Na státním zámku Zákupy na Českolipsku začala obnova střechy a krovů, jež si vyžádá přes 82 milionů korun. Rozdělená je na etapy, budou se dělat všechna čtyři křídla, řekl dnes ČTK kastelán zámku Petr Weiss. „Potrvá to minimálně tři roky,“ dodal.
Nejenom česká města hledají nová využití pro kdysi slavné a oblíbené výletní restaurace, oživit oblíbený výletní cíl se snaží i v kulturně spřízněné Vídni. Do roku 2021 by tu měl projít zámeček Cobenzl, který zažil časy lepší i horší.
Hradec Králové je neoddělitelně spojen s architektonickou osobností Jana Kotěry. Jednou z dominant labského nábřeží je i jeho budova Muzea východních Čech, která prošla v letech 2018 až 2019 citlivou rekonstrukcí.
Zajímavým, přestože neoceněným účastníkem loňského ročníku Stavby roku byla rekonstrukce a dostavba větrného mlýna ve Zbyslavicích v Moravskoslezském kraji. Citlivé stavební zásahy ponechaly krajině dominantu v podobě válcovitého těla někdejšího větrného mlýna, tu ale doplnily o příjemně excentrické objektů pro bydlení.
Barokní panský statek, který těsně přiléhá k Trojskému zámku a v minulosti sloužil k jeho zásobování, zasáhla v roce 2002 povodeň a od té doby chátral. Život mu má nyní navrátit developerský projekt skutečně luxusního rezidenčního bydlení, který odkazuje na baroko nejen velkorysostí svých prostor.
Jak moc zasáhla socialistická normalizace architektonickou scénu? Kolik opatrných svobodných nádechů se ztratilo v šedi povolené kultury a jak moc si mohli architekti dovolit snít? Příběh české architektury posledního půlstoletí a její aktéry představuje až do 26. ledna 2020 výstava Navzdory v Galerii Jaroslava Fragnera.
Unikátní projekt revitalizace školní budovy vzniká v pražských Hrdlořezích. Brutalistická budova ze 70. let na Českobrodské ulici se do května 2021 promění v první pražskou nízkoenergetickou školu, která v sobě spojí celou řadu inovativních úsporných řešení.
Obnova a rehabilitace Zámku v Písečném je v našich podmínkách unikátní obnovou zámeckého areálu, který byl za posledních 100 let po všech stránkách doslova zmrzačen v jeho primárních funkcích.
V rámci druhé etapy developerského projektu Jinonický dvůr započaly v polovině tohoto roku stavební práce v klíčové části tohoto rozvojového území – historickém Jinonickém zámečku. Základní ideou celého projektu je citlivá renovace nemovité kulturní památky se zachováním unikátních dobových architektonických prvků.
Pražský magistrát získal stavební povolení na dlouho plánovanou dostavbu a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. Ještě letos by se měla vypsat zakázka na stavebníka a ve druhé polovině příštího roku chce město s pracemi začít. Magistrát o tom informoval v tiskové zprávě. Odhadovaná cena rekonstrukce je podle dřívějších informací asi 1,25 miliardy korun, rekonstrukce počítá se stavbou repliky levého křídla a vybudováním nového zázemí, technických prostor a podchodu ke Křižíkově fontáně. Levé křídlo paláce zničil požár v roce 2008.
Pražský Libeňský most není nutné zbourat a má být opraven a zachován. Most má vysokou architektonickou i historickou hodnotu. Ve svém oponentním posudku to píše švýcarský profesor Eugen Brühwiler ze Švýcarského federálního technického institutu (EPFL) v Lausanne. Posudek vznikl jako oponentura návrhu opravy mostu od Kloknerova ústavu ČVUT.
Znojmo si nechalo zpracovat studii, která zmapovala podobu podzemí Louckého kláštera. Dosud nebylo zřejmé, jaké chodby v podzemí vedou a jak vypadají. Díky studii může město plánovat opravy a ví, v jakém stavu národní kulturní památka v jeho vlastnictví je, uvedl v tiskové zprávě místostarosta Jakub Malačka.
Česká republika se v poslední době zbavuje celé řady objektů vystavěných v dobách socialismu. Negativní konotace nesvobodné doby se přenášejí i na domy, které v této době vznikly, bez ohledu na architektonické kvality, které mohou mít. Typickým příkladem je bourání budovy Transgasu na pražské Vinohradské ulici.
Lenka Dusilová společně s VJ Aeldrynem ze studia Lunchmeat připravují cyklus představení MONUMENT/UM, hudebně-obrazový benefiční projekt, kterým v létě tohoto roku podpoří krásné, ale také zchátralé památky – kostel, hrad, lázně a továrnu – v severních a západních Sudetech.
Pro osud Terezína po druhé světové válce je charakteristická rozštěpenost mezi vývojem a posláním malé pevnosti, zaměřené na uchování paměti tragických událostí holokaustu, a hlavní pevnosti, kterou postihl osud srovnatelný s mnoha malými českými městy doby komunismu. Nový život do spícího města se nyní snaží vnést studenti a pedagogové Fakulty architektury ČVUT.