Roman Vrtiška a Vladimír Žák pracují společně ve vlastním studiu již přes deset let, řadí se mezi vyhledávané a respektované tvůrce. Věnují se produktovému designu, projektům z oblasti architektury a interiérů. Navrhují nábytek a doplňky pro úspěšné společnosti. Je jim blízké téma udržitelnosti, které řeší také se svými studenty na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde vedou Ateliér designu nábytku a interiéru.
Jak přistupuje hlavní město Praha k otázkám spojeným se změnou klimatu? Jakým způsobem jsou adaptační opatření zaváděna do praxe? Dokáže Praha implementovat principy modrozelené infrastruktury v rámci revitalizace konkrétních území tak, jako se to děje v zahraničí? Ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřeje Boháče jsme se zeptali na postup při zavádění koncepčních opatření a na průběh připravovaných projektů.
Naše města nejsou dostatečně připravena na projevy klimatické změny, jako jsou vlny horka, nedostatek vody, sucho nebo záplavy. Rostoucí rizika spojená se změnou klimatu mohou mít zásadní negativní dopady na kvalitu života obyvatel, přírodní ekosystémy i národní ekonomiku. V zahraničí se adaptační opatření již zavádějí do praxe a vyhodnocují, u nás se více plánuje, než realizuje. Co je třeba udělat pro to, abychom proces adaptace urychlili?
Jaké dopady bude mít změna klimatu? Proč je důležité mluvit o stupních Celsia? Bude nutné přehodnotit všechny technické normy a postupy? Proč se z klimatické změny stala krize? O těchto otázkách píše klimatolog Jozef Pecho ze Slovenského hydrometeorologického ústavu.
Společnost PREFA Aluminiumprodukte byla založena v Rakousku, má více než 70letou historii a dnes je zastoupena již ve 22 zemích včetně České republiky. Jak se liší praxe s veřejnými zakázkami u nás a v zahraničí? O jaké výrobky je u nás největší zájem? Přinášíme rozhovor s Alešem Slivkou, prokuristou společnosti.
Architekt Jaromír Kročák se dlouhodobě věnuje rozvoji města Soběslav. Za jeho podporu kvalitní architektury v regionu a mnohaletou profesionální práci architekta mu bylo letos v září uděleno ocenění Architekt obci 2020. Podělil se s námi o své dosavadní zkušenosti.
Vláda České republiky schválila letos v srpnu novelu stavebního zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR plánuje, že bude zákon platit od jara příštího roku. Účinnost by měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023. O komentář k novému stavebnímu zákonu jsme požádali předsedu České komory architektů Jana Kasla.
Jaké architektonické počiny, zásahy, návrhy či události z poslední doby si zasluhují pozitivní ohodnocení a kterým by bylo lepší se vyhnout?
Přestože si řada obcí, měst a městských částí v České republice zřizuje městského architekta, převažuje více těch, kteří služeb městského architekta nevyužívají. Proč tomu tak je? Jak může městský architekt pomoci samosprávě? Jakou roli sehrají obecní architekti v době snižování rozpočtů?
Politické reprezentace měst a obcí mají potřebu radit se s odborníky při plánování svého územního rozvoje. Také stavebníci oceňují, že se kromě úředníků mohou obrátit na nestranného profesionála.
Supermarkety, nákupní centra, obchodní zóny, multifunkcní objekty, obchodní trídy, námestí, tržnice, e-shopy. Kde dnes probíhají obchodní kontakty a jakým směrem se vyvíjejí nároky na komerční prostory? Jak lze ze sídel utvářet města krátkých vzdáleností a docílit vhodného mixu občanské vybavenosti a obchodních prostor?
V přirozeném prostředí, tedy ve zdravém lese nebo na louce, se většina vody z deště vsákne a využije při evapotranspiraci a část postupuje půdou dále dolů, aby doplnila zásoby podzemní vody. Pouze asi 10 % této dešťové vody odteče pryč přímo po povrchu. I když se samozřejmě množství srážek na našem území i velice podstatně liší, tento princip platí všude.
Co lze udělat pro to, aby byly české výrobky využívány v rámci výstavby a aby bylo zohledňováno environmentální hledisko? Časopis ASB ve spolupráci s ČKA uspořádal v červnu kulatý stůl se zástupci českých výrobců a architektů.
Přestože bylo možné za posledních deset let sledovat na řadě míst pozitivní vývoj, i nadále stojí kvalita staveb především na osvícených jedincích z řad investorů, samosprávy, architektů a dodavatelů.
Jak je to s kvalitou veřejných staveb 30 let po revoluci? Architekt Miroslav Vodák se v rámci spolku CBArchitektura dlouhodobě věnuje propagaci architektury staveb pro veřejný sektor a organizaci architektonických soutěží. Podělil se s námi o svůj pohled na celkový vývoj.