Jedna z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb architekta Jaroslava Fragnera postupně prochází citlivou obnovou. Budilova vila v Kostelci nad Černými lesy, dokončená v roce 1932, dostává pod vedením současného majitele Jana Nováka zpět své původní detaily a charakter. Už v září se navíc na speciálních prohlídkách otevře návštěvníkům. Cílem je do roku 2032, kdy stavba oslaví sto let od dokončení, vytvořit autentickou „časovou kapsli“ třicátých let.
Na severu Norska vzniká stavba, která nechce být jen muzeem. The Whale v Andenes propojí vědu, umění, zvuk a vyprávění s výraznou architekturou dánské architektky Dorte Mandrup. Objekt se zvedá ze skalnatého pobřeží jako kopec, jeho střecha bude přístupná veřejnosti a nabídne výhled na norské moře, hory i okolní souostroví. Veřejnosti se nové centrum otevře v příštím roce.
Tzv. „Liebiegovo městečko“ je nejvýraznější ukázkou secesní výstavby bytových domů v Liberci. Jde původně o zaměstnanecké sídliště vybudované v bezprostřední blízkosti továrny textilního magnáta barona Liebiega, které vznikalo od poloviny 19. století do 20. let 20. století. Do české architektury promluvilo znovu letos, kdy byla rekonstrukce jednoho z jeho domků nominována na Českou cenu za architekturu.
Přestavbou bývalého obchodního domu na návsi v Čebíně vznikl druhý stupeň základní školy s kapacitou přibližně 120 žáků. Obec využila objekt někdejší Jednoty ze 70. let a jeho původní konstrukci přizpůsobila novému provozu. Třípodlažní budova doplňuje soubor veřejných institucí v centru obce a počítá také s možností budoucího rozšíření.
Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Výsledná rekonstrukce má tedy hned několik předností - využití existující stavby, zajímavé architektonické řešení a příjemné působení použitých materiálů.
Kde se nové potkává se starým. Kde se používají i materiály, které by pro jiné byly odpadem. Dům Cuddymoss možná vypadá stroze, ale uvnitř i zvenčí zaujme přitažlivou elegancí.
Tradiční hospodářské usedlosti slouží všude ve světě k produkci potravin. Obvykle jde o menší produkční celky, které se zaměřují na tradiční přístup k pěstování rostlin a chovu zvířat s co nejmenším zásahem do krajiny. Jsou také vyhledávaným cílem turistů, a to nejen kvůli degustaci či nákupu výpěstků, ale i jako místo, kde lze pasivně či aktivní prací strávit dovolenou.
Architektura dnes nehledá výrazné prvky za každou cenu. Naopak. Největší sílu často mají detaily, které přirozeně zapadnou do celku a podpoří charakter prostoru. Právě z této myšlenky vznikla kolekce dveří IDEA DOOR od společnosti JAP FUTURE.
Upřímná výpověď surového materiálu a brutalistické pojetí architektury bylo pro montrealskou čtvrť Saint-Michel typická. V průběhu 70. let tu vznikla řada zdařilých místních adaptací tohoto stylu a práce Philipa Bobrowa k nim nepochybně patřila též. Jenže trendy se mění.
Galerie hlavního města Prahy (GHMP) dokončila nový depozitář Bouchalka, který má zajistit odpovídající podmínky pro uložení a péči o její sbírkový fond. Instituce spravuje přibližně 16 tisíc předmětů, dosud však neměla zázemí, které by v potřebném rozsahu splňovalo současné požadavky na ochranu uměleckých děl.
Nová svazková základní škola LOŠBATES vznikla na základě mezinárodní architektonické soutěže jako spolupráce kanadského studia Pelletier de Fontenay a české kanceláře SOA architekti. Škola stojí na severním okraji Louňovic, v blízkosti lesa a v těžišti území čtyř obcí – Louňovic, Tehovce, Svojetic a Štíhlic. Její poloha mimo historická centra jednotlivých sídel má podpořit roli školy jako společného vzdělávacího a komunitního centra mikroregionu.
O stáří se konečně začíná mluvit jinak. Nová typologie, propojení s městem, mezigenerační bydlení. Slovník debaty o péči o starší se proměňuje a vznikají také první projekty, které ho převádějí do reality. Jenže sama nová architektura nemůže vyřešit krizi péče, která se bude dále prohlubovat. Je pouze jednou z odpovědí na otázku, kterou si jako společnost teprve začínáme klást.
Na cestování je krásné to, že člověk má naplánovanou cestu do detailu, ale i tak může narazit na zajímavá místa, o kterých neměl ani potuchy. To byl můj případ při letošní cestě na Bornholm. V malé obci Allinge jsem narazil na kavárnu Galleri Sonja s naprosto vynikající kávou a ještě hezčím interiérem. Začal jsem se tedy pídit po tom, jak kavárna vznikla, protože mi přišlo neuvěřitelné, že by tento prostor vznikl bez zkušeného oka architekta. A protože se jedná o velmi zdařilou a zajímavou realizaci, tak jsem se rozhodl, že se o ní s vámi podělím.
U paty gotické katedrály Saint-Maurice v Angers vyrostla nová vstupní brána. Přístavba podle návrhu japonského studia Kengo Kuma and Associates chrání středověký sochařský portál a vytváří jasně definovaný přechod mezi veřejným prostorem města a interiérem chrámu. Nový vstup do katedrály Saint-Maurice otevírá otázku, jak může současná architektura vstupovat do historického prostředí.
