Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
Tradiční rodinné domy na jihomoravském venkově měly neměnné členění. Směrem k ulici bydleli rodiče s dětmi, v zadní části vnořené do dvora byl příbytek prarodičů a v návaznosti na obytné zóny byla situována hospodářská stavení. Rekonstrukce jednoho tradičního domu přinesla nové řešení – oddělení starého domu od nové stavby. Ta respektuje původní architektonický styl, současně ale poskytuje moderní komfort bydlení bez kompromisů.
Dům, který si vyrobí veškerou potřebnou elektrickou energii ze slunce, uloží si ji v bateriích a následně spotřebuje. Zachytí maximum dešťové vody, splachuje s ní a po přečištění využije i třeba ve sprše. Nezbavuje se zbytečně drahocenného tepla, ale přitom se v něm zdravě dýchá a žije. Dům, který se snaží žít v symbióze s přírodou.
Ať už se jednalo o víkendové usedlosti nebo stavby pro trvalé bydlení, ty, které vás v minulém roce na na ASB-portal.cz nejvíce zaujaly, měly jednu věc společnou. Útěk do lůna přírody. Lockdowny a další pandemická opatření nás znovu zavedla do snů o místech, kde se můžeme opět probouzet za cvrlikání ptáků. Dominovaly také ekologické materiály, udržitelná řešení a jednoduchost.
Dům s tmavou fasádou a geometrickými tvary poskládanými abstraktně k sobě nepůsobí na hraně trojského svahu, kam je umístěn, nepatřičně. Je nenásilně zasazen do svého okolí s ohledem na ostatní zástavbu.
Městys Perchtoldsdorf v okrese Mödling v Dolním Rakousku patří k četným vinařským oblastem v okolí Vídně. Leží na jižní hranici rakouského hlavního města, na západě sousedí s Vídeňským lesem. Klidná lokalita je ideální k bydlení. Jedním z nových domů, které zde vyrostly, je také vila, jejímiž určujícími, a také limitujícími parametry se stal velmi úzký pozemek.
Nejznámější brněnská dělnická kolonie Kamenná čtvrť vyrostla na dně uzavřeného lomu ve 30. letech minulého století. Nouzové domky zde vznikaly jako vlaštovčí hnízda, tedy z toho, co kdo sehnal.
Aby stavba vzbudila pozornost a stala se zážitkem třeba jen při její návštěvě, nemusí mít výrazné tvary a barvy. Mnohem větší dopad má promyšlená práce s prostorem a správně zvolená barva interiéru. Příkladem takové stavby může být například projekt ateliéru Johnson Chou Inc., nazvaný ShadowBox. Ověnčený mnoha cenami v architektonických a designových soutěžích zaujal odborníky i laiky po celém světě.
Role sochařky opracovávající neforemnou hmotu připadla architektce při rekonstrukci rodinného domu ve středních Čechách. A protože alfou a omegou návrhů architektky je přirozené světlo v interiéru, i tato rekonstrukce s sebou nesla výrazné zvětšení prosklených ploch a přivedení denního světla i do prostorů bez oken, třeba za pomoci světlovodů (VELUX).
Dne 4. prosince 2020 byl v Újezdu u Průhonic úspěšně zkolaudován a soukromému investorovi předán první vzorový e4 dům v České republice. Společnost Wienerberger, výrobce cihelného systému Porotherm a pálené střešní krytiny Tondach, tak završila stavbu e4 rodinného domu zprogramu Wienerberger e4 dům, která odstartovala 12. dubna 2019. Program, který představuje architektům, projektantům i široké veřejnosti ucelené řešení výstavby zdravých cihlových rodinných domů po roce 2020, se v současné době rozrůstá o další stavby.
V Norsku už elektroauta nebo hybridy tvoří více než 60 % všech nových vozidel. Když se tento trend rozšíří na celém světě, naše města a infrastrukturní krajina se zcela změní.
Když si investor vybíral budoucího architekta svého rodinného domu ve švýcarském kantonu Aargau, hledal někoho, kdo dokáže optimálně využít denního světla a zároveň si poradit s velmi strmým pozemkem, požadavkem na nízkou energetickou náročnost domu i s nároky kladenými místními předpisy. Architekt Juri Troy, který je známý svým projektem Sunlighthouse, jenž získal před deseti lety neoficiální titul prvního uhlíkově neutrálního rodinného domu, se zadání zhostil na výbornou.
Není nezbytně nutné přijít o autenticitu stáří, není nezbytně nutné demolovat, ale ani rekonstruovat dogmaticky památkářsky. Zároveň je možné stavět ekonomicky za použití současných materiálů a dosahovat požadovaných parametrů. Tak komentují architekti Jan Hora, Barbora Hora a Jan Veisser ze studia ORA osobitý přístup k rekonverzi bývalé usedlosti, sýpky, na rekreační objekt.
Funkcionalistickou vilu v Rožnově pod Radhoštěm navrhli v letech 1933–1934 významní představitelé české architektury, bratři-dvojčata Lubomír a Čestmír Šlapetovi jako rekreační objekt pro moravskoostravského advokáta Josefa Vondráčka a jeho rodinu. Vila patřila k prvním individuálním luxusním rezidenčním projektům této architektonické dvojice. Původní krásu a současný komfort bydlení vtiskli stavbě citlivou rekonstrukcí Luděk Rýzner a František Čekal z architektonického ateliéru OK Plan.
Dům s fasádou z modřínových šindelů stojí v Dobříši v chatové kolonii nedaleko obory. Jeho habitus je poměrně nezvyklý, nicméně do lokality s rozličnými malými domky, které jejich majitelé stavěli podle svých představ a schopností, zapadá přirozeně až harmonicky. Okolní stavby a též místní regulativy ovlivnily i velikost objektu.
Když v roce 2007 společnost ČSOB otevřela první budovu nového sídla v pražských Radlicích navrženou architektem Josefem Pleskotem, jednalo se ve své době o unikátní přístup z pohledu udržitelnosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí. O dvanáct let později se architektům Markovi a Štěpánovi Chalupovým podařilo s respektem a přitom progresivně navrhnout a realizovat rozšířenou centrálu stejné banky. Ta představuje vzácný a obdivuhodný příklad architektury, která se skutečně propojuje s okolní krajinou, vytváří komfortní prostředí pro své zaměstnance a může se pochlubit energeticky šetrným provozem.