Urbanismus

Představte si město, které je 170 kilometrů dlouhé. Přestože v něm bydlí statisíce lidí, najdete v něm jen dvě budovy a nevede jím žádná silnice. Šílený nápad? Ukázka ze sci-fi knihy? Ani to, ani ono. Seznamte se s Neom…

Když Praha letos v březnu znovu převzala titul Evropské město lesnictví, nebyla to marketingová akce, ale výsledek několika let systematické práce s krajinou. Primátor Bohuslav Svoboda při slavnostním ceremoniálu prohlásil, že „pražské lesy, parky a historické zahrady nejsou dekorace, nýbrž základ zdravého městského ekosystému“. Ředitel Evropského lesnického institutu Robert Mavsar ze Slovinska k tomu dodal, že metropole je dnes učebnicovým příkladem, jak mohou velká evropská města proaktivně čelit oteplování.

Ve vídeňské městské části Favoriten se blíží ke konci výstavba prvního tzv. superbloku. Projekt se inspiroval barcelonským modelem městských čtvrtí, kde automobilová doprava ustupuje lidem, zeleni a komunitnímu životu. Cílem je vytvořit přívětivé prostředí pro každodenní život, kde dominují pěší, cyklisté a veřejná prostranství. Uvedlo to město Vídeň v tiskové zprávě.

Praha se v minulém roce rozhodla vyměnit na svém území tisíce odpadkových košů. Nejde přitom jen o logistickou operaci nebo kosmetickou úpravu městského mobiliáře. Tato výměna představuje zásah do toho, jak město přemýšlí o veřejném prostoru, jak ho spravuje a co komunikuje svým obyvatelům.

Koncept patnáctiminutových měst je jednou z nejdiskutovanějších urbanistických teorií současnosti. Má své zastánce i odpůrce, na obou stranách s řadou argumentů. Zabývá se jím i česká metropole Praha.

Bobr evropský (Castor fiber) i jeho americký příbuzný (Castor canadensis) jsou známí svou neúnavnou stavební činností, není proto divu, že ačkoliv se lidé považují za mistry vodního inženýrství, bobři jim v některých případech vypálili rybník – doslova. Poslední kousek českých bobrů dokonce pobavil celý svět a dostal naše bobry na titulní stránky.

V roce 2025 vstupujeme do nové éry odborných konferencí. Spojením úspěšných formátů FM Camp, EnergyCamp a Metro ON Line vzniká jedinečný koncept MetroCamp 2025 – multidisciplinární událost, která redefinuje způsob, jakým vnímáme budoucnost měst, budov a technologií.

Hlavní město úspěšně dokončilo aktualizaci svých Územně analytických podkladů (ÚAP), klíčového dokumentu pro plánování a rozvoj města. Dokument zahrnuje nejnovější data o území nebo jeho hodnotách a limitech. Nová verze se mnohem více věnuje tématům udržitelnosti, zelené infrastruktury a občanské vybavenosti, popisuje ale i třeba dojížďku ze Středočeského kraje.

Minimálně jednou ročně, když hodiny odbijí půlnoc 31. prosince, se obloha rozzáří nejen velkými, městy pořádanými ohňostroji, ale i desítkami menších soukromých, kterými rodiny a individuální skupiny lidí vítají nový rok. V Sydney bylo takto odpáleno na devět tun výbušnin ve dvou představeních.

Praha připravuje zásadní rekonstrukci severojižní magistrály v úseku Sokolské a Legerovy ulice. Cílem je zklidnění této dopravní tepny, aniž by došlo k omezení její průjezdnosti. Nový návrh, který představili zástupci magistrátu, Technické správy komunikací (TSK) a Prahy 2, počítá s přidáním nových přechodů pro chodce, výsadbou 120 stromů a vybudováním oddělených cyklostezek.

Kalifornští hasiči se v těchto dnech ještě stále snaží dostat tamní rozsáhlé požáry pod kontrolu. Veřejnost, experti a zejména média pak neváhají živě spekulovat, co přesně bylo příčinou nekontrolovatelného šíření ohně, který spálil většinu Los Angeles – a to aniž by bylo možné jej zpomalit.

Co kdybychom dokázali na pár metrech čtverečních vytvořit les, který za pár let nabídne útočiště ptákům, hmyzím opylovačům i našim unaveným myslím? Možná právě toto byla hlavní myšlenka, která stála za vznikem trendu takzvaných „Miyawakiho mikrolesů“, ostrůvků intenzivní zeleně v nekonečné šedi asfaltu a betonu velkoměst.

Španělsko – země horkého slunce, řady památek i zajímavých míst, jako je například Barcelona. Nicméně kvůli environmentálním problémům a s nimi spojeným rizikům, která se na tomto krásném městě podepisují, není divu, že se Španělé pustili do městské renaturalizace.

Skutečné, tedy ty živé, vánoční stromečky mají oproti umělým stromečkům významné environmentální výhody, které pozitivně ovlivňují přírodu, životní prostředí a lesní ekosystémy – a to přestože celá řada odpůrců této vánoční tradice bude tvrdit něco zcela jiného.

Většina živočichů na zemi jsou bezobratlí, tedy to, co bychom označili jako hmyz. Z této většiny jsou pak téměř dvě třetiny bezobratlých zcela noční, tedy aktivní v době, kdy spíme. Zřejmě i to je důvodem, proč nás často ani nenapadne myslet i na potřeby této části zvířecí říše, a to přestože jejich úkol na světě je stejně podstatný a neméně užitečný než ten, který plní jejich denní protějšky – opylují, recyklují živiny, provádějí přirozenou kontrolu škůdců a poskytují potravu jiným zvířatům.