Radlická radiála: projekt, který Praha potřebuje, ale nedokáže postavit

Pražská doprava se už dávno nerozvíjí podle promyšlené koncepce, ale podle bariér. Radlická radiála je toho učebnicovým příkladem. Komunikace, která měla výrazně zlepšit propojení mezi Městským okruhem a dálnicemi D0 a D5, se více než deset let prakticky nikam neposunula.

V územním řízení se nachází od roku 2017, přičemž město několikrát přepracovalo projektovou dokumentaci, aniž by došlo k vydání územního rozhodnutí. Výsledkem je kombinace politického patu, právních námitek a veřejného vyčerpání.

Původní návrh počítal s relativně standardní stavbou v městském měřítku, převážně s povrchovou trasou, několika estakádami a tunely. Po sérii kritických připomínek ze strany místních obyvatel a spolků však projekt začal procházet zásadními změnami.

Aktuální verze, kterou v roce 2024 schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy, posouvá většinu radiály pod zem; více než 70 procent její délky má vést tunelem. Estakádu u Nových Butovic nahradí zahloubená komunikace, vzniká nový tunel pod Řeporyjemi a propojují se úseky mezi Jinonicemi a Butovicemi. Projekt je dnes technicky vyspělý a ohleduplnější jak k okolní zástavbě, tak k životnímu prostředí.

„Toto řešení navíc umožní výstavbu městského dostupného bydlení na pozemcích, které v původním řešení zabírala dálnice,“ uvedl v roce 2024 Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje.

Silnice, která mohla změnit Prahu

Čas ale běží. V roce 2026 vyprší platnost posudku EIA. „Projekt se navíc neustále upravuje, původní rozpočet 14 miliard korun je ovšem dnes kvůli obstrukcím a úpravám trojnásobně překonán,“ vysvětluje nyní starosta Prahy 5 Lukáš Herold. Pokud do roku 2026 projekt nezíská klíčové rozhodnutí, bude nutné celé ekologické posouzení opakovat a s ním i všechny formální kroky.

„Považuji za důležité, že jsme se podobně jako u Městského okruhu rozhodli jít cestou ambicióznějšího řešení, které je zároveň citlivé k městu. Nechceme další severojižní magistrálu v Radlicích. Toto řešení navíc umožní výstavbu městského dostupného bydlení na pozemcích, které v původním řešení zabírala dálnice,“ dodává Petr Hlaváček.

Zatímco úředníci hledají východisko, doprava v dotčené oblasti selhává. Ulice Holečkova je už pátým rokem omezena kvůli rekonstrukci kanalizace, Peroutkova je dlouhodobě neprůjezdná a Plzeňská se chystá na uzavření v půlce července. Objízdné trasy nejsou kapacitně připravené a denně znamenají pro řidiče i obyvatele frustraci. „Radlická stojí v kongesci. Tímto nejsou žádné možné objízdné trasy a radiála by toto vyřešila,“ upozorňuje starosta.

Praha 5 dnes de facto nese veškeré náklady za to, že radiála nebyla postavena. Tato část města přitom dynamicky roste. Smíchov se proměňuje, přibývají byty, řeší se brownfieldy, vzniká veřejná vybavenost i komerční prostory. Například budova ČSOB na Radlické už v době plánování počítala s radiálou.

Na Smíchov se chystá stěhovat i tuzemský gigant, energetický ČEZ, jak jsme již dříve informovali v dubnu. Bez kapacitní dopravní páteře ale celý rozvoj stojí na hliněných nohách. Radiála měla odvést tranzit, odlehčit Barrandovskému mostu a umožnit kultivaci Radlické ulice. Místo toho zde přetrvává zahlcená realita ve stylu devadesátých let.

Zdržení a náklady

To vše otevírá zásadní otázky pro development. Lze plánovat nové čtvrti bez vyřešené dopravní kostry? Je spravedlivé požadovat participaci investorů, když město samo nezajistí ani elementární infrastrukturu? Jaký signál tím Praha vysílá?

Radlická radiála se tak stává zkouškou schopnosti města. Město opakovaně deklaruje zájem o spolufinancování ze strany státu, ale ten zůstává stranou, přestože jde o komunikaci s nadměstským dosahem. „Je nezbytné, aby na Radlickou radiálu přispěl stát, stejně jako na dokončení městského okruhu. Cena 35 miliard korun jednoznačně převyšuje možnosti města,“ uvedl nedávno Zdeněk Hřib, náměstek primátora hl. města Prahy pro dopravu.

Starosta Prahy 5 Herold v této souvislosti připomíná i nutnost návazných úprav: „Podle studie ČVUT by se měl před zprovozněním upravit krátký dopravní průplet na Barrandovském mostě třeba formou bypassu přes Modřanskou.“

Projekt je dnes technicky i urbanisticky nejdále, jak kdy byl. Většina připomínek byla zapracována, ale úřední bariéry ho drží zpět. Pokud nenastane politické rozhodnutí nebo procesní posun, projekt zůstane uložen k ledu. Ne proto, že by nebyl potřebný. Ale proto, že ho nikdo v rozhodující chvíli nedokázal politicky udržet nad vodou.
„Radlická radiála má hlavně zlepšit dopravní situaci na Praze 5, kde se doprava vyžene z velké části pod zem. Se zprovozněním obchvatů se též zlepší dopravní vztahy v celé metropoli i mimo ni,“ shrnuje Herold.

Město, které není schopno realizovat ani svou dlouhodobou prioritu, riskuje ztrátu důvěry. Nejen v oblasti dopravy. Radlická radiála není jen obrazem chybějící infrastruktury Prahy 5. Je obrazem metropole, která roky ví, co má udělat, ale stále to neudělala.