V rámci projekční přípravy pro ukládání vedlejších energetických produktů (VEP) do oblastí výsypek byla řešena otázka prokázání minimálního množství zbytkových (průsakových) vod z plaveného stabilizátu. Proto byl v prostředí výsypky proveden experiment in situ. Zkušební kazeta byla osazena jednotlivými prvky monitoringu a pomocí hrázek rozdělena do dílčích zkušebních polí, zatěsněných v různých variantách. Ukládání stabilizátu probíhalo pomocí řízeného plavení systémem GEHO. 

Vyztužování zemin pomocí geosyntetik má analogii ve vyztužování betonu ocelovou výztuží. Výztuž, v tomto případě geomříž, má za úkol přenést tahová napětí (vodorovně působící) vnešená do vrstvy zásypového materiálu (zeminy/štěrkodrti) vertikálním zatížením od dopravy. Díky zazubení zásypového materiálu a částečně i tření se tyto vodorovné síly přenášejí do geomříže a zamezují posunu zrn zásypu do stran, tedy brání vzniku kolejí a umožňují zlepšení deformačního modulu dané vrstvy.

SG Geotechnika a.s. a Česká silniční společnost z.s. odborná sekce 12 pro zemní práce, odvodnění a spodní stavbu pořádají 21. odborný geotechnický seminář GEOTECHNICKÁ RIZIKA PŘI PŘÍPRAVĚ A REALIZACI STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ve středu 22. února 2017 v hotelu Clarion, konferenční sál Zenit, Freyova 33, Praha 9.

Opěrné konstrukce ze zemin vyztužených geosyntetiky si při svém návrhu vyžadují znalosti zejména ze statiky a geotechniky, vhodná je také znalost vlastností stavebních materiálů, především plastů. Jedná se o relativně jednoduché konstrukce, které si ale vyžadují při svém provádění dodržení zásad kvalitní výstavby.

Opěrné konstrukce ze zemin vyztužených geosyntetiky se začaly používat s příchodem nových stavebních materiálů začátkem devadesátých let minulého století. První konstrukce byly spíše výsledkem technického nadšení, které později vystřídal rostoucí zájem stavebních firem vzhledem k nesporné ekonomické výhodnosti jejich použití.

Autoři ve svém příspěvku popisují práce na zajištění svahů a skalních stěn, trhací práce malého rozsahu a související zemní práce, které byly prováděny na stavbě silnice I/72 Zbojská, sedlo – Tisovec, Čertova dolina ve Slovenské republice. Rekonstrukce silnice 1. třídy byla prováděna ve složitém horském terénu Muráňské planiny, stavba byla dokončena v listopadu 2015. Téměř bez vyloučení silničního provozu a provozu na železnici zde byly prováděny trhací práce, odtěžení skalního masivu a následné zajištění skalního masivu nad silnicí.

Technologie lepení štěrku byla po přelomu tisíciletí uznána jako jedna z metod pro stabilizaci a prolepení štěrku kolejového lože na železničních tratích. V České republice jsme tuto metodu představili poprvé na odborném semináři v roce 2005 a v roce 2007 jsme realizovali první objekt použitím této metody, jejíž obchodní název je MC-Ballastbond. Do dnešního dne máme na železničních a tramvajových tratích v ČR přes 40 realizovaných objektů.

V posledních letech se při výstavbě zemních konstrukcí inženýrských i pozemních staveb rychle rozšiřuje používání nové progresivní technologie úprav nevhodných zemin (tzv. ROAD MIX) příměsí hydraulických pojiv Viacalco (směs vápna a cementu). Použitím této technologie dochází především k výraznému nárůstu únosnosti zemin a zlepšení jejich dalších parametrů.

Text přibližuje problematiku provádění diagnostického průzkumu betonového ostění šachty podzemního díla, se specifickým zaměřením na degradační mechanismus ASR (Alkali-silika reaction, alkalicko křemičitá reakce).

Cílem tohoto článku je představení kompletní nabídky m3 systémů firmy NAUE pro násypy a opěrné stěny vyztužené geomřížemi Secugrid^® a zároveň krátké představení dvou zajímavých, již realizovaných projektů.

Mokré, neúnosné jemnozrnné hlíny mohou být na staveništi velkým problémem. Stavební stroje mají ztížený přístup a jen obtížně lze splnit požadavky na vlhkost a zhutnění zeminy stanovené stavebním inženýrem nebo geotechnikem. Mokré a špatně zhutněné zeminy nejsou dobrým podkladem pro vozovku či násyp a ztracený čas znamená na staveništi ztracené peníze. ViaCalco dokáže během stavebních prací rychle zlepšit základové podmínky a zajistit dlouhodobé zlepšení vlastností zemin.