Nezdravé prostředí je v Česku ve třech čtvrtinách veřejných budov, jako jsou školy, kanceláře, zdravotnická zařízení nebo pečovatelské domy. Jde o takzvaný syndrom nezdravých budov, který nejčastěji souvisí s kvalitou vzduchu v interiéru. Nejproblematičtější jsou nově postavené nebo rekonstruované budovy, zejména pak otevřené kanceláře. Vyplývá to z údajů Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.
Byty, pracovní prostředí, dopravní prostředky, nákupní centra nebo školy – v interiéru strávíme více než 20 hodin denně. Z toho ve vlastním bytě běžně 10 až 12 hodin denně. Nejvíce můžeme ovlivnit právě tento prostor, tedy místo, kde bydlíme, spíme a trávíme volný čas.
Mnoho lidí si možná ani neuvědomuje, jak zásadní dopad má kvalita vnitřního prostředí na naše zdraví a pohodu. Proto se dnes při projektování staveb řeší nejen tepelně technické parametry samotné budovy, ale i vnitřní mikroklima, tj. osvětlení, hluk, teplota či kvalita vnitřního ovzduší.
V budovách prožijeme asi 80 % svého života. Do tohoto období patří nejen čas strávený v domácnosti, ale i v kancelářských budovách nebo v obchodech. Právě v domácnosti máme ale největší možnost kvalitu vnitřního prostředí ovlivnit. Kdo chce doma dobře dýchat a zároveň mít teplo, musí umět vyvážit tři složky přispívající k vytvoření komfortního prostředí. Kromě teploty jako takové má na naši pohodu vliv také vlhkost vzduchu, rychlost jeho proudění a v neposlední řadě koncentrace CO2. Právě proto je důležité větrání nepodceňovat a věnovat mu patřičnou pozornost.
Země Evropské unie se snaží snižovat emise skleníkových plynů v zájmu boje proti změnám klimatu. Konkrétně ze závazků z Pařížské dohody o klimatu vyplývá, že je EU připravena do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 % oproti úrovni z roku 1990.
České veřejné budovy se neustále potýkají s vysokou koncentrací oxidu uhličitého či prachu. Nejčastěji se uvádějí školy, kde může k dosažení kritické koncentrace CO2 dojít i za pouhých 18 minut. Podle odborníků řešení tohoto problému stále pokulhává. Nejlépe si vede soukromý sektor, jehož zástupci se čím dál častěji uchylují k instalaci systémů nuceného větrání.
Uvnitř budov trávíme stále více času. Vzduch ve vnitřním prostředí budov může být až 10krát méně kvalitní než vzduch venkovní, pokud ho pravidelně nevyměňujeme. Kromě vydychovaného kysličníku uhličitého znečišťují vzduch v budovách látky vznikající např. při vaření, sprchování, topení v krbu, uklízení.
Zpráva o kvalitě vnitřního prostředí ve školách vznikla jako výstup z měření digitálních měřičů kvality ovzduší ve třídách základních škol na území ČR. Aktivita byla podpořena z projektu Mámo, táto, pojďme bydlet zdravě, který je spolufinancován Státním fondem životního prostředí ČR na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.
Článek se podrobněji věnuje kvalitě vnitřního prostředí budovy administrativního centra společnosti Fenix Trading (postaveného v rámci konceptu 2020, tedy domů s téměř nulovou spotřebou energie jako aktivních prvků energetické soustavy). Základem textu o kvalitě vnitřního prostředí je zpráva Ing. Miroslava Urbana z UCEEB z prosince 2018, v rámci které bylo hodnoceno vnitřní prostředí administrativní budovy Fenix Trading v období 09/2017–08/2018.
Součástí skupiny KORADO je od loňského roku společnost ThermWet s.r.o., díky které se produktové portfolio rozšířilo o centrální rekuperační jednotky. Ty se stávají běžnou součástí rezidenční výstavby a skupina KORADO jako největší tuzemský výrobce otopných těles, chce být aktivní i v dynamicky se rozvíjející oblasti řízeného větrání a rekuperace.
Pojem „retrofit“ je během posledních několika let často skloňovaným výrazem. I přesto však lze říci, že veřejnost není s významem tohoto slova plně obeznámena a netuší, co si pod tímto pojmem představit.
Prvním a nejdůležitějším krokem při zlepšování kvality ovzduší v interiéru je odstranit nebo omezit zdroje znečištění na minimum [1]. Toho lze dosáhnout používáním materiálů s nízkými emisemi. Není však možné odstranit všechny zdroje znečištění, proto musí být dalším krokem návrh přirozeného nebo nuceného větrání.
Řízené větrání už dávno není jen doménou rodinných domů či velkých administrativních budov. Díky řešení firmy Zehnder lze užívat výhody komfortní a zdravé výměny vzduchu i v bytových jednotkách.
Důležitost časté a správné výměny vzduchu v místnostech je dnes nesporná. Mnoho výzkumů již prokázalo, že nevětrané prostředí má přímý dopad na koncentraci, efektivitu práce i na celkovou zdravotní kondici vůbec.
Zájem spotřebitelů o klimatizace neustále roste. Jen v loňském roce se hodnota těchto zařízení dovezených ze zahraničí vyšplhala až na 10,7 miliardy korun. Kde se ale vlastně klimatizace vzala a jak se za posledních sto let změnila?