14. ročník největší mezinárodní přehlídky moderní architektury ze dřeva ve střední Evropě bude zahájen 8. 2. 2019 v CAMP-u přednáškou o největší dřevěné stavbě na světě – věžáku HoHo ve Vídni, ve dnech 9. – 10. 2. 2019 – VNITROBLOCK pokračuje výstavou a doprovodním programem pro laickou i odbornou veřejnost.
Maďarští architekti fungující pod výmluvným názvem, kterému nechybí dávka humoru –„architecture uncomfortable workshop“, postavili nevšední dům pro mladou rodinu. Už dopředu je jasné, že od studia s takovým názvem nemůžete čekat stereotypní řešení. Čím je tak zajímavý? Má dvě tváře, jednoduchou dispozici a nabízí vše, co potřebujete!
Stále více rodin vyhledává takový prostor k bydlení, kde by měli jeho obyvatelé dostatek klidu, ale zároveň by nezůstali ani bez tolik potřebných služeb. Satelitní obce nejsou z tohoto hlediska dobře vybaveny, proto se zajímavými stávají okrajové městské části velkoměst. Kdysi nechvalně známá bratislavská Vrakuňa se dnes stává domovem mnoha mladých lidí a výstavba domů zde probíhá ve velkém. Jednou z novostaveb je rodinný dům od ateliéru plusminusarchitects.
Architekti ateliéru Artikul se mohou pochlubit, že postavili dům přímo před Průmyslovým palácem na Výstavišti v pražských Holešovicích. Bez stavebního povolení. Příště ho postaví třeba na hřebenech hor. Ani tam nebudou potřebovat souhlas stavebního úřadu. Jejich Mobile Hut, domek v hliníkovém designu, který zároveň ctí základní archetypální tvar českého domu se sedlovou střechou, má totiž kola a byl homologován jako přípojné vozidlo – má svůj technický průkaz i SPZ a postavit ho, přesněji zaparkovat ho můžete se souhlasem majitele pozemku v podstatě kdekoli, kam s ním dojedete. Je totiž nezávislý a energeticky soběstačný. Pro čtyři lidi až na dva týdny.
Architektonický ateliér masparti, tedy dvojice Pavel Martinka a Ondřej Spousta, navrhli jeden dům se dvěma domácnostmi – jednou pro rodiče s dětmi, druhou pro prarodiče. Stojí na svažité parcele ve Šternberku a ke svému okolí i dovnitř sebe chce být maximálně jemný. I když ne ve všech aspektech je tomu tak i ve finále.
Tento domek je jedním z mnoha vyrobených Freedomků. Zvláštností zlínského domku je to, že jeho interiérové obložení tvoří biodesky, ze kterých je také vyrobený nábytek. Projděme se i na jeho příkladu a fotografiích tímto zajímavým typem domku.
V roce 1998 založili architekti Henrich Korec a Ladislav Jurík ateliér a3um. To je už dvacet jedna let. Před časem si jeden z nich postavil dům v obci Hainburg. Společně ukázali, jak pracují, a hlavně jaká kouzla a zdánlivé paradoxy architektura nabízí.
Rozhledna je typickým zástupcem experimentální architektury – byla navržena pro konkrétní místo, její stavebně-konstrukční detaily jsou zcela unikátní a samotné pozorování dvanáctimetrového prototypu trvalo dlouhé tři roky.
Někdo touží po chatě s výhledem na romanticky zasněžené vrcholky hor, někdo jiný si postaví víkendový dům v zahrádkářské kolonii vedle rafinérie a nákladního přístavu. Architekti Ladislav Jurík a Henrich Korec z ateliéru a3um dokázali industriální kontext respektovat, vtělit jej do estetiky samotné stavby a rozvinout v interiéru. Výsledkem byla zasloužená nominace na cenu CE.ZA.AR!
Pasivní dům by měl v rámci svého provozu splňovat přísná kritéria energetických úspor. Například potřeba tepla na vytápění by měla být menší než 15 kWh na m2 obytné plochy stavby za rok.
Almhaus bychom mohli do češtiny přeložit jako salaš, lehkou horskou stavbu pro ustájení ovcí, případně jiných hospodářských zvířat. Může však jít i o jednoduchou chýši pro pastýře. V Alpách jsou tyto domy, plnící dnes již spíše funkci rezidentní, přirozeně velmi časté. A nejde jen o objekty starší, staví se nové – komfortní pro turisty, kteří sem přijíždějí na túry či za lyžováním, pohodlné a útulné pro soukromé využití. Často se na jejich vzniku podílí architekti, kteří jim vtisknou tvář, jež ladí s pastvinami a lesy kolem.
„Hnízda“ vbudovaná do interiéru domu jsou zajímavým řešením, jak rozčlenit prostor a vytvořit si soukromí tam, kde k tomu není jiná možnost. Obvykle jsou umístěna na vyvýšeném podlaží, velké uplatnění mají v domech s otevřeným střešním prostorem, kde v části interiéru vytvoří praktické využití otevřené výšky s výhledem do společných prostor.
Stylově čistý, zdánlivě přízemní dům vyrostl v rozvolněné vilové zástavbě na západ od centra středně velké obce ve středním Posázaví. Jde o klidnou lokalitu, která si stále zachovává přírodní charakter. Okolní parcely jsou sice zastavěny rodinnými domy a chatami, udržované zahrady okolo staveb se však prolínají se vzrostlými borovicovými a smíšenými háji, což dodává místu kouzlo a poetiku.
Letos v říjnu byly v pražské Čistírně odpadních vod oceněny nejlepší ekologické projekty z České republiky. Ekologická soutěž každoročně oceňuje nejlepší projekty usilující o ochranu přírody a úsporu energií. Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 220 firem, obcí, škol, staveb i jednotlivců.
Osudy lidí a jejich domovů jsou propojeny. Když si velkostatkář Antonín Bauer nechal v roce 1912 postavit na svou dobu odvážně koncipovaný dům, jeho rodině i rozlehlému gruntu se dařilo. Během druhé světové války byla vila zabavena a celá rodina skončila v Osvětimi. Dům se z dlouhého „spánku“ probudil až po více než šedesáti letech díky rozsáhlé rekonstrukci.