Zvenčí působí jako betonová ulita zapuštěná mezi stromy, uvnitř však nemá začátek ani jasný konec. Mueonga od korejského studia Snow AIDe vznikla průnikem dvou kruhů, které místo chodeb nabízejí plynulý pohyb, průhledy do lesa a světlo padající z nečekaných směrů. Název „Dům beze slov“ není reklamní poezie. Je to stručný návod k použití.
Rodinné domy
Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
U některých domů je příběh stojící za jejich projektem napínavější, než sám výsledek. V případě nizozemské alternativní dřevostavby, nízkorozpočtové realizaci určené ke spolu-bydlení, to rozhodně platí.
Z původního chlívku vznikla rekreační chatka a později rodinný dům. Jeho další proměnu nyní navrhli architekti ze studia Facha architekti. V Nečíně na Příbramsku doplnili stavbu o červenou přístavbu z vlnitého plechu, která rozšiřuje obytný prostor a propojuje interiér se zahradou. Novou část přitom architekti postavili vlastníma rukama za pomoci majitelů.
Na samotě u Stvolíneckých Petrovic na Českolipsku stojí malý bílý dům, který je mnohem víc než rodinným útočištěm. Stair House malířky a vizuální umělkyně Lucie Jindrák Skřivánkové vznikl jako komplexní umělecké dílo propojující architekturu, autorský design, výtvarné intervence a okolní přírodu. Architektonický koncept navrhl Jan Žaloudek, interiér pak jeho majitelka proměnila v osobní svět, v němž má každý detail svůj příběh. Ústředním motivem se stalo betonové točité schodiště, které dalo domu jméno i jeho charakter.
V Ondřejově ve Středočeském kraji vyrostl současný rodinný dům, který citlivě pracuje s charakterem místní vesnické zástavby i původní zahradou se vzrostlými ovocnými stromy. Stavba z dílny studia Machar Teichman se směrem k ulici uzavírá a chrání soukromí obyvatel, zatímco do zahrady se velkoryse otevírá velkým prosklením a obytným prostorem otevřeným do krovu. Tvar domu, materiály i jeho členění vycházejí z konkrétního místa, současně ale dávají vzniknout jednoznačně současné architektuře.
Atraktivní Forest House se nenechal omezit terénem, z omezujícího profilu zalesněné strže vystoupal až na skalistý hřeben a pevně se na něm usadil. I když jsou jeho kontury nepřehlédnutelné, s okolní krajinou hladce splývá. Je příkladem moderního udržitelného bydlení uprostřed netknuté přírody.
V realizaci studia Tropical Space se spojila silná architektonická myšlenka a respekt k tradičnímu rytmu života vietnamské rodiny. V podivuhodném a exotickém světě světel a stínů se tak mísí každodennost s úctou k pravdě a čistotě.
Drsný beton a bujná zeleň se v tomto rodinném domě v Kuala Lumpuru nepotírají, ale vzájemně doplňují. Architekti ze studia Formzero proměnili úzkou městskou parcelu ve vertikální zahradu, jejíž betonové terasy a truhlíky zaplňují desítky druhů tropických plodin. Planter Box House tak propojuje moderní bydlení, městské farmaření a principy přirozeného chlazení v jednom výrazném architektonickém celku.
Rekonstrukce historické vily na pražské Hanspaulce ukazuje, že současné bydlení nemusí být v rozporu s respektem k původní architektuře. Pražské studio DMNK architekti obnovilo uliční fasádu včetně charakteristických šambrán, sgrafit a profilovaných říms, zatímco směrem do zahrady dům výrazně otevřelo. Výsledkem je kultivovaná proměna krajní části řadové zástavby, která zachovává prvorepublikový výraz domu a současně přináší světlejší a velkorysejší interiér.
Jedna z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb architekta Jaroslava Fragnera postupně prochází citlivou obnovou. Budilova vila v Kostelci nad Černými lesy, dokončená v roce 1932, dostává pod vedením současného majitele Jana Nováka zpět své původní detaily a charakter. Už v září se navíc na speciálních prohlídkách otevře návštěvníkům. Cílem je do roku 2032, kdy stavba oslaví sto let od dokončení, vytvořit autentickou „časovou kapsli“ třicátých let.
Tzv. „Liebiegovo městečko“ je nejvýraznější ukázkou secesní výstavby bytových domů v Liberci. Jde původně o zaměstnanecké sídliště vybudované v bezprostřední blízkosti továrny textilního magnáta barona Liebiega, které vznikalo od poloviny 19. století do 20. let 20. století. Do české architektury promluvilo znovu letos, kdy byla rekonstrukce jednoho z jeho domků nominována na Českou cenu za architekturu.
Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Výsledná rekonstrukce má tedy hned několik předností - využití existující stavby, zajímavé architektonické řešení a příjemné působení použitých materiálů.
Kde se nové potkává se starým. Kde se používají i materiály, které by pro jiné byly odpadem. Dům Cuddymoss možná vypadá stroze, ale uvnitř i zvenčí zaujme přitažlivou elegancí.
Na břehu řeky Guadiana, přímo na hranici Španělska a Portugalska, vznikl z ruin někdejší pohraniční stanice kompaktní dům. Architekti ze studií Zurita Studio a Kalibra Arquitectura zachovali původní kamenné zdivo, doplnili jej střídmými zásahy a navrhli bydlení, které pracuje s výhledy, stínem, přirozeným větráním i pamětí místa.
Původní kamenné základy zůstaly, vše ostatní se změnilo. Architekti z 0,5 Studia ukázali, že i malá rekreační stavba může nabídnout velkorysý prostor, silný architektonický výraz i těsné propojení s okolní přírodou. Výsledkem je kompaktní dřevostavba, která podle světla chvíli vystupuje jako výrazný objekt, jindy téměř mizí mezi stromy.