Moravskoslezský kraj předpokládá, že by letos na podzim mohl vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny, takzvané Černé kostky v Ostravě. Aktuálně se dokončuje projektová dokumentace a připravuje stavební povolení, řekl ČTK náměstek hejtmana Lukáš Curylo. Náklady na výstavbu nové knihovny se odhadují na 1,35 miliardy korun.
Katedrála Panny Marie (St. Mary´s Cathedral) v irském Kilkenny zažila za poslední století několik změn. O poslední z nich se postaral skotský ateliér, který ji citlivým zásahem přiblížil původním obrysům, ale zároveň ji zcela novou funkcí přenesl do třetího tisíciletí.
Hradec Králové je neoddělitelně spojen s architektonickou osobností Jana Kotěry. Jednou z dominant labského nábřeží je i jeho budova Muzea východních Čech, která prošla v letech 2018 až 2019 citlivou rekonstrukcí.
Stavba nové budovy pro Jihočeské divadlo a Jihočeskou filharmonii by měla stát až 2,4 miliardy korun. Vyplývá to ze studie, která se tímto projektem zabývá. Nová budova by měla být na českobudějovickém Mariánském náměstí. Studie pracuje zatím se dvěma variantami. Jedna počítá s tím, že by divadlo úplně opustilo současný objekt, druhá alternativa navrhuje i jeho rekonstrukci. Novinářům to dnes v Českých Budějovicích řekl německý autor studie Andreas von Graffenried.
Trvající problémy s kapacitou vedou knihovníky, kteří pečují o archivy české literatury, a Ministerstvo kultury k obnovení snahy o postavení nového objektu národní knihovny. Dlouholeté spory kolem projektu architekta Kaplického na knihovnu na Letné však za sebou zanechaly otázku, zda nakonec k vybudování této nové budovy vůbec dojde a za jakých podmínek bude probíhat výběr nejlepšího možného řešení.
Podoba českého pavilonu pro Světovou výstavu v Dubaji byla známá už více než dva roky před jejím začátkem. Soutěž na návrh byla vypsána v únoru a vítězný návrh představila porota v červnu 2018. Stojí za ním mladí architekti Jan Tůma a Jindřich Ráftl. Český pavilon je symbiózou racionality a experimentu, architektury a technologie.
Holandská malba je plná světla. Zvláštně stříbrného, neuchopitelného světla. Odráží se v perlovém náhrdelníku, dopisu od milence i v proudu nalévaného mléka od Vermeera van Delfta. Proniká mlhou a láme se na vlnách Severního moře. A zejména osvětluje největší sbírku moderního umění v krajině u nizozemského Wassenaaru nedaleko Haagu.
Společnost UnionOcel, s.r.o. v minulém roce představila velmi vydařenou realizaci z oceli odolávající atmosférické korozi – REDSTEEL. Konkrétně se jednalo o použití oceli REDSTEEL na fasádních a vstupních prvcích Hotelu MIURA.
Pražské Centrum současné architektury Dox prošlo další, poslední fází dostavby. Architekt Petr Hájek vytvořil jedinečný prostor pro divadlo, hudbu, tanec, kino nebo pro performanci. Podívejte se na rozhovor s prof. Ing. Mgr. Akad. arch. Petrem Hájkem, který si pro vás připravila skupina Českomoravský beton ve spolupráci s EARCH.TV v rámci pořadu Architektura v betonu. Tuto neobyčejnou stavbu a příběh o procesu a vývoji návrhu hudebního a tanečního sálu si můžete prohlédnout na YouTube kanále skupiny Českomoravský beton.
Evangelický kostel má velmi specifickou polohu v bývalém vápencovém lomu v blízkosti přírodní památky Branické skály. Vznikl po 2. světové válce jako provizorní modlitebna podle projektu architekta Pavla Bareše. Vzhledem k poválečné nouzi byl postaven ze smrkového dřeva a sbor Českobratrské církve evangelické jej zamýšlel využívat jako provizorní stavbu zhruba na 20 let.
Kanadští architekti znovu vdechli život do prostor někdejšího montrealského planetária. Autoři projektu vytvořili novou funkci a novou architekturu pro stárnoucí objekt, který se nyní stal domovem společnosti ÉTS Centech.
Přeměna průmyslových budov, v nichž se nacházely bývalé fabriky, na objekty kulturního charakteru není neznámá ani v našich končinách. Holandské studio JHK Architecten realizovalo několik podobných rekonstrukcí. Zajímavá je přeměna staré elektrárny na kino spojené s velkým prostorem na posezení, barem/restaurací, hygienickým zázemím. Projekt nese názv Lumière Cinema Maastricht.
Roku 1931 byla v rámci nově založeného lounského výstaviště do provozu uvedena budova nesoucí prostý název Pavilon A. Slavnostního otevření funkcionalistického pavilonu se tehdy zúčastnil i prezident T. G. Masaryk. Jedná se o dobře dochovaný příklad moderní architektury mladého sebevědomého státu a zároveň ukázka stavitelského umění za použití subtilní monolitické konstrukce s až antickými proporcemi.
Leoš Válka, zakladatel a ředitel muzea DOX, oslovil architekta Petra Hájka a jeho kolegy, aby navrhli dostavbu a rozšíření jeho galerie. Inspirativní místo koncentrující moderní umění všeho druhu totiž postupně začalo být všem svým aktivitám těsné.
„Nový vstupní areál pražské botanické zahrady byl navržen pro město Prahu a vychází z pražských inspirací. Návrh je jednoduchý, nakreslený jednou čarou. Tato čára by měla být zapamatovatelná a měla by navždy Botanickou zahradu charakterizovat.“ Zdeněk Fránek