Architektura nebo kýč? Odborníci kritizují kontroverzní mrakodrap s vrakem lodi

Návrh mrakodrapu Top Tower, který má vzniknout v pražských Nových Butovicích, čelí ostré kritice odborné veřejnosti. Podle řady architektů a urbanistů nerespektuje plánovaná stavba prostorové a kompoziční hodnoty čtvrti. Kontroverze budí nejen samotná výška 135 metrů, ale i monumentální plastika vraku lodi, která má korpus budovy prostupovat.

Autory návrhu jsou výtvarník David Černý a architekt Tomáš Císař. Investorem je developerská společnost Trigema, která věří, že projekt realizuje v dohledné době. K výstavbě je však nutné změnit územní plán, což hlavní město aktuálně umožnilo.

Podle historika umění Pavla Karouse je návrh Top Toweru problematický na mnoha úrovních. Upozorňuje na výrazné narušení měřítka okolní zástavby, zastínění a navýšení dopravní zátěže v oblasti. Plastiku vraku lodi, která má odkazovat na ekologické krize, považuje za příklad tzv. greenwashingu.

„Udělat v tom kontextu vrak lodi, který jakoby reaguje na globální oteplování a ekologické katastrofy, je úplný výsměch, klasický příklad toho, čemu se říká greenwashing,“ uvedl Karous.

Podobně se k projektu staví i publicistka Eva Klíčová z deníku Alarm, podle níž se jedná o „jeden z nejcyničtějších příkladů greenwashingu“. Připomíná, že tonáž použitých materiálů výrazně přispěje ke klimatické zátěži.

„Právě tento projekt k ní svými tunami ocele ale přispěje jako málokterá stavba nejen v Česku,“ dodává Klíčová.

Černý projekt obhajuje, Trigema hovoří o průlomu

David Černý s výtkami nesouhlasí. Podle něj je výšková stavba v dnešních podmínkách efektivnější než rozvolněná zástavba. „Čím víc máte rozplizlé město, tím víc musíte vynakládat na infrastrukturu, dopravu toho města, na všechny ostatní věci,“ řekl ČTK. Odmítá rovněž tvrzení o neekologičnosti projektu.

Předseda představenstva Trigemy Marcel Soural uvedl: „Jsme rádi, že se nám podařilo dosáhnout dohody s Magistrátem hlavního města Prahy na podpoře této unikátní stavby. Teď již věříme, že stavbu v dohledné době zrealizujeme.“
Historická krajina vs. „ikona“ nové Prahy

K architektonickým hodnotám oblasti se vyjádřil i historik architektury Zdeněk Lukeš, který poukazuje na samoúčelnost výtvarného doplňku: „Jsem přesvědčen, že dobrá architektura si nepotřebuje vypomáhat předimenzovanými a hlavně zcela samoúčelnými dekoracemi, ty jsou spíš symbolem kýče.“

Stavbu odmítal také urbanista Ivo Oberstein, autor původního urbanistického konceptu Jihozápadního Města. Ve svém dřívějším vyjádření upozornil, že Nové Butovice nejsou rozvojovou lokalitou a podobný zásah by narušil jejich koncepci.
„Konstrukce vraku oceánské lodi z nerezavějící oceli o výšce dvou Petřínských rozhleden by výrazně znásobila uhlíkovou stopu železobetonové obytné věže,“ napsal.

Paralely s minulostí a pohled developerů

Generální sekretář Asociace developerů Zdeněk Soudný připomněl, že obdobné kontroverze provázely například i Tančící dům, dnes jednu z ikon Prahy. „Takové projekty vždy rozdělují veřejnost. Z profesního hlediska však vnímáme jako klíčovou odvahu pustit se do projektu, který se od počátku pohybuje mimo komfortní zónu běžné výstavby,“ uvedl.

Černý a Trigema již spolu v minulosti spolupracovali – např. na projektu Fragment v Karlíně, doplněném plastikou ženské postavy Lilith. Výrazné reakce vzbudila i jeho světelná instalace na obchodním domě Máj.

Zastupitelé hlavního města v noci na dnešek rozhodli o změně územního plánu, která umožní realizaci Top Toweru. Společnost Trigema se zároveň zavázala poskytnout Praze 13 a magistrátu finanční kompenzace ve výši téměř 76 milionů korun, a to formou přímé platby i úprav veřejného prostoru.