Aktuální výzkumy dokazují, že v Evropské unii je stavební sektor zodpovědný za přibližně 36 % emisí CO2. Z tohoto důvodu jsou obnova existujících budov a udržitelný způsob výstavby nových objektů klíčové v dosažení významných energetických úspor a nízkouhlíkového hospodářství.
Při každém návrhu a provozu budov je nezbytné dbát požadavků na zabezpečení vhodného vnitřního prostředí z hlediska tepelně-vlhkostního mikroklimatu.
Města se na naší uhlíkové stopě podílejí zásadní měrou – zejména díky hospodaření s energiemi. Jaké ekologicky šetrné energetické přístupy lze najít v městském plánování České republiky? Je pro nás reálná uhlíková neutralita staveb?
Velký bolevecký rybník (43 ha), založený i s celou rybniční soustavou už roku 1461, sloužil k chovu ryb, později jako zdroj ledu pro plzeňský pivovar a v posledním více než půlstoletí má význam především rekreační.
Jak by mohla vypadat udržitelná architektura, která bude produkovat více energie, než jí sama spotřebuje? Inspirujte se vizí významné norské architektonické kanceláře.
ITAP panely – interiérové tepelně aktivní panely s integrovanou aktivní plochou – inovativním způsobem
spojují stávající stavební a energetické systémy do jednoho kompaktního celku a tím vytvářejí kombinované
stavebně-energetické systémy. Jedná se o stavební konstrukce s vnitřním zdrojem energie.
Evropa v rámci energetické politiky přijala ambiciózní cíle k dosažení poklesu roční spotřeby energie o 20 %
do roku 2020 a nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050. Změny v energetické politice jsou citelné při
konkrétních technologických řešeních. Dosažení těchto cílů je proveditelné také díky opatřením a přísnějším
požadavkům i v rámci významné obnovy budov.
Tepelná čerpadla systému země–voda jsou na slovenském trhu stabilně k dispozici již více než 25 let. Během této doby se všeobecná znalost této technologie v odborných kruzích inženýrů, projektantů a architektů neustále rozvíjí. S tím samozřejmě souvisí i stále rostoucí počty realizovaných a projektovaných akcí.
Při útlumu uhelných a jaderných elektráren s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů energie, především slunce a větru, nastal problém s přenosem a akumulací jejich elektrického výkonu mimo špičku zatížení elektrizační sítě. Tento problém však mohou i v Česku do značné míry a levně vyřešit stávající vodní díla (přehrady, jezy a hráze včetně turbín a kanálů a regulací) s využitím stávající přenosové soustavy.
Jak zajistit energetický audit nad „živými daty“? Cílem zadání bylo zpřístupnit energetickému auditorovi dostatek energetických údajů z celého areálu lázní tak, aby to mělo ekonomický smysl a bylo financovatelné z úspor.
Rok 2020 je údajně poslední možností, jak požádat o dotaci na pořízení nového kotle v rámci kotlíkových dotací. Poslední výzva ovšem začala již na podzim 2019, a tak již řada krajů dotace vyčerpala a možnost podání žádosti uzavřela, či žádosti pouze přijímá bez záruky, že bude dotace přidělena. Nevyhovující kotel přitom stále používá přes 300 000 objektů.
Zájem o domácí systémy ukládání energie u nás v posledních letech roste. Domácí baterie, které skladují energii ze solárních panelů v době, kdy svítí slunce, dokáží pokrýt i běžnou spotřebu energie v domě a zajistit jeho soběstačnost v momentě, když počasí nepřeje výrobě z obnovitelných zdrojů. Je dobrou zprávou, že i v této oblasti nejsme závislí na exportu ze zahraničí a že technicky velmi vyspělá řešení vznikají a vyrábí se komplet v České republice.
Již konstruktéři leteckých motorů spojeneckých bombardérů za 2. světové války vstřikovali vodu do sacího traktu svých motorů, aby bombardéry s maximálním nákladem bomb a plnými nádržemi vůbec vzlétly.
Příspěvek představuje výsledky monitorování a vyhodnocení provozu experimentálního energetického systému pro téměř nulové budovy realizovaného v rodinném domě v Hamrech u Hlinska. Vyhodnocení se zaměřuje zejména na nabíjení a vybíjení sezonního zásobníku tepla vybudovaného v podzákladí domu a na celkovou bilanci systému.
Příspěvek analyzuje využití přírodně léčivé vody o teplotě 67 °C z pohledu implementace dostupných technologií do technologického procesu jejího zpracování, kde hlavním přínosem předmětného řešení je zvýšení využitelnosti obnovitelného zdroje energie. Zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie vede k plnění strategických cílů nízkouhlíkové ekonomie Evropské unie pro roky 2020 a 2050.