O kvalitní architektuře v Česku se pořád nejčastěji mluví v kontextu Prahy, Brna a několika nejviditelnějších adres. Jenže řada podstatných proměn vzniká jinde. V menších městech, bez velkých gest a bez ambice stát se okamžitě celostátní senzací. Právě tam bývá nejlépe vidět, co architektura opravdu umí, když nejde jen o novou vizuální dominantu, ale o poctivou práci s existující stavbou, s jejím místem a s tím, jak má fungovat dál.
Společnost Metrostav CZ_OHLA ŽS Rekonstrukce Nové scény ND” generální rekonstrukci Nové scény. Vyklizenou budovu před předáním staveniště si za doprovodu generálního ředitele Národního divadla Jana Buriana a generálního ředitele Metrostavu CZ Karla Volfa prohlédli předseda vlády Andrej Babiš a ministr kultury Oto Klempíř. Rekonstrukce potrvá dva roky. Vítěznou soutěžní cenou je 1 806 978 934 Kč bez DPH.
„Jedno z nejošklivějších měst v Nizozemsku.“ Právě takovými ne příliš vlídnými slovy popsala architektka Ingrid van der Heijden dvousettisícový Tilburg. Právě zde se pustil její architektonický ateliér Civic Architects do odvážné realizace, přestavby bývalého vlakového depa na novou městskou knihovnu LocHal Bibliotheek. A risk se nakonec vyplatil.
Na severozápadním okraji Prahy vznikla stavba, jež připomíná, že dobrá rozhledna nemusí být monumentálně vysoká. Rozhledna Babylon v Nebušicích (okraj Prahy 6) měří přibližně osm metrů. Přesto dokázala přitáhnout pozornost odborníků i veřejnosti. V únoru letošního roku zvítězila v anketě Rozhledna roku 2025 a potvrdila, že i malý zásah do krajiny může s sebou nést výraznou architektonickou kvalitu.
Rekonstrukce Knihovny Břetislava Kafky v Červeném Kostelci představuje příklad velmi zdařilého přístupu menší veřejné instituce k revitalizaci historického objektu. Jelikož na začátku stálo zadání, které by se mohlo opakovat (a opakuje se) v dalších desítkách okresních i menších měst, stojí za to se na něj – zejména s ohledem na zdařilý výsledek – podívat blíže.
V kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) v pražském Suchdole vzniká stavba, která posouvá domácí debatu o využití dřeva ve veřejných budovách. Lesovna Fakulty lesnické a dřevařské (odtud název Lesovna FLD) přinese nové prostory pro výuku a studentský život. Zároveň představí současné možnosti dřevěného konstrukčního inženýrství v plném měřítku.
Aby se ani ne pětitisícové městečko rozhodlo vypsat architektonickou soutěž na obecní budovu, není bohužel stále úplně obvyklé. Jílové u Děčína se ale rozhodlo jít při plánování výstavby nového multifunkčního komunitního centra pro seniory právě touto cestou. A výsledek stojí za to…
Plzeň se po třiceti letech debat konečně rozhoupala. Revitalizace Jiráskova náměstí a přilehlé klášterní zahrady na Slovanech dostala politické i finanční razítko a ještě letos má začít realizace. Investice za zhruba 400 milionů korun patří k největším městským zásahům do veřejného prostoru posledních let a, co je podstatné, radnice deklaruje, že projekt uskuteční i v případě, že nedosáhne na evropskou dotaci.
Španělský festival Concéntrico proměnil kruhový objezd ve veřejnou lázeň. Dočasné přerušení dopravního provozu otevírá otázky péče o tělo, veřejný prostor a město ovládané automobily. Projekt je také součástí užší nominace 40 vybraných děl, která se letos ucházejí o prestižní EU Mies Awards 2026.
Rok 2025 byl pro Výstaviště Praha a Holešovickou tržnici nejen rokem pokračujícího rozvoje a investic, ale zejména rostoucího zájmu veřejnosti. Oba městské areály zaznamenaly meziroční nárůst návštěvnosti, pokračovaly zde plánované rekonstrukce a zároveň obě místa nabídla desítky kulturních, společenských, sportovních i komunitních akcí. Rok 2025 byl rovněž obdobím intenzivních příprav na znovuotevření Průmyslového paláce, dominanty Výstaviště, a to po osmnácti letech. Ke změně došlo také ve vedení akciové společnosti Výstaviště Praha.
Zimní stadion v Táboře má nového „brášku“. Město slavnostně otevřelo druhou ledovou plochu, kterou vybudovalo sdružení společností Metrostav CZ a Památky Tábor. Hala vyniká téměř nulovými provozními náklady, za něž vděčí fotovoltaické elektrárně s instalovaným výkonem 99,6 kWp. Při západu slunce pak paprsky přebírají estetickou úlohu, když rozehrávají atraktivní hru stínů na designovém opláštění z bílého plechu.
Dům kultury Ústí nad Labem se po letech postupného chátrání a improvizovaných zásahů dočkal proměny, která mu vrací architektonickou kvalitu i sebevědomí. Obnova křídla B představuje dosud největší investici do modernizace objektu v novodobé historii a ukazuje, že i regionální kulturní infrastruktura může projít transformací, která respektuje historické hodnoty a současně reaguje na dnešní provozní potřeby.
Loňský rok byl v českých městech plný výrazných developerských projektů, nových bytových domů, kancelářských komplexů i dopravních staveb. V jejich stínu však často vznikají realizace, které sice nemají stamilionové rozpočty ani ambici proměnit celé čtvrti, přesto mají pro místní obyvatele mimořádnou hodnotu. Jednou z nich je obnova Lesního koupaliště v Liberci, místa, jež má silnou historickou stopu a citovou vazbu napříč generacemi.
Mateřská škola Kinder Rain v italském městě Piove di Sacco představuje příklad současné školní architektury, která vědomě pracuje s pamětí místa a zároveň reaguje na potřeby moderní pedagogiky. Projekt studia AACM – Atelier Architettura Chinello Morandi ukazuje, že i relativně malá veřejná stavba může být architektonicky výrazným a koncepčně promyšleným dílem.
Göteborg, druhé největší město Švédska, velkoryse posílilo svou železniční infrastrukturu – novou hlavní branou pro cestující z regionu i z celé Skandinávie se stane budova hlavního nádraží Grand Central, která bude důstojným nástupcem známých „nádražních katedrál“ z 19. a začátku 20. století.
