i skromná stavba s hlubokým vztahem k místu může kultivovat krajinu i současnou architekturu.

Rekonstrukce bývalého industriálního areálu Vapor Cortès – Prodis 1923 v katalánské Terrasse je dalším z finalistů ceny Miese van der Rohe, které na stránkách ASB portálu představujeme. I v tomto případě se jedná – podobně jako například u francouzského Ateliéru LUMA – o zdařilou adaptaci původně industriálního objektu.

Jednou z posledních realizací loni zesnulého architekta Franka Gehryho, autora Tančícího domu v Praze, se stala budova luxusní značky Louis Vuitton v Soulu. Zájem o stavbu budily nejen nabízené výrobky, ale i interiér pod taktovkou Petera Marina a výstava soch Alberta Giacommetiho, jakož i dramatické křivky její fasády a střechy.

Vzdušnost a světlo dodají každé stavbě optimistickou a přívětivou atmosféru. Stavbám u moře, v tomto případě v západním Středomoří, jsou tyto atributy tak nějak přirozeně vlastní. A jak se ukazuje, lze je dovést k dokonalosti třeba tím, že venkovní plochu započítáme do interiéru domu jednoduchým systémem posuvných stěn a variabilního stínění.

Vícegenerační soužití není v naší zemi příliš častým fenoménem. Děti se obvykle osamostatní a posléze pro vlastní rodinu vytvoří nový domov. Možností, jak trávit více společného času s širší rodinou, tak může být „letní“ dům pro víkendy, prázdniny i další dny volna. Jako například letní sídlo navržené architekty Danielem Rohanem a Danielem Baudisem ze studia DDAANN.