Sídlo rakouského parlamentu, otevřené roku 1883 na vídeňské Ringstraße patří mezi nejvýznamnější vídeňské budovy. Nyní, po skoro století a půl provozu, se palác dočkal rozsáhlé rekonstrukce. Pětiletá přestavba s rozpočtem 352 milionů eur přenesla budovu pamatující císařství do 21. století.
Dne 21. 9. 2022 se začala psát nová kapitola někdejších městských jatek, přestavěných na reprezentativní sídlo galerie současného umění PLATO. Druhý život památkově chráněné budovy odstartovala vernisáž mezinárodní výstavy „Optimalizované bajky o dobrém životě“.
Skláři v Novém Boru na Českolipsku zachraňují historické vitráže Průmyslového paláce v Praze. Znamená to každé okno demontovat, rozebrat na jednotlivá skla, ručně každé sklíčko umýt, znovu vsadit do olověných rámečků, případně doplnit chybějící části a okno znovu složit. Na obnově oken pracují tři desítky lidí, rukama jim projde více než 100 000 skel. Práce potrvají 2,5 roku.
Desítky let bez údržby, znárodnění, fatální povodně i složitost kolaudace zrekonstruované historické budovy podle měřítek 21. století… osud zámku Mitrowicz, dříve známého jako zámek Koloděje nad Lužnicí, nebyl za jeho dlouhou a bohatou historii vždy jednoduchý. I přesto se podařilo vdechnout mu nový život, aby se mohl v roce 2016 vůbec poprvé ve své historii otevřít veřejnosti.
Že se magii vaření piva na soutoku Mže a Radbuzy daří, je věc známá. Tekuté zlato z Plzně je světově proslulé. Zdejší minipivovar Proud jde ale svou vlastní cestou, a svou identitu rozvíjí i po architektonické stránce. Třeba tím, že svou chmelenou produkci zajišťuje z nově rekonstruované budovy staré elektrárny.
Stačí malý impuls, aby se jinak zapomenutá vesnice přetvořila a stala se vzorem, co se současné architektury u nás týče. Příkladem, který hovoří sám za sebe, jsou moravské Trojanovice, kterým dal novou tvář architekt Kamil Mrva. Budou Noutonice dalším z nich?
Záchrana památkově chráněných městských jatek v Ostravě je u konce, kolaudační rozhodnutí k užívání budovy bylo vydáno začátkem května, dva roky po zahájení stavebních prací, šest let od odkupu jatek městem Ostrava. Dokončovací práce na objektu sice budou ještě pár týdnů pokračovat, nyní se však na měsíc otevírají veřejnosti.
Fakulta elektrotechnická ČVUT vyvinula unikátní metodu zkoumání památek. Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým doc. Martina Sasky.
Vítězný návrh pro rekonstrukci usedlosti Cibulka vytvořilo studio Petr Hájek Architekti. V soutěžním architektonickém workshopu trvajícím 148 dní se na tom shodla osmičlenná odborná porota složená z odborníků na architekturu, zdravotnictví a sociální péči a ze zástupců Nadace rodiny Vlčkových.
Významná kulturní památka od architekta Josefa Gočára dlouhá léta chátrala. Winternitzovy automatické mlýny by však měly už letos dostat druhou šanci. Architekt Lukáš Smetana, který objekt koupil společně s manželkou, se však chystá pustit do rekonstrukce. Ještě předtím však budovu nabídl jako dočasné ubytování pro lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí.
Budova bývalé Zengerovy trafostanice se objevovala v médiích kvůli své plánované přestavbě na hotel, prohlášení za kulturní památku, ohlášení projektu Kunsthalle Praha, demolici interiérů stavby i otázkám financování galerie. Nyní se otevírá svým návštěvníkům.
Na Výstavišti v Praze 7 začala dostavba vyhořelého křídla Průmyslového paláce. Dělníci ji zahájili přeložkou inženýrských sítí a takzvanými zimními pracemi. Rovněž začne průzkum pravého křídla, které bude kompletně opraveno. Vedle toho se letos dokončí i oprava nedalekých Křižíkových pavilonů.
Část usedlosti Cibulka v pražských Košířích, která desítky let chátrala, se pro veřejnost nastálo otevře už v průběhu roku 2023. První bude zrekonstruovaný původní klasicistní domek zahradníka v těsné blízkosti veřejného parku. Do roku 2026 má být hotova hlavní část areálu, kde začne fungovat Středisko dětské paliativní péče s lůžkovým hospicem.
Může se zdát zvláštní, ale objekt oceněný čestným titulem Stavba roku 2020 Zlínského kraje byl vlastně postaven už v srpnu 1899. Jak tedy mohl aspirovat na takové aktuální hodnocení? Proto, že se loni znovu „narodil“.
Stalo se to na den přesně před 20 lety. 16. prosince 2001 byla na 25. zasedání organizace UNESCO ve finských Helsinkách na Seznam světového dědictví zapsána brněnská vila Tugendhat, která patří pod správu Muzea města Brna. Stala se tak dodnes jedinou památkou moderní architektury v České republice, která na něm figuruje.
