Ďáblice na okraji Prahy získaly v roce 2018 novou radnici, která se snaží vyhnout všem architektonickým klišé spojeným s tímto druhem stavby. Namísto převýšené dominantní stavby s co největšími hodinami se zde setkáme s bílou přízemní hmotou, která si klade za cíl spolupracovat s místními při řešení každodenních problémů.
Neútěšnou situaci, kdy administrativu Prahy 12 až dosud zajišťovali úředníci ze sedmi různých budov v Modřanech a Kamýku, se zastupitelé této městské části rozhodli vyřešit stavbou budovy zcela nové. A rovnou co nejmodernější.
Lenka Dusilová společně s VJ Aeldrynem ze studia Lunchmeat připravují cyklus představení MONUMENT/UM, hudebně-obrazový benefiční projekt, kterým v létě tohoto roku podpoří krásné, ale také zchátralé památky – kostel, hrad, lázně a továrnu – v severních a západních Sudetech.
Pražské Centrum současné architektury Dox prošlo další, poslední fází dostavby. Architekt Petr Hájek vytvořil jedinečný prostor pro divadlo, hudbu, tanec, kino nebo pro performanci. Podívejte se na rozhovor s prof. Ing. Mgr. Akad. arch. Petrem Hájkem, který si pro vás připravila skupina Českomoravský beton ve spolupráci s EARCH.TV v rámci pořadu Architektura v betonu. Tuto neobyčejnou stavbu a příběh o procesu a vývoji návrhu hudebního a tanečního sálu si můžete prohlédnout na YouTube kanále skupiny Českomoravský beton.
Evangelický kostel má velmi specifickou polohu v bývalém vápencovém lomu v blízkosti přírodní památky Branické skály. Vznikl po 2. světové válce jako provizorní modlitebna podle projektu architekta Pavla Bareše. Vzhledem k poválečné nouzi byl postaven ze smrkového dřeva a sbor Českobratrské církve evangelické jej zamýšlel využívat jako provizorní stavbu zhruba na 20 let.
Události poslední doby zpochybnily úlohu demokracie v současné společnosti. Projekt nové radnice kanadského města Rigaud předpokládá, že demokracie začíná v prostředí menších komunit.
Kanadští architekti znovu vdechli život do prostor někdejšího montrealského planetária. Autoři projektu vytvořili novou funkci a novou architekturu pro stárnoucí objekt, který se nyní stal domovem společnosti ÉTS Centech.
Přeměna průmyslových budov, v nichž se nacházely bývalé fabriky, na objekty kulturního charakteru není neznámá ani v našich končinách. Holandské studio JHK Architecten realizovalo několik podobných rekonstrukcí. Zajímavá je přeměna staré elektrárny na kino spojené s velkým prostorem na posezení, barem/restaurací, hygienickým zázemím. Projekt nese názv Lumière Cinema Maastricht.
Roku 1931 byla v rámci nově založeného lounského výstaviště do provozu uvedena budova nesoucí prostý název Pavilon A. Slavnostního otevření funkcionalistického pavilonu se tehdy zúčastnil i prezident T. G. Masaryk. Jedná se o dobře dochovaný příklad moderní architektury mladého sebevědomého státu a zároveň ukázka stavitelského umění za použití subtilní monolitické konstrukce s až antickými proporcemi.
Jičín je městem astronomů. Ti se kromě pozorování nebeských těles a popularizace astronomické vědy zasloužili také o zbudování místní hvězdárny. Nedávného rozšíření jičínské observatoře se chopila architektka Michaela Chvojková.
Dánsko je země proslulá nejen svojí architekturou, ale také výrobou energie z obnovitelných zdrojů. Není proto náhodou, že právě dánští architekti z ateliéru C.F. Møller navrhli školní budovu, která si většinu energie potřebné k provozu vyrobí sama.
Leoš Válka, zakladatel a ředitel muzea DOX, oslovil architekta Petra Hájka a jeho kolegy, aby navrhli dostavbu a rozšíření jeho galerie. Inspirativní místo koncentrující moderní umění všeho druhu totiž postupně začalo být všem svým aktivitám těsné.
Architekti z torontského ateliéru Ou navrhli ve spolupráci s polským ateliérem INOSTUDIO vítězný projekt základní školy na pražském Smíchově. Mezinárodní soutěž proběhla pod záštitou organizace Centre for Central European Architecture (CCEA MOBA) a hlavního města Prahy, porota rozhodovala mezi šestašedesáti projekty z celého světa.
Míst, určených pro volnočasové aktivity a hravé učení dětí není nikdy dost a toto vzdělávací centrum, které vzniklo jen pár kroků od moře na thajském ostrově Koh Kood, by mohlo jít jiným podobným institucím příkladem. Děti zde najdou nejen mnoho aktivit, šitých na míru, současně však vlastně jakoby mimochodem získají nové poznatky z mnoha oblastí.
„Nový vstupní areál pražské botanické zahrady byl navržen pro město Prahu a vychází z pražských inspirací. Návrh je jednoduchý, nakreslený jednou čarou. Tato čára by měla být zapamatovatelná a měla by navždy Botanickou zahradu charakterizovat.“ Zdeněk Fránek