Když ptáčka lapají, pěkné vizualizace mu ukazují. Někdy to nejspíše byl dobrý záměr, který skončil nešťastně kvůli úsporám. Jindy to naopak od začátku bylo špatně. Je normální, že se projekt v průběhu stavby vyvíjí, ale v těchto případech se architektonická evoluce mírně vymkla z kontroly.
Premiér a pražský primátor se v září opět dostali do sporu ohledně plánu na vybudování tzv. vládní čtvrti v pražských Letňanech. Na státních a městských pozemcích v blízkosti konečné metra C by měl vzniknout soubor budov pro široké spektrum vládních úřadů, který podle ÚZSVM přinese značnou úsporu.
Věra Palkovská je primátorkou Třince od roku 2006 a její snaha o efektivnější správu města ji přivedla až k zavádění tolik diskutované metody BIM. Se svojí zkušeností vystoupila na konferenci ředitelů projektových a investorských společností, která se konala 2. 10. na Ministerstvu pro místní rozvoj a jejímž ústředním tématem byla digitalizace ve stavebnictví.
Portugalský architekt João Santa-Rita se stal spolu s dalšími hosty předskokanem letošního ročníku konference reSITE. Ještě před začátkem hlavního programu 19. a 20. září proběhla v nově dokončené budově DRN na Národní třídě diskuse o moderní architektuře v historickém kontextu.
Jedním z velkých úkolů současné vlády má být dovést do konce rekodifikaci stavebního práva, která si klade za cíl urychlit a zjednodušit systém povolování staveb v ČR. Od zveřejnění věcného záměru zákona vzbudilo toto téma řadu reakcí, obavy neskrývali ekologové, památkáři ani představitelé Nejvyššího správního soudu.
Přestože mezinárodní úsilí omezit emise CO2 pokračují navzdory odstoupení USA od Pařížské dohody, i při dodržení závazků této smlouvy nebude pravděpodobně možné vyhnout se některým negativním následkům. Způsoby, jak se vyrovnat s očekávanými vlivy klimatické změny, jsou dva – mitigace (zmírnění nebo zpomalení změny) a adaptace (přizpůsobení se očekávaným změnám). Jakou roli v těchto opatřeních může a má hrát architekt?
Panelová sídliště jsou jedním z typických rysů českých měst a představují domov pro významné procento Čechů. Svým urbanismem se výrazně liší od historické zástavby i města krátkých vzdáleností, naopak, jedná se často o monofunkční celky. Přesto se v některých zdařilých panelových souborech podařilo vytvořit ideál bydlení v zeleni, který místní obyvatelé vnímají pozitivně.
Architekti Matěj Hunal a David Neuhäusl spolu začali trochu netradičně spolupracovat, když zakládali studentskou soutěž Superstudio. Od té doby mají ale za sebou celou řadu projektů, které spojuje důsledná snaha nově a lépe zorganizovat obytný prostor.
Situaci v českém stavebnictví popisují architekti, projektanti, developeři a nyní již i politici jako krizovou. Zdlouhavé stavební řízení vede k nejistotě zisku u komerčních staveb a demotivaci soukromých stavebníků postupovat zákonným procesem povolování. Kde ale leží příčiny tohoto stavu? Které momenty zákonného procesu jsou nejvíce problematické?
Rating Nadace pro rozvoj architektury a stavitleství (RABF) je bodovým vyjádřením kvality, ověřené za pětileté období, které posbírali učastníci Stavby roku a 11ti dalších samostatných přehlídkových soutěží. Body jsou odstupňovaně přidělovány za účast v soutěži, postup do druhého kola, za nominaci, zvláštní cenu a nejvyšší ocenění, za druh soutěže.
Architekt David Levačka Kraus si nestýská po minulosti, ani nevzhlíží k časům budoucím. Žije tady a teď, stejně jako architektura, která vzniká pod jeho rukama. Pracuje s jistou formou neurvalosti, nedokončenosti a hrubosti, které mohou věci zlevnit, přitom nabízet tu pravou užitnost.
Architekt Marek Jan Štěpán ve své tvorbě střídá dvě zdánlivě kontrastní polohy – velké stavby moderních kostelů a komorní až minimalistický přístup k rodinným domům. K oběma zadáním ale přistupuje se stejnou vážností a podobnou snahou nalézt pro každý konkrétní prostor pravdivé vyjádření.
Spolu s vývojem společnosti vyvíjí se také prostředí, ve kterém pracujeme. Administrativní budovy jsou sice „vynálezem“ poměrně novodobým, za dobu své existence však výrazným způsobem ovlivnily a stále ovlivňují vzhled měst i způsob lidského života.
I když by se mohlo zprvu zdát, že se specializují především na rekonstrukce a výstavnictví, jejich architektonické spektrum je mnohem širší. Baví je navrhovat komplexní urbanistická řešení i drobné obytné stavby. Cení si vztahu s klientem, ale vždy se drží svých morálně-architektonických zásad.
Architekti chtějí historické budovy zachovávat a zároveň do nich otisknout stopu dnešní doby. Bohužel k tomu příliš často nemají příležitost. Chybí nám odvaha překročit stín vlastní minulosti? Jaká je správná míra pokory k historické hodnotě budov a odvahy doplňovat architekturu soudobými prvky?