Město Litvínov chystá komplexní úpravu svého centra. Proces příprav architektonické soutěže doprovázela i účast veřejnosti, která měla příležitost vyjádřit své názory během několika setkání a veřejného projednání. Klíčovým bodem diskuse se stala doprava a budoucnost parkovacích míst na náměstí Míru.
Růst obcí v bezprostředním zázemí Prahy je jedním z nejviditelnějších urbanistických trendů posledních dvaceti let. Zatímco hlavní město se dlouhodobě potýká s limity nové bytové výstavby – ať už kvůli komplikovanému schvalovacímu řízení, nedostatku pozemků nebo odporu části veřejnosti – okolní obce se staly útočištěm tisíců domácností hledajících dostupnější a klidnější alternativu.
V posledních letech se v městském i příměstském prostředí prosazuje trend označovaný jako meadowscaping, tedy cílená přeměna konvenčních, pravidelně sečených trávníků na přírodní nebo polopřírodní louky. Tento přístup vychází z poznatků ekologie, biologie a udržitelného krajinářství a nabízí řešení, které reaguje na aktuální environmentální výzvy, včetně poklesu biodiverzity, klimatických změn a vysoké spotřeby zdrojů spojené s údržbou tradičních trávníků.
Hlukové znečištění představuje jednu z nejrozšířenějších a současně nejvíce podceňovaných environmentálních zátěží současné Evropy. Podle nejnovější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je více než 110 milionů obyvatel EU vystaveno hladinám hluku překračujícím práh 55 dB (index den–večer–noc), což představuje oficiálně stanovenou hranici, nad kterou dochází k negativním účinkům na lidské zdraví.
Zahrady s rozkvetlými květinami a konstrukcemi, jako jsou hmyzí hotely, jsou v současnosti velmi oblíbené. Otázkou však zůstává, zda tyto pečlivě vytvořené prostory skutečně přinášejí maximální ekologický přínos, nebo zda je efektivnější ponechat přírodě volnější prostor pro vlastní vývoj.
Praha v příštích dekádách čeká výrazný populační růst. Zatímco mnohá města a regiony v Česku se potýkají s úbytkem obyvatel, metropole řeší opačný problém – jak včas a smysluplně rozšířit veřejnou infrastrukturu. Podle nové prognózy Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) může do roku 2050 přibýt až 300 tisíc nových obyvatel, v alternativní variantě dokonce až půl milionu.
Urbanistická studie Zelenomodré centrum Jaroměře od architektonického studia A8000 získala první cenu v soutěži Urbanistický projekt roku 2025. Soutěž každoročně pořádá Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství a klade si za cíl ocenit kvalitní přístup k městskému plánování s důrazem na udržitelnost a modrozelenou infrastrukturu. Letos porota vybírala ze dvanácti přihlášených projektů z celé republiky.
Představte si město, které je 170 kilometrů dlouhé. Přestože v něm bydlí statisíce lidí, najdete v něm jen dvě budovy a nevede jím žádná silnice. Šílený nápad? Ukázka ze sci-fi knihy? Ani to, ani ono. Seznamte se s Neom…
Když Praha letos v březnu znovu převzala titul Evropské město lesnictví, nebyla to marketingová akce, ale výsledek několika let systematické práce s krajinou. Primátor Bohuslav Svoboda při slavnostním ceremoniálu prohlásil, že „pražské lesy, parky a historické zahrady nejsou dekorace, nýbrž základ zdravého městského ekosystému“. Ředitel Evropského lesnického institutu Robert Mavsar ze Slovinska k tomu dodal, že metropole je dnes učebnicovým příkladem, jak mohou velká evropská města proaktivně čelit oteplování.
Ve vídeňské městské části Favoriten se blíží ke konci výstavba prvního tzv. superbloku. Projekt se inspiroval barcelonským modelem městských čtvrtí, kde automobilová doprava ustupuje lidem, zeleni a komunitnímu životu. Cílem je vytvořit přívětivé prostředí pro každodenní život, kde dominují pěší, cyklisté a veřejná prostranství. Uvedlo to město Vídeň v tiskové zprávě.
Praha se v minulém roce rozhodla vyměnit na svém území tisíce odpadkových košů. Nejde přitom jen o logistickou operaci nebo kosmetickou úpravu městského mobiliáře. Tato výměna představuje zásah do toho, jak město přemýšlí o veřejném prostoru, jak ho spravuje a co komunikuje svým obyvatelům.
Koncept patnáctiminutových měst je jednou z nejdiskutovanějších urbanistických teorií současnosti. Má své zastánce i odpůrce, na obou stranách s řadou argumentů. Zabývá se jím i česká metropole Praha.
Bobr evropský (Castor fiber) i jeho americký příbuzný (Castor canadensis) jsou známí svou neúnavnou stavební činností, není proto divu, že ačkoliv se lidé považují za mistry vodního inženýrství, bobři jim v některých případech vypálili rybník – doslova. Poslední kousek českých bobrů dokonce pobavil celý svět a dostal naše bobry na titulní stránky.
V roce 2025 vstupujeme do nové éry odborných konferencí. Spojením úspěšných formátů FM Camp, EnergyCamp a Metro ON Line vzniká jedinečný koncept MetroCamp 2025 – multidisciplinární událost, která redefinuje způsob, jakým vnímáme budoucnost měst, budov a technologií.
Hlavní město úspěšně dokončilo aktualizaci svých Územně analytických podkladů (ÚAP), klíčového dokumentu pro plánování a rozvoj města. Dokument zahrnuje nejnovější data o území nebo jeho hodnotách a limitech. Nová verze se mnohem více věnuje tématům udržitelnosti, zelené infrastruktury a občanské vybavenosti, popisuje ale i třeba dojížďku ze Středočeského kraje.
