Praha může podle šéfa IPR pojmout 400 tisíc nových obyvatel. Co tomu brání?

V Praze je dostatek volných a využitelných stavebních pozemků, které by umožnily zahustit město tak, aby v budoucnu mohlo nabídnout bydlení až pro dalších 400.000 lidí. Uvedl to ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč na konferenci pořádané Hospodářskou komorou Prahy 1.

Podle Boháče je ideální hustota obyvatel v městském prostředí z pohledu veřejného financování a udržení ekonomické životaschopnosti alespoň 100 lidí na hektar. V současné době však Praha vykazuje zhruba čtvrtinovou hodnotu. Nízká hustota podle něj zvyšuje náklady na provoz města a omezuje ekonomickou udržitelnost jeho infrastruktury.

Vinohrady nebo Barcelona jako příklady husté, ale funkční zástavby

„Nad hodnotu 100 lidí na hektar se v místě udrží restaurace, není potřeba dotovat veřejnou dopravu a je mnohem nižší nutná míra veřejných investic do infrastruktury, než v případě nízké hustoty obyvatel,“ řekl Boháč. Doplnil, že taková hustota ještě neznamená přelidnění – některé pražské čtvrti, jako například Vinohrady nebo Dejvice, dosahují hustoty 200 až 250 obyvatel na hektar, a přesto jsou považovány za jedny z nejatraktivnějších v metropoli.

Ve srovnání se zahraničními městy je podle Boháče Praha stále málo zalidněná. „Například v Barceloně žije na jednom hektaru v průměru 600 lidí,“ uvedl. Data IPR zároveň ukazují, že Praha má z urbanistického hlediska prostor pro další výstavbu – zejména na brownfieldech a menších volných parcelách. Taková kapacita by podle něj postačovala na pokrytí projektovaného populačního růstu do roku 2050, který podle analýz institutu činí asi 300.000 lidí.

Bariéry rozvoje: přeregulovanost a nedostatek výstavby

Přestože má Praha teoreticky kde stavět, podle Boháče je reálná výstavba brzděna nadměrnou regulací. „Nejde přitom o regulaci zaváděnou z popudu evropské legislativy, ale ryze českou posedlost různými normami a předpisy,“ řekl. „Myslím, že to je věc, kterou bychom měli změnit.“

Praha by podle něj potřebovala každoročně postavit přibližně 10.000 bytů, zatímco aktuální objem výstavby dosahuje přibližně poloviny tohoto čísla. Nedostatek nových bytů přitom přispívá k růstu cen a zhoršování dostupnosti bydlení v hlavním městě.

Jedno opatření nestačí. Řešení bytové krize musí být komplexní

Jednoduché řešení bytové krize podle Boháče neexistuje. Za nedostatečné označil například často zmiňovaný zákaz krátkodobého ubytování skrze platformy typu Airbnb. „Týká se asi 8700 bytů a ještě převážně v Praze 1 a 2,“ uvedl.

Klíčová je podle něj promyšlená kombinace opatření, přičemž největší přínos by mělo odblokování regulací spojených s výstavbou. Zároveň dodal, že i když veřejný sektor může hrát roli při budování nájemního bydlení, rozhodující zůstane i do budoucna role soukromé výstavby.