Dlouhodobá snaha snížit uhlíkovou stopu vyzvedla na výsluní vodík, který je atraktivní alternativou jako palivo sám o sobě nebo jako součást udržitelných paliv. V současné době se vodík vyrábí z fosilního metanu a při celém procesu je využito velkého množství fosilní energie. Za myšlenkou udržitelnějšího vodíku ovšem stojí běžný proces rostlin, které získávají atomy vodíku z vody pouze za pomoci slunečního záření.
Vodivé materiály jsou naprosto nezbytné pro výrobu elektronických zařízení – od iPhonu, přes solární panel, až po televize. Zdaleka nejstarší a největší skupinou vodičů jsou kovy: měď, zlato, hliník. Pak, asi před 50 lety, byli vědci schopni vytvořit vodiče vyrobené z organických materiálů pomocí chemické úpravy známé jako „dotování“ (rovněž “dopování” z původního anglického “doping”), tedy vnesení přímesi do materiálu za účelem změny jeho vlastností.
Pětina energie spotřebované v rámci Evropské unie – v roce 2021 – pocházela z obnovitelných zdrojů, tedy alespoň dle údajů shromážděných dat. Solární, větrné a další „zelené“ zdroje se údajně podílely až na 21,8 % celkové spotřeby, což byl pokles 0,3 % oproti roku 2020 a jednalo se o vůbec první zaznamenaný pokles od doby sledování využití obnovitelné energie.
Povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie, hlavně fotovoltaických elektráren, bude zřejmě jednodušší. Senát dnes schválil příslušnou novelu energetického zákona, nyní ji dostane k podpisu prezident. Senátoři v souvislosti s novelou požádali vládu, aby v zájmu energetické soběstačnosti ČR zabezpečila dalšími úpravami efektivní uplatňování valorizace provozní podpory pro palivové zdroje elektrické energie.
Bateriové úložiště energie ve Wiltshire poblíž Minety, větší než fotbalové hřiště, bylo zkonstruováno firmou Pensa Power, dceřinou společností Shell, a jeho výstavba trvala více než rok. Úložiště bude uchovávat přebytečnou energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů a dodávat ji do sítě. Instalace by měla být první z celé řady podobných instalaci po celém Spojeném království.
Sdílení elektrické energie v komunitách představuje jednu z efektivních cest, jak zvýšit energetickou nezávislost, dostat náklady na elektřinu pod kontrolu a kromě jiného tak směřovat k dosažení uhlíkové neutrality. Zatímco v Česku plnohodnotný rozvoj komunitní energetiky naráží na chybějící legislativu, v jiných evropských státech vypadá v tomto ohledu situace o poznání lépe.
Jediné, co potřebujeme pro snížení naší energetické potřeby a emisí skleníkových plynů, je spotřebovávat méně. Koupel v dvousetlitrové vaně či sprchování s „úspornou“ sprchovou hlavicí zabezpečí hygienickou čistotu našeho těla, avšak při fatálně různé energetické spotřebě. Výměnou starého teplovodního plynového kotle za kondenzační ušetříme maximálně patnáct procent energie, výměnou způsobu mytí až pětadevadesát procent.
Zelená elektřina je označení elektřiny vyrobené výhradně obnovitelnými zdroji, tedy například nejčastěji solárního, větrného nebo vodního původu, může ale jít i o elektřinu z bioplynových stanic či ze zpracování biomasy.
Příspěvek navazuje na článek publikovaný v roce 2016 v časopise TZB Haustechnik, kde byla představena mikroelektrárna Wave, jediný kotel na biomasu na trhu, který kromě tepla produkuje elektřinu. Tento příspěvek shrnuje postup projektu v posledních čtyřech letech a popisuje možnosti, které řešení nabízí.
Aktuální výzkumy dokazují, že v Evropské unii je stavební sektor zodpovědný za přibližně 36 % emisí CO2. Z tohoto důvodu jsou obnova existujících budov a udržitelný způsob výstavby nových objektů klíčové v dosažení významných energetických úspor a nízkouhlíkového hospodářství.
Při každém návrhu a provozu budov je nezbytné dbát požadavků na zabezpečení vhodného vnitřního prostředí z hlediska tepelně-vlhkostního mikroklimatu.
Města se na naší uhlíkové stopě podílejí zásadní měrou – zejména díky hospodaření s energiemi. Jaké ekologicky šetrné energetické přístupy lze najít v městském plánování České republiky? Je pro nás reálná uhlíková neutralita staveb?
Velký bolevecký rybník (43 ha), založený i s celou rybniční soustavou už roku 1461, sloužil k chovu ryb, později jako zdroj ledu pro plzeňský pivovar a v posledním více než půlstoletí má význam především rekreační.
Jak by mohla vypadat udržitelná architektura, která bude produkovat více energie, než jí sama spotřebuje? Inspirujte se vizí významné norské architektonické kanceláře.
ITAP panely – interiérové tepelně aktivní panely s integrovanou aktivní plochou – inovativním způsobem
spojují stávající stavební a energetické systémy do jednoho kompaktního celku a tím vytvářejí kombinované
stavebně-energetické systémy. Jedná se o stavební konstrukce s vnitřním zdrojem energie.
