Brno plánuje zachránit torzo měšťanského domu ze 13. století, které archeologové odkryli při výzkumu pod budoucím Janáčkovým kulturním centrem. Fragment stavby by se mohl stát součástí nového veřejného prostoru ve vnitrobloku vznikajícího komplexu. Záměr zatím není definitivní, konečné rozhodnutí bude záviset na dopracování projektové dokumentace.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) rozdělilo mezi obce od roku 2019 do února 2025 celkem 4,7 miliardy korun na obnovu místních komunikací. Podpora směřovala do 2150 projektů. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) však na základě prověřeného vzorku uvedl, že ve více než polovině případů měla tato opatření jen minimální dopad na zlepšení dopravní situace.
Až 82 procent projektantů získává stavební povolení do jednoho roku, přičemž téměř polovina z nich obdržela pravomocné rozhodnutí dokonce do pěti měsíců. Vyplývá to z průzkumu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), kterého se zúčastnilo 700 projektantů, stavbyvedoucích a dalších odborníků.
Vláda schválila plán na zavedení centrální státní stavební správy, která má zásadně proměnit fungování povolovacích procesů v Česku. Nový model počítá s transformací současných 626 stavebních úřadů do jednotné struktury pod hlavičkou Úřadu rozvoje území.
Architektura dokáže vracet hodnotu místům, jenž byla dlouho přehlížená. Rekonstrukce historického interiéru v centru Prahy, nový domov pro seniory vzniklý díky architektonické soutěži i plánovaná proměna zanedbaného území na Žižkově ukazují různé podoby současné architektonické praxe.
Program Nová zelená úsporám (NZÚ), který dlouhodobě podporuje energetické renovace domů v Česku, čekají změny ve způsobu financování. Stát chce nově více využívat bezúročné úvěry místo přímých dotací. Ty zůstanou především pro nízkopříjmové domácnosti v programu NZÚ Light. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) má nový model zajistit stabilitu programu i do dalších let.
Společnost Penta Real Estate koupila nevyužité pozemky ve východní rozvojové části sportovního areálu TJ Spoje podél ulice Na Balkáně v Praze. Klíčovým krokem pro budoucí podobu území byla dvoufázová urbanisticko-architektonická soutěž, jejímž cílem bylo najít komplexní řešení pro rezidenční část i navazující sportovní areál. Vítězem soutěže se stal ateliér OVA architekti.
Představenstva Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) a Česká komora architektů (ČKA) vydala společné prohlášení k aktuálně projednávané novele stavebního zákona. Na společném jednání formulovaly obě profesní organizace zásadní výhrady k navrhovaným změnám a zároveň deklarovaly ochotu podílet se na jejich odborné úpravě.
Uplynulý týden na ASB přinesl několik článků, které spojuje jedno výrazné téma. Architektura se dnes stále častěji neodehrává pouze v rovině jednotlivých staveb, ale ve způsobu, jak města pracují s veřejným prostorem.
Ministerstvo dopravy a Správa železnic by měly mít v létě k dispozici analýzu, která porovná ceny železničních projektů v Česku a v zahraničí. Dokument se zaměří také na rozdíly mezi plánovanými a skutečně nabízenými cenami staveb. V současnosti ministerstvo i Správa železnic připomínkují pracovní verzi analýzy. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Na plánované dokončení studie v letních měsících upozornil deník Právo.
Novou budovu brněnského magistrátu navrhne jedenáct architektonických týmů z osmi zemí. Ty postoupily do hlavní fáze urbanisticko-architektonické soutěže, kterou organizuje Kancelář architekta města Brna.
Brno připravuje na letošní rok výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru. Změny se mají dotknout především pěší zóny v Rašínově a Masarykově ulici a také náměstí Svobody. Město plánuje snížit počet oprávnění k vjezdu a na třech místech instalovat výsuvné sloupky s automatickou kontrolou registračních značek.
Statutární město Zlín vyhlásilo urbanistickou soutěž s názvem Torzo Zlín – nové srdce Jižních Svahů. Cílem dvoukolové soutěže je nalézt kvalitní a dlouhodobě udržitelné řešení pro přibližně sedm hektarů velké území, které je už od prvních koncepcí z počátku 80. let minulého století určeno k zástavbě.
Výpadky elektřiny a tepla v Kyjevě, způsobené ruskými nálety, přiměly část obyvatel metropole uvažovat o přesunu do rodinných domů v okolí města. V zázemí hlavního města totiž vidí větší šanci na energetickou soběstačnost a stabilnější provoz domácnosti. Energetická krize podle agentury Unian přepisuje poptávku, strukturu pronájmů i cenové hladiny.
