Architektura

Na Vlčí hoře v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce vznikl dům, který se nesnaží být efektní ani okázalý. Místo toho vypráví příběh. O krajině, o přerušených osudech, o kontinuitě i návratech.

Evropská unie směřuje k ambicióznímu cíli – do roku 2040 zásadně snížit emise, transformovat energetiku a přejít na cirkulární ekonomiku jako klíčový pilíř klimatické neutrality. Zkušenost některých členských států však ukazuje, že legislativa, investice a technická infrastruktura samy o sobě nestačí.

Piazzetta před hotelem Fairmont Golden Prague se v příštích letech zásadně promění. Na základě výsledků mezinárodní architektonicko-urbanistické soutěže RaumScape vznikne podle návrhu dánského studia ADEPT nový veřejný prostor, který propojí Pařížskou ulici s nábřežím Vltavy. Cílem projektu je vytvořit kultivovaný, dostupný a živý městský prostor, který zklidní dopravu, přinese více zeleně a bude respektovat historický kontext centra Prahy.

Kompletní rekonstrukce panelového bytu na Praze 4 změnila nevyhovující dispozici v promyšlené bydlení pro matku a dospívajícího syna. Architektka Markéta Janderová byt rozdělila na dvě svébytné části, propojila kuchyň s obývacím pokojem a do interiéru vložila výrazný prvek v podobě prosklené stěny z tlačeného skla. Výsledkem je světlý, variabilní a překvapivě velkorysý interiér na ploše 95 m².

Projekt Yidan Center, který v čínském Šen-čenu staví známý britský architektonický ateliér Zaha Hadid Architects, dosáhl koncem loňského roku své plánované výšky. Designově jde o jeden z nejzajímavějších návrhů, které jsou nyní po světě realizovány. Sloužit bude jako sídlo Chen Yidan Foundation, věnující se podpoře celoživotního vzdělávání a inovací.

Projekt Illa Glòries otáčí pohled na klasický městský byt a jeho půdorys – flexibilní dispozice, sdílené prostory a udržitelné materiály. Cierto Estudio staví svůj projekt na inkluzivitě a otázkách genderové rovnosti. Do pravidelných ulic Barcelony přináší madridský pavlačový dům.

Ústí nad Labem si říká o pozornost. Ve Všebořicích má vyrůst multifunkční atletická hala pro 2 200 diváků, která splní parametry mezinárodních šampionátů a ambicí míří vysoko – až na úroveň evropského standardu. Autorem architektonického návrhu je renomované studio di5 architekti inženýři. Stavba za zhruba 600 milionů korun má být hotová v roce 2028.

Augustiniánská zahrada proměňuje industriální městský blok v Lotyšsku. Pod vlivem principů adaptive reuse vzniká moderní „klášterní zahrada“, obklopená neomítnutými cihlami a ocelovými prvky – pozůstatky „náboženství“ 19. století. V architektonické koláži se tu zabydlela současnost.

Městský obvod Slezská Ostrava má jasno o budoucí podobě rozšíření své historické radnice. Vítězem architektonické soutěže na novou přístavbu se stal ateliér A8000, který se podle poroty nejlépe vyrovnal s úkolem doplnit výraznou novorenesanční stavbu o soudobý architektonický prvek.

V jednom z parků v Madridu se nedávno objevil nový, netradiční návštěvník: plně autonomní elektrický minibus, který má veřejnosti přiblížit mobilitu budoucnosti a zároveň nabídnout možné řešení nedostatku řidičů, který trápí řadu evropských regionů. Jeho cílem je ověřit funkčnost autonomního řízení v reálném provozu – provoz je ale prozatím plánován pouze po testovací dobu.

V Lázních Bělohrad vznikl projekt, který citlivě pracuje s původní strukturou venkovské stodoly a zároveň do ní vkládá soudobý obytný prvek. Na zadání soukromého investora navrhlo studio Facha architekti malou jednotku pro sezónní pobyt ukrytou ve staré stodole.

Rozsahem i ambicemi nemá obdoby. Na celkové ploše 500 000 m², což odpovídá zhruba 70 fotbalovým hřištím, vyrostl kulturní kolos s globálním významem. Grand Egyptian Museum (GEM) v Káhiře bylo v listopadu 2025 po dvou desetiletích příprav slavnostně otevřeno jako největší muzeum světa věnované jediné starověké civilizaci – a stává se novým symbolem moderní egyptské kulturní identity.

V posledních letech zaplavila česká města vlna nových kaváren. Není to jen otázka lepší dostupnosti espressa či módní trend. Jde spíše o přeměnu městského prostoru v sociální přístupnost i v ekonomickou záležitost. Někde vytváří nové komunitní epicentrum, jinde vytlačuje obyvatele, každopádně mění charakter celých ulic.

Proměna nábřeží ve Stromovce a Bubenči se neodehrává jen na povrchu. O tom, kdy a v jaké podobě se lidé dostanou blíž k vodě, dnes rozhodují především technické vrstvy města, protipovodňová ochrana, energetické zázemí a plánovaný teplovod, který má vést přímo pod budoucí promenádou. Viditelným impulzem změn se zároveň stává most na Císařský ostrov, který projde zásadní přestavbou.