Historické stavby

Automatické mlýny, původní industriální areál nedaleko centra Pardubic, prochází proměnou, která patří mezi jeden z největších počinů české architektury v posledních letech.

Schindlerovu archu ukradli nacisté rodině Low-Beerových v roce 1938. Rodina Low-Beerů v roce 2019 zřícenou továrnu zkonsolidovala a ve spolupráci s místní komunitou založila Nadaci Archa. Spoluvytvořili projekt muzea a svědeckých aktivit vedených místními průvodci. V uplynulých dnech Nadační Fond Archa rodiny Low-Beer a Oskara Schindlera zahájil rekonstrukci památkově chráněné budovy v bývalé továrně v Brněnci.

Ikonická stavba v přístavu v Sydney oslavila 20. října rovných padesát let od svého otevření. Avšak kdyby šlo vše podle původních plánů, toto kulaté výročí bychom si připomínali o celou dekádu dříve. Obrovské zpoždění je přitom jen část velkolepého příběhu.

Úspěšná obnova dlouhodobě zanedbávaného Červeného kostela v Olomouci pod vedením Atelieru-r přitahuje pozornost všech milovníků knih a citlivých rekonstrukcí. Veřejnosti se otevřel po více než šedesáti letech.

‚Skrytý klenot v Plzni‘ – tak byla uvedena kulturní památka Semlerova rezidence do mezinárodní sítě ICONIC HOUSES, která soustřeďuje výjimečné stavby světových architektů 20. století. Unikátní bytový interiér, jehož prostorovou koncepci navrhl Adolf Loos a projekt detailně rozpracoval Heinrich Kulka, je jedinou realizací v Plzni, kde je uplatněn princip Raumplanu.

Přes dva roky trvající renovace kulturní památky Jinonický zámeček si vyžádala náklady ve výši půl miliardy korun. Výsledkem je moderní bydlení v historickém objektu, původním sídle Schwarzenbergů, který nabízí 51 bytových jednotek o dispozicích 2+kk až 4+kk.

TechTower je jedním z nejmodernějších technologických parků v Česku. Za unikátním projektem konverze budovy bývalého plzeňského pivovaru stojí architektka Tereza Vojtěšková z ateliéru Vojtěšek architekti spolu s ak. arch. Milanem Varvařovským. Jejich cílem bylo od prvotních variant přestavby až po zařízení interiéru především navázat na industriální odkaz stavby.

Sídlo rakouského parlamentu, otevřené roku 1883 na vídeňské Ringstraße patří mezi nejvýznamnější vídeňské budovy. Nyní, po skoro století a půl provozu, se palác dočkal rozsáhlé rekonstrukce. Pětiletá přestavba s rozpočtem 352 milionů eur přenesla budovu pamatující císařství do 21. století.

Dne 21. 9. 2022 se začala psát nová kapitola někdejších městských jatek, přestavěných na reprezentativní sídlo galerie současného umění PLATO. Druhý život památkově chráněné budovy odstartovala vernisáž mezinárodní výstavy „Optimalizované bajky o dobrém životě".

Skláři v Novém Boru na Českolipsku zachraňují historické vitráže Průmyslového paláce v Praze. Znamená to každé okno demontovat, rozebrat na jednotlivá skla, ručně každé sklíčko umýt, znovu vsadit do olověných rámečků, případně doplnit chybějící části a okno znovu složit. Na obnově oken pracují tři desítky lidí, rukama jim projde více než 100 000 skel. Práce potrvají 2,5 roku.

Desítky let bez údržby, znárodnění, fatální povodně i složitost kolaudace zrekonstruované historické budovy podle měřítek 21. století… osud zámku Mitrowicz, dříve známého jako zámek Koloděje nad Lužnicí, nebyl za jeho dlouhou a bohatou historii vždy jednoduchý. I přesto se podařilo vdechnout mu nový život, aby se mohl v roce 2016 vůbec poprvé ve své historii otevřít veřejnosti.

Že se magii vaření piva na soutoku Mže a Radbuzy daří, je věc známá. Tekuté zlato z Plzně je světově proslulé. Zdejší minipivovar Proud jde ale svou vlastní cestou, a svou identitu rozvíjí i po architektonické stránce. Třeba tím, že svou chmelenou produkci zajišťuje z nově rekonstruované budovy staré elektrárny.

Stačí malý impuls, aby se jinak zapomenutá vesnice přetvořila a stala se vzorem, co se současné architektury u nás týče. Příkladem, který hovoří sám za sebe, jsou moravské Trojanovice, kterým dal novou tvář architekt Kamil Mrva. Budou Noutonice dalším z nich?

Záchrana památkově chráněných městských jatek v Ostravě je u konce, kolaudační rozhodnutí k užívání budovy bylo vydáno začátkem května, dva roky po zahájení stavebních prací, šest let od odkupu jatek městem Ostrava. Dokončovací práce na objektu sice budou ještě pár týdnů pokračovat, nyní se však na měsíc otevírají veřejnosti.

Fakulta elektrotechnická ČVUT vyvinula unikátní metodu zkoumání památek. Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým doc. Martina Sasky.