Rodinné domy

V realizaci studia Tropical Space se spojila silná architektonická myšlenka a respekt k tradičnímu rytmu života vietnamské rodiny. V podivuhodném a exotickém světě světel a stínů se tak mísí každodennost s úctou k pravdě a čistotě.

Drsný beton a bujná zeleň se v tomto rodinném domě v Kuala Lumpuru nepotírají, ale vzájemně doplňují. Architekti ze studia Formzero proměnili úzkou městskou parcelu ve vertikální zahradu, jejíž betonové terasy a truhlíky zaplňují desítky druhů tropických plodin. Planter Box House tak propojuje moderní bydlení, městské farmaření a principy přirozeného chlazení v jednom výrazném architektonickém celku.

Rekonstrukce historické vily na pražské Hanspaulce ukazuje, že současné bydlení nemusí být v rozporu s respektem k původní architektuře. Pražské studio DMNK architekti obnovilo uliční fasádu včetně charakteristických šambrán, sgrafit a profilovaných říms, zatímco směrem do zahrady dům výrazně otevřelo. Výsledkem je kultivovaná proměna krajní části řadové zástavby, která zachovává prvorepublikový výraz domu a současně přináší světlejší a velkorysejší interiér.

Jedna z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb architekta Jaroslava Fragnera postupně prochází citlivou obnovou. Budilova vila v Kostelci nad Černými lesy, dokončená v roce 1932, dostává pod vedením současného majitele Jana Nováka zpět své původní detaily a charakter. Už v září se navíc na speciálních prohlídkách otevře návštěvníkům. Cílem je do roku 2032, kdy stavba oslaví sto let od dokončení, vytvořit autentickou „časovou kapsli“ třicátých let.

Tzv. „Liebiegovo městečko“ je nejvýraznější ukázkou secesní výstavby bytových domů v Liberci. Jde původně o zaměstnanecké sídliště vybudované v bezprostřední blízkosti továrny textilního magnáta barona Liebiega, které vznikalo od poloviny 19. století do 20. let 20. století. Do české architektury promluvilo znovu letos, kdy byla rekonstrukce jednoho z jeho domků nominována na Českou cenu za architekturu.

Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Výsledná rekonstrukce má tedy hned několik předností - využití existující stavby, zajímavé architektonické řešení a příjemné působení použitých materiálů.

Kde se nové potkává se starým. Kde se používají i materiály, které by pro jiné byly odpadem. Dům Cuddymoss možná vypadá stroze, ale uvnitř i zvenčí zaujme přitažlivou elegancí.

Na břehu řeky Guadiana, přímo na hranici Španělska a Portugalska, vznikl z ruin někdejší pohraniční stanice kompaktní dům. Architekti ze studií Zurita Studio a Kalibra Arquitectura zachovali původní kamenné zdivo, doplnili jej střídmými zásahy a navrhli bydlení, které pracuje s výhledy, stínem, přirozeným větráním i pamětí místa.

Původní kamenné základy zůstaly, vše ostatní se změnilo. Architekti z 0,5 Studia ukázali, že i malá rekreační stavba může nabídnout velkorysý prostor, silný architektonický výraz i těsné propojení s okolní přírodou. Výsledkem je kompaktní dřevostavba, která podle světla chvíli vystupuje jako výrazný objekt, jindy téměř mizí mezi stromy.

Vila Normanni stojí v regionu Apulie na jihu Itálie. Rezidenční komplex tvoří dvojice protilehlých jednopodlažních staveb, které propojuje sluneční terasa s bazénem. Architektonické řešení vychází z tradičních místních forem, jejichž charakteristické prvky převádí do současného kontextu.

Na první pohled nenápadný kamenný chlívek v obci Panoší Újezd nedaleko Rakovníka mohl snadno skončit pod bagrem. Místo demolice ale dostal druhou šanci. Architektka Lenka Milerová proměnila drobnou hospodářskou stavbu v minimalistický letní byt, který dokazuje, že i nejmenší objekty mohou nabídnout silnou architektonickou výpověď.

Ne každá stavba vzniká přesně podle projektu. Dům Truhlík je důkazem, že nečekané překážky mohou vést k lepšímu architektonickému řešení. Změna umístění domu, skála objevená při výkopových pracích i postupné poznávání pozemku proměnily původně zamýšlenou rekreační chatku v nenápadný dům, který se místo okázalosti snaží co nejvíce splynout s krajinou. Architekti ze studia A69 vytvořili objekt, který využívá jediný motiv – dřevěný truhlík jako hlavní kompoziční prvek.

Jen málokterá rekonstrukce rodinného domu řeší zároveň bydlení, urbanismus i historii místa. Projekt Desátková Ateliéru Kopecký v brněnských Kohoutovicích ukazuje, že i malá stavba může mít význam daleko přesahující hranice vlastního pozemku. Zchátralý domek stojící v jedné ze zatáček původní trasy Masarykova okruhu se proměnil v současný domov pro pětičlennou rodinu. Současně však zacelil urbanistickou ránu, která v ulici zůstala po demolici sousedního domu.

Na první pohled působí nenápadně. Bílý objem sevřený mezi okolní zástavbou doplňuje uliční frontu pražské rezidenční čtvrti a nijak okázale neupozorňuje na to, že za jeho fasádou se skrývá mimořádně promyšlený rodinný dům. Realizace Minimum Maximum od studia Stempel Tesař architekti je ukázkou toho, jak lze z velmi omezených podmínek vytěžit překvapivě velkorysý obytný prostor.

V severozápadní části Prahy vzniká na pomezí Vokovic a Veleslavína rezidenční projekt Strnadovy zahrady. Citlivě navazuje na urbanistický charakter okolních Dejvic a Ořechovky a nabídne svým obyvatelům opravdu luxusní bydlení.