Architekt roku 2025: Ocenění získali bratři Chalupové

Prestižní ocenění Architekt roku získali v letošním ročníku bratři Marek a Štěpán Chalupovi. Porota tím ocenila jejich dlouhodobý přínos české architektuře, včetně projektů jako vestibul stanice metra Kolbenova či hotel Metropol na Národní třídě v Praze. Vyhlášení výsledků proběhlo v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.

Vedle hlavního ocenění byla udělena také cena Architekt obcí 2025, kterou převzal městský architekt Jindřichova Hradce Lukáš Soukup. Čestné uznání in memoriam pak obdržel filozof a teoretik umění Petr Rezek.

Porota ocenila nejen tvorbu, ale i profesní integritu

Soutěž každoročně organizuje společnost ABF, letošní ročník byl v pořadí již sedmnáctý. Cena Architekt roku se uděluje osobnostem, které se v posledních pěti letech významně zasloužily o rozvoj architektury v České republice.

Porota posuzovala nejen kvalitu samotné tvorby, ale i její vliv na prostředí, přístup k profesi a morální integritu nominovaných. Mezi finalisty se kromě bratrů Chalupových dostali také Jiří a Barbora Weinzettlovi z ateliéru 111 architekti, David Kraus, Jan Šépka a studio Sporadical.

Nejznámější díla bratři Marka a Štěpána Chalupových:

Od orlického zámku až po EXPO

Bratři Chalupovi se v české architektuře zviditelnili již koncem 90. let. Jejich první výraznější realizací bylo zastřešení schodiště na zámku Orlík v roce 1998. Od té doby se podíleli na řadě veřejných i soukromých projektů. Kromě zmíněného vestibulu metra Kolbenova a Hotelu Metropol navrhli také český pavilon na světové výstavě EXPO 2000 nebo budovu banky ČSOB v Praze-Radlicích.

V současnosti čekají na realizaci například jejich návrh nové budovy Alšovy jihočeské galerie v Českých Budějovicích nebo parkovací dům u katedrály v Ostravě. Společnost ABF popisuje jejich práci jako „tvorbu v duchu sofistikovaného minimalismu s důrazem na detail a s jasným autorským rukopisem.“

Čestné uznání pro filozofa Petra Rezka

Kromě ocenění pro architekty se porota rozhodla udělit i čestné uznání in memoriam filozofovi Petru Rezkovi. Ten od 70. let zásadně ovlivňoval nejen filozofické, ale i umělecké a architektonické prostředí v České republice.

Podle organizátorů se „sice nazýval učitelem filosofie, po desetiletí ale formoval také myšlení výtvarníků, architektů i teoretiků a podněcoval diskusi o mezioborových tématech.“ Byl žákem Jana Patočky a své fenomenologické myšlení promítl do mnoha odborných textů. Působil na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, Akademii výtvarných umění a Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci.

Ocenění Architekt obcí 2025 získal Lukáš Soukup a město Jindřichův Hradec

Součástí vyhlášení soutěže Architekt roku 2025 bylo také udělení ceny Architekt obcí, kterou společně organizují Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Česká komora architektů, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR a časopis Moderní obec.

Ocenění je určeno dvojici – architektovi a obci – jejichž dlouhodobá spolupráce přispěla ke kultivaci veřejného prostoru a kvalitnímu urbanistickému rozvoji.
V letošním ročníku cenu získal městský architekt Lukáš Soukup a město Jindřichův Hradec.

Porota ocenila především systematickou a respektující spolupráci mezi městem, v čele se starostou Mgr. Ing. Michalem Kozárem, MBA, a městským architektem Lukášem Soukupem. Společně se zaměřují nejen na strategické rozvojové projekty, ale také na drobné zásahy, které zvyšují kvalitu veřejného prostoru. Podle poroty jejich činnost zahrnuje i edukativní rozměr – město pořádá komentované vycházky, přednášky, výstavy i veřejné diskuse.

Lukáš Soukup jako městský architekt aktivně iniciuje témata, koordinuje přípravu zadání a spolupracuje s odborníky z řad architektů, projektantů nebo developerů. Věnuje se rovněž dočasným úpravám veřejných prostranství, které mají přímý dopad na kvalitu života obyvatel i návštěvníků.

Zapojování veřejnosti a akademické obce

Cenným přínosem oceňované spolupráce je důraz na zapojování veřejnosti do plánovacích procesů. To probíhá například prostřednictvím veřejných prezentací, diskusí nebo tematických skupin na sociálních sítích. Porota vyzdvihla i unikátní projekt tzv. skupiny Teenagers – formát, který při přípravě revitalizace sídliště zapojil místní mládež do diskuse o veřejném prostoru a podpořil mezigenerační dialog.

Kvalitní spolupráce města a architekta se promítá také do propojení s akademickou sférou. Do plánování jsou zapojováni studenti vysokých škol architektury, kteří přispívají k tvorbě strategických návrhů. Město se navíc pravidelně účastní celostátních akcí jako je Den architektury nebo Zažít město jinak, čímž rozšiřuje povědomí o významu kvalitního urbanismu.