Letošní léto bylo nejteplejší za uplynulých 244 roků. Ještě než vypuklo, Rada hlavního města Prahy v červnu schválila Implementační plán Adaptační strategie hl. m. Prahy na klimatickou změnu pro roky 2018 a 2019. Plán zdůrazňuje mimo jiné potřebu výstavby a renovace energeticky úsporných budov, šetrného hospodaření se šedou a dešťovou vodou a instalace zelených střech a fasád.
Obnova stávajících budov pro bydlení je jedním z nejdůležitějších řešení z hlediska úspor energie. Předmětná studie se věnuje posouzení vybraných referenčních bytových domů, které reprezentují většinu stávajícího bytového fondu, a to z hlediska energetické a ekonomické efektivnosti a nákladů potřebných na obnovu.
Jednotlivé návrhy energeticky úsporných opatření, jakož i jejich ideální kombinace, se posuzují metodou hodnocení nákladů životního cyklu budovy. Částečná obnova jednotlivých vnějších konstrukcí může přinést úsporu energie okolo 20 %, zatímco celková obnova může přinést úsporu až do výše 60 %. Nákladové optimum obnovy bytových domů závisí na typu budovy a roku výstavby, ale správnou obnovou lze dosáhnout požadované požadavky na energetickou účinnost nových bytových domů a nízkoenergetických budov.
Moderní bydlení se už zdaleka netočí jen kolem kamen, která dávala celé rodině jídlo, teplou vodu a především teplo. Dnešní požadavky na bydlení jsou mnohem náročnější, což je znát i na tom, kolik technologií doma každý z nás má. Dnes nám nejde jen o to přečkat zimu, ale i o určitý komfort – z dnešního pohledu spíše minimální standard.
Dům pro seniory v Modřicích u Brna lze označit jako pasivní. V rozsáhlé studii se na tomto příkladu podařilo dokázat, že pasivně lze stavět nejen rodinné domy, ale že pasivní standard se všemi svými klady i zápory může být příjemným bydlením i pro ty nejstarší občany.
Již od roku 2013 je v české legislativě zaveden pojem téměř nulová budova. Tento energetický standard platí
pro větší veřejné budovy již od roku 2016. V tomto roce se jím již řídí výstavba všech budov s plochou nad 1500 m2
a za necelé dva roky bude platit i pro nejmenší rodinné domy.
Budovy s nízkou energetickou náročností se chovají z hlediska vnitřního prostředí jinak než budovy tradiční a z reakcí uživatelů i objektivně zjištěných faktů lze vysledovat, že změny kvality vnitřního prostředí jsou vnímány a jsou důležitým ukazatelem ovlivňujícím užitnou hodnotu budovy. Tento příspěvek se zaměřuje na vyhodnocení kvality vnitřního prostředí v monitorovaných budovách z hlediska dlouhodobě měřených hodnot a dotazníkového průzkumu podle metodiky ČSN EN 15 251 (2011) a nové metodiky ČVUT. Hodnocení umožní uživateli stanovit třídu kvality prostředí a identifikovat očekávané problémy s kvalitou prostředí související.
Po sedmiměsíční rekonstrukci nemocnice od února přešla na energeticky optimalizovaný provoz díky speciálnímu projektu financování z dosažených úspor (EPC). Jedná se o zatím vůbec první realizovaný projekt svého druhu v Jihomoravském kraji. Projekt modernizace a optimalizace energetické soustavy by měl za deset let trvání EPC kontraktu pomoci nemocnici ušetřit téměř 130 milionů korun. Ročně by se tak mělo jednat o úsporu až 40 % dosavadních nákladů. Za ty mohl původní značně předimenzovaný systém vytápění a ohřevu vody s nízkou účinností.
Požadavek novostaveb na splnění kritéria vyjadřuje záměr navrhovat takové budovy, které budou mít malou spotřebu energie na provoz budovy a ve velké míře budou využívat obnovitelných zdrojů energie. Při úvahách o splnění požadavků na energetickou náročnost se tak zaměřujeme zejména na ty prvky budovy, které ji nejvíce ovlivňují. U obytných a občanských budov je to obálka budovy a technické systémy pro zajištění požadovaného stavu vnitřního prostředí – vytápění, větrání, chlazení, umělé osvětlení.
Voda je nejstarší lidmi využívaný zdroj energie. Podobně vodní cesty jsou lidmi k dopravě osob i zboží využívány odnepaměti. Dnešní doba se ale k vodním dílům staví velmi kriticky až odmítavě. Záměr vybudovat vodní dílo se stává politickou otázkou, a to i v mezinárodním měřítku.
Jediné, co potřebujeme pro snížení naší energetické potřeby a emisí skleníkových plynů, je spotřebovávat méně. Koupel v dvousetlitrové vaně či sprchování s „úspornou“ sprchovou hlavicí zabezpečí hygienickou čistotu našeho těla, avšak při fatálně různé energetické spotřebě. Výměnou starého teplovodního plynového kotle za kondenzační ušetříme maximálně patnáct procent energie, výměnou způsobu mytí až pětadevadesát procent.
Český Siemens získal cenu poroty v soutěži Český energetický a ekologický projekt, stavba, inovace roku (ČEEP) 2016 za projekt implementace platformy komplexního řízení budov Desigo CC v nové budově CIIRC ČVUT v Praze. Cenu si firma odnesla v kategorii Technologie a inovace. Slavnostní předávání cen 15. ročníku soutěže ČEEP proběhlo právě v budově CIIRC.
Evropská směrnice o energetické náročnosti budov definuje obecné požadavky na výstavbu všech nových budov tak, aby splňovaly kritéria budov s téměř nulovou spotřebou energie. Tento požadavek je v České republice zakotven v zákonu 406/200 Sb. o hospodaření energií a navazujících vyhláškách. Příspěvek ukazuje na příkladu rodinného domu, jak vhodnou kombinací technických systémů lze kritéria budovy s téměř nulovou spotřebou splnit.
Ocenění Stavba roku 2016 v kategorii bytový dům – rekonstrukce a obnova získal bytový dům na Ulici Pavla Horova 17 – 19 v Bratislavě. Tuto obnovu realizovala společnost E-RAN Slovakia, spol. s r. o. O průběhu a výsledcích celé obnovy jsme si povídali s jejím jednatelem a spolumajitelem Ing. Andrejem Demjanovičem.
Nová budova Energy Academy v Groningenu je nejekologičtější stavbou mezi vzdělávacími a vědeckými institucemi v Nizozemsku. Díky inteligentnímu designu a konstrukci produkuje více energie, než spotřebuje. K ohřevu a chlazení je využita geotermální energie, přirozená ventilace je stimulována „solárním komínem“ a díky speciálnímu nastavení solárních panelů na střeše je optimálně využita sluneční energie a současně zajištěno přirozené prosvětlení budovy. Dešťová voda slouží nejen k zavlažování, ale i ke splachování na toaletách. Stavba dostala nejvyšší rating BREEAM a stala se jedním z vítězů BREEAM Award 2017.
V projektu jsou zapojeny RD Rýmařov a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT spolu s dalšími podniky a univerzitami ze šesti zemí EU, aby byly zastoupeny různé klimatické podmínky, stavební technologie a kulturní aspekty. Vedoucím projektu je Peter Op ’t Veld z Holandska. Senior konzultant v Huygen Engineers and Consultants, také je profesor na Hasselt University a vedoucí mezinárodních projektů v programech Horizont 2020.