Rodinný dům ve Zděchově ukazuje, co se stane, když se architektura nesnaží být univerzální, ale naopak vyrůstá z konkrétního příběhu. Dřevostavba zasazená do prostředí CHKO Beskydy vychází z profese investora – truhláře – a proměňuje ji v čitelné hmotové i materiálové řešení. Výsledkem je dům, který respektuje krajinu i regulace, ale zároveň si zachovává výraznou identitu.

Zpoždění výstavby kampusu na pražském Albertově připraví Univerzitu Karlovu o významnou část prostředků z Národního plánu obnovy. Podle vyjádření zástupců vedení školy nebude možné využít přibližně 1,4 miliardy korun, které byly na projekt původně určeny. Přesto univerzita trvá na tom, že pokračování stavby je jedinou realistickou variantou.

Japonský řadový dům ve městě Hikone v prefektuře Shiga má svoji zvláštnost – sousedí se dvěma ulicemi - jedna lemuje pozemek z jihu, druhá ze severní strany. A touto skutečností se nechal při návrhu domu pro mladou rodinu inspirovat i architekt Yoshitaka Kuga z ateliéru Hearth Architects, známého svými projekty s přidanou hodnotou – vychází vždy z charakteru místa, dispozic pozemku a stavby jsou šité na míru budoucím obyvatelům. Tomuto domu vtiskl dvě tváře.

V téhle „chatičce“ by chtěl prázdniny nebo alespoň víkend strávit snad každý. 

Ředitelna bývá ve školních budovách místem, kam se chodí spíše s obavami než s očekáváním. Interiér Základní školy Buttulova v Chotěboři ale tento stereotyp překvapivě narušuje. Přestavba bývalé chemické laboratoře kombinuje reprezentativní charakter s jemnou hravostí a vytváří prostředí, kam by „na kobereček“ šel možná každý o něco raději.

O kvalitní architektuře v Česku se pořád nejčastěji mluví v kontextu Prahy, Brna a několika nejviditelnějších adres. Jenže řada podstatných proměn vzniká jinde. V menších městech, bez velkých gest a bez ambice stát se okamžitě celostátní senzací. Právě tam bývá nejlépe vidět, co architektura opravdu umí, když nejde jen o novou vizuální dominantu, ale o poctivou práci s existující stavbou, s jejím místem a s tím, jak má fungovat dál.