Česko potřebuje ročně ztrojnásobit počet rekonstrukcí budov, aby dokázalo naplnit unijní plány na energetickou náročnost domů. Narazit může na nedostatek stavebníků i stavbařů.
Vysoké průměrné vytížení kapacit stavebních firem stojí podle analytiků za lednovým růstem stavební výroby, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Celkově ale letos odborníci očekávají mírný propad oboru a méně postavených bytů, přičemž u menších a středních firem již dochází i k alternativním formám financování projektů.
Veřejné zakázky ve stavebnictví tvořily loni 30,3 procenta z 566,4 miliardy korun všech veřejných zakázek oznámených veřejnými zadavateli. Počet oznámených veřejných zakázek ve stavebnictví meziročně klesl o 10,3 procenta a reálná hodnota jejich finančního objemu se snížila o 4,6 procenta.
Hodnota veřejných stavebních zakázek byla loni prakticky stejná jako v roce 2021. Veřejní investoři zadali v roce 2022 stavebním firmám práci v hodnotě 235,3 miliardy korun, což je meziroční pokles o 0,2 procenta, přičemž u zakázek na pozemní stavby vzrostla o 2,1 procenta a u inženýrských staveb o procento klesla. Největším zadavatelem bylo Ředitelství silnic a dálnic ČR se zakázkami za 37,8 miliardy korun.
Prodeje a výstavba nových bytů a domů v letošním roce zpomalí a důležité bude, aby stát udržel plánované výdaje do dopravních staveb. Stavbaři očekávají v letošním roce obecně mírný propad a doufají ve slibované zrychlení povolovacího procesu a jistoty investic v delším časovém horizontu, aby mohli efektivně dlouhodobě plánovat.
Stavební výroba v Česku se v říjnu vrátila k růstu, meziročně reálně vzrostla o jedno procento a meziměsíčně byla vyšší o 1,8 procenta. V září stavební produkce zaznamenala po revizi meziroční pokles 2,9 procenta. V říjnu se dařilo především pozemnímu stavitelství, tedy stavbám budov, meziročně stouplo o 1,2 procenta.
Finanční hodnota zadaných veřejných stavebních zakázek sice meziročně vzrostla o 10,2 %, ale počet těchto zakázek meziročně o 4,5 % klesl. Pozitivní je, že zvýšením investičních prostředků se veřejný sektor podílí na vysoké průměrné vytíženosti kapacit stavebních firem (97 %). Vzhledem k inflaci, zejména u zdražování cen energií a stavebních materiálů, však dochází ke zdražování projektů a míra vynaložených investičních prostředků tyto inflační faktory nevyrovná.
Vojenský konflikt na Ukrajině a související energetická krize silně ovlivňují očekávání pro rok 2023. Téměř tři čtvrtiny dotazovaných stavebních společností (74 %) očekává v roce 2023 pokles vývoje trhu stavebních prací, a to v průměru o 4,6 %.
Aktuální situace, rostoucí inflace, předchozí pandemie a zvyšování cen energií a materiálů má vliv nejen na samotnou poptávku po stavebních službách, ale i na poptávku po kvalitnějších materiálech. Zatímco za posledních 10 let stavební společnosti vnímaly růst poptávky po stavebních materiálech, v době očekávané blížící se recese, začínají pociťovat její stagnaci.
Za meziročním poklesem stavební výroby v Česku jsou dál vysoké ceny materiálů či zdražování energií. Situace podle analytiků připomíná u bytové výstavby krizový rok 2008. Pokles analytici odhadují i v dalších měsících.
Stavební společnosti očekávají, že v letošním roce trh v Česku nakonec poroste. Zatímco po druhém čtvrtletí odhadovaly, že meziročně klesne o 1,9 procenta, po třetím čtvrtletí si přes rostoucí inflaci a pokračující válku na Ukrajině myslí, že do konce roku o 1,9 procenta vzroste. Výhled na příští rok ale zůstává pesimistický a očekává se meziroční pokles o 3,7 procenta.
Situace na trhu je natolik nestabilní a dramatická, že několik výrobců raději nabídku na vyjádření se v anketě odmítlo. O to nás více těší odpovědi těch, kteří se rozhodli reagovat.
České stavebnictví se podílí na tvorbě zhruba desetiny hrubého domácího produktu a zaměstnává 360 tisíc lidí. Nákladovost na materiály představuje až 35 procent u jednotlivých staveb. Pro obor je tedy zásadní dostatek přírodních zdrojů. Tuto situaci komplikuje vrcholící energetická krize, která citelně prodražuje těžbu a dopravu a škrtí finanční zdroje ze státní pokladny.
Stavby povolené v prvním pololetí letošního roku mají potenciál přinést do české ekonomiky více než 823 miliard korun. Ve srovnání s druhým pololetím loňského roku však poklesla aktuální hodnota tzv. Barometru stavebnictví o zhruba deset procent. Zatímco dříve měly největší přínos inženýrské stavby, nově se tahounem stavebnictví stala bytová výstavba s potenciálním přínosem 308 miliard korun.
Průměrné investiční náklady na byty ve zděných rodinných domech od roku 2011 vzrostly o 800.000 korun na 4,1 milionu korun. Dispozice bytu se snížila na 4+1, užitková plocha ale zůstala prakticky stejná, takže místnosti jsou větší. Domy jsou energeticky úspornější. Vyplývá to z dat, které představil Český statistický úřad (ČSÚ).
