Okna a dveře by měla brát ohled na osobitost domů. Dobrá okna s domem splynou, nechají vyznít sílu prostoru a výhledu. Nevnímáte je, ale pro celek jsou zásadní. To jsou principy výrobce dřevěných výplní Janošík okna-dveře, jehož tvorba je k vidění ve vinohradském showroomu navrženém architekty ze studia Mjölk.
Architekti Marek Deyl a Jan Šesták navrhli pro českého distributora polyvinylových fólií Barrisol nový showroom nedaleko Prahy. Práce s tímto materiálem není pro autory projektu ničím novým. Jejich organicky tvarované výstavní stánky byly k vidění na veletrzích a výstavách po celém světě.
Britské město Newcastle bývalo během průmyslové revoluce námořním a výrobním centrem severovýchodní Anglie, nyní je centrem podnikání, umění a vědy. V centru historického města bude v blízké době otevřeno nové, nevšedně koncipované knihkupectví, které navrhl mladý architekt Try Andy.
V londýnském City byl otevřen netradičně koncipovaný pavilon připomínající kovovou sochu. Objekt navržený architekty ze studia Make Architects je součástí rozsáhlé přeměny bývalého dopravního uzlu na veřejný prostor, který sdružuje místní komunitu.
V roce 2014 se Máslovice, malá obec nedaleko Prahy, rozhodla vypsat architektonickou soutěž na rekonstrukci chátrající vyhořelé stavby na návsi. Před požárem zde sídlil autoservis, původně tu ale bývala hospoda. Jejího obnovení se chopili mladí architekti z ateliéru Bod.
Horská rezidence „Black Lodge“ v norských Sunnmøre Alpách je důkazem, že chladné počasí a moderní prosklené fasádní konstrukce se již nevylučují. Excelentní izolační vlastnosti fasád, oken a dveřních systémů Schüco umožnily realizovat energeticky rozumné prosklené plochy navzdory proměnlivému a často velmi chladnému klimatu v této oblasti.
Architekti ze Studia acht transformovali starou loď na plovoucí pivovar. Po většinu času kotví pod Štefánikovým mostem v centru Prahy a zásobuje kolemjdoucí tekutým chlebem, je však kdykoli schopný zvednout kotvy a vyrazit na cestu.
Skleněná fasáda navržená jako replika původní historické budovy z červených cihel dodává luxusní ulici, ve které stojí, nádech moderního designu při zachování původního architektonického charakteru.
Jaký je stav architektury komerčních a retailových prostorů v České republice? Je srovnatelný s vyspělým světem, nebo spíše rozvojovým? Kam se za posledních pětadvacet let posunul?
Transparentní skleněná fasáda rekonstruovaného historického domu v centru Amsterodamu od studia MVRDV boří představu, že sklo je křehký materiál. Skleněné cihly na fasádě vyvinuté společně s italskými výrobci a ve spolupráci s odborníky z univerzity v Delftu jsou pevnější než beton. Tento projekt s názvem Crystal Houses již získal několik architektonických ocenění.
Karlín prochází od povodní v roce 2002 výraznými změnami, které postupně mění tvář této pražské čtvrti k lepšímu. Dominantou jedné ze zdejších průmyslových budov je zděný, pětačtyřicet metrů vysoký komín. Architektům ze studia under-construction se zde podařilo vytvořit originálně pojatý prostor, který je svěží a současný, přesto však dobře koresponduje s původní industriální atmosférou staré kotelny.
Autoři starého curyšského viaduktu mu dali důmyslnou a citlivou asanací novou tvář i obsah. A obsah je velmi mnohostranný. Využití originálních prostor viaduktu si užívají občané města i jeho návštěvníci. Nakupuje se tady, lidé i děti se setkávají, tvoří a třeba i poslouchají hudbu.
Ačkoliv počet nových obchodních center klesá, ta postavená většinou trvale změnila část města, kde vznikla. Některá však zejí prázdnotou a nejsou ani pronajaty všechny obchodní plochy, jiná se rozrůstají, transformují. Jak by měla centra vypadat z hlediska architektury, urbanismu, funkce?
Když se řekne wellness, v mysli se nám vynoří obrázky příjemného čistého prostředí, jakési oázy pohody a klidu. Jeho skutečná podoba však může být různorodá, vždyť dnes už tyto služby nabízí každý lepší hotel či aqua park. Vydařenou realizaci jsme tentokrát našli na Moravě v Lednici.
Zatímco obchodní domy z první republiky, ale i stavby z 60. či 70. let jsou dnes kulturními památkami a dodnes některé z nich slouží svému účelu, nová nákupní centra za svou architektonickou podobu obdivována nejsou. Svou roli sehrála změna životního stylu, ale také neochota samosprávy vycházející i z nezájmu občanů o to, jak se mění podoba měst. Přesto jsou i dnes nejen v zahraničí, ale i v ČR příklady toho, jak do města dobře zapadne klasický obchodní dům, shodli se experti oslovení ČTK.