Město Brno procházelo ve druhé polovině 19. století po odstranění hradeb prudkým rozvojem jak co do rozlohy, tak i počtu obyvatel. Kromě mnoha velkolepých vil a veřejných budov se z tohoto období dochovala i unikátní soustava tří vodojemů, jejichž nedávná rekonstrukce si letos vysloužila nominaci na Českou cenu za architekturu.
Většina moderních staveb je navržena tak, aby vydržela přibližně padesát let. Benátky však stojí na dřevěných pilotách už více než šestnáct století a jejich základový systém představuje jedinečný důkaz důmyslu starověkého inženýrství.
Více než dvě desetiletí byl příběh továrny Elias Palme synonymem promarněného potenciálu. Chátrající areál v centru Kamenického Šenova, přezdívaný místními jednoduše Eliáška, je ovšem na prahu nové etapy. Nově vzniklý Nadační fond Eliáška ho kupuje s cílem vytvořit zde živé kulturně-společenské centrum s mezinárodním přesahem. A co víc, základní vizi pro transformaci této památky vytvořila už v roce 2016 architektka Tereza Šváchová ve své diplomové práci. Po letech bezprizornosti se tedy o slovo konečně hlásí architektura.
Důležitá pozice Kroměříže na architektonické mapě České republiky je dána už tím, že zde nalezneme památky zapsané na seznam kulturního dědictví UNESCO. Nejde jen o známé zahrady, ale i o arcibiskupský zámek. Právě u něj nedávno vznikla i jedna drobnější stavba, která bude v historickém areálu reprezentovat modernější rozměr.
Automatické mlýny, původní industriální areál nedaleko centra Pardubic, prochází proměnou, která patří mezi jeden z největších počinů české architektury v posledních letech.
Schindlerovu archu ukradli nacisté rodině Low-Beerových v roce 1938. Rodina Low-Beerů v roce 2019 zřícenou továrnu zkonsolidovala a ve spolupráci s místní komunitou založila Nadaci Archa. Spoluvytvořili projekt muzea a svědeckých aktivit vedených místními průvodci. V uplynulých dnech Nadační Fond Archa rodiny Low-Beer a Oskara Schindlera zahájil rekonstrukci památkově chráněné budovy v bývalé továrně v Brněnci.
Ikonická stavba v přístavu v Sydney oslavila 20. října rovných padesát let od svého otevření. Avšak kdyby šlo vše podle původních plánů, toto kulaté výročí bychom si připomínali o celou dekádu dříve. Obrovské zpoždění je přitom jen část velkolepého příběhu.
Úspěšná obnova dlouhodobě zanedbávaného Červeného kostela v Olomouci pod vedením Atelieru-r přitahuje pozornost všech milovníků knih a citlivých rekonstrukcí. Veřejnosti se otevřel po více než šedesáti letech.
‚Skrytý klenot v Plzni‘ – tak byla uvedena kulturní památka Semlerova rezidence do mezinárodní sítě ICONIC HOUSES, která soustřeďuje výjimečné stavby světových architektů 20. století. Unikátní bytový interiér, jehož prostorovou koncepci navrhl Adolf Loos a projekt detailně rozpracoval Heinrich Kulka, je jedinou realizací v Plzni, kde je uplatněn princip Raumplanu.
Přes dva roky trvající renovace kulturní památky Jinonický zámeček si vyžádala náklady ve výši půl miliardy korun. Výsledkem je moderní bydlení v historickém objektu, původním sídle Schwarzenbergů, který nabízí 51 bytových jednotek o dispozicích 2+kk až 4+kk.
TechTower je jedním z nejmodernějších technologických parků v Česku. Za unikátním projektem konverze budovy bývalého plzeňského pivovaru stojí architektka Tereza Vojtěšková z ateliéru Vojtěšek architekti spolu s ak. arch. Milanem Varvařovským. Jejich cílem bylo od prvotních variant přestavby až po zařízení interiéru především navázat na industriální odkaz stavby.
Sídlo rakouského parlamentu, otevřené roku 1883 na vídeňské Ringstraße patří mezi nejvýznamnější vídeňské budovy. Nyní, po skoro století a půl provozu, se palác dočkal rozsáhlé rekonstrukce. Pětiletá přestavba s rozpočtem 352 milionů eur přenesla budovu pamatující císařství do 21. století.
Dne 21. 9. 2022 se začala psát nová kapitola někdejších městských jatek, přestavěných na reprezentativní sídlo galerie současného umění PLATO. Druhý život památkově chráněné budovy odstartovala vernisáž mezinárodní výstavy „Optimalizované bajky o dobrém životě".
Skláři v Novém Boru na Českolipsku zachraňují historické vitráže Průmyslového paláce v Praze. Znamená to každé okno demontovat, rozebrat na jednotlivá skla, ručně každé sklíčko umýt, znovu vsadit do olověných rámečků, případně doplnit chybějící části a okno znovu složit. Na obnově oken pracují tři desítky lidí, rukama jim projde více než 100 000 skel. Práce potrvají 2,5 roku.
Desítky let bez údržby, znárodnění, fatální povodně i složitost kolaudace zrekonstruované historické budovy podle měřítek 21. století… osud zámku Mitrowicz, dříve známého jako zámek Koloděje nad Lužnicí, nebyl za jeho dlouhou a bohatou historii vždy jednoduchý. I přesto se podařilo vdechnout mu nový život, aby se mohl v roce 2016 vůbec poprvé ve své historii otevřít veřejnosti.
