Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
Vila Normanni stojí v regionu Apulie na jihu Itálie. Rezidenční komplex tvoří dvojice protilehlých jednopodlažních staveb, které propojuje sluneční terasa s bazénem. Architektonické řešení vychází z tradičních místních forem, jejichž charakteristické prvky převádí do současného kontextu.
Na první pohled nenápadný kamenný chlívek v obci Panoší Újezd nedaleko Rakovníka mohl snadno skončit pod bagrem. Místo demolice ale dostal druhou šanci. Architektka Lenka Milerová proměnila drobnou hospodářskou stavbu v minimalistický letní byt, který dokazuje, že i nejmenší objekty mohou nabídnout silnou architektonickou výpověď.
Ne každá stavba vzniká přesně podle projektu. Dům Truhlík je důkazem, že nečekané překážky mohou vést k lepšímu architektonickému řešení. Změna umístění domu, skála objevená při výkopových pracích i postupné poznávání pozemku proměnily původně zamýšlenou rekreační chatku v nenápadný dům, který se místo okázalosti snaží co nejvíce splynout s krajinou. Architekti ze studia A69 vytvořili objekt, který využívá jediný motiv – dřevěný truhlík jako hlavní kompoziční prvek.
Jen málokterá rekonstrukce rodinného domu řeší zároveň bydlení, urbanismus i historii místa. Projekt Desátková Ateliéru Kopecký v brněnských Kohoutovicích ukazuje, že i malá stavba může mít význam daleko přesahující hranice vlastního pozemku. Zchátralý domek stojící v jedné ze zatáček původní trasy Masarykova okruhu se proměnil v současný domov pro pětičlennou rodinu. Současně však zacelil urbanistickou ránu, která v ulici zůstala po demolici sousedního domu.
Na první pohled působí nenápadně. Bílý objem sevřený mezi okolní zástavbou doplňuje uliční frontu pražské rezidenční čtvrti a nijak okázale neupozorňuje na to, že za jeho fasádou se skrývá mimořádně promyšlený rodinný dům. Realizace Minimum Maximum od studia Stempel Tesař architekti je ukázkou toho, jak lze z velmi omezených podmínek vytěžit překvapivě velkorysý obytný prostor.
V severozápadní části Prahy vzniká na pomezí Vokovic a Veleslavína rezidenční projekt Strnadovy zahrady. Citlivě navazuje na urbanistický charakter okolních Dejvic a Ořechovky a nabídne svým obyvatelům opravdu luxusní bydlení.
Rodinný dům VICUS je jednopodlažní stavba na svažitém pozemku pod Zoborem v Nitře. Nachází se na konci ulice, v kontaktu s lesem nad parcelou a s otevřeným jižním výhledem na město, Kalvárii a Nitranský hrad. Návrh vychází z požadavku investora, aby se z každé obytné místnosti otevíral výhled na jednu z hlavních dominant Nitry a aby dům zároveň přirozeně fungoval pro každodenní rodinný život.
Jednou z inspirativních prací architekta Johana Sundberga je letní dům ve Švédsku. Nachází se v nejjižnější části země, v oblasti Beddinge Strand. Pozemek se nachází na zalesněném pobřeží a budova je na něm umístěna tak, že se otevírá směrem k jihu, tedy k Baltskému moři, zatímco severní strana je obrácena k lesu.
Na okraji středoslovenské vesnice vyrostl dům, který spojuje archetypální jednoduchost, řemeslnou poctivost a odhodlání jedné rodiny. Nominace na slovenské architektonické ocenění CE ZA AR 2025 jen potvrzuje, že i skromná stavba s hlubokým vztahem k místu může kultivovat krajinu i současnou architekturu.
Vzdušnost a světlo dodají každé stavbě optimistickou a přívětivou atmosféru. Stavbám u moře, v tomto případě v západním Středomoří, jsou tyto atributy tak nějak přirozeně vlastní. A jak se ukazuje, lze je dovést k dokonalosti třeba tím, že venkovní plochu započítáme do interiéru domu jednoduchým systémem posuvných stěn a variabilního stínění.
Vícegenerační soužití není v naší zemi příliš častým fenoménem. Děti se obvykle osamostatní a posléze pro vlastní rodinu vytvoří nový domov. Možností, jak trávit více společného času s širší rodinou, tak může být „letní“ dům pro víkendy, prázdniny i další dny volna. Jako například letní sídlo navržené architekty Danielem Rohanem a Danielem Baudisem ze studia DDAANN.
Statek v mírně kopcovité krajině Vysočiny vznikal postupně od první poloviny 19. století až do jeho konce. Dnes chalupa obrácená k příjezdové cestě kamennou zdí s dřevěnými vraty ukrývá obytný objekt situovaný na okraji pozemku s výhledem do přilehlého lesa. Rodina současných majitelů nemovitost koupila v roce 1993 a postupně začala vlastními silami upravovat exteriér domu. V roce 2020 následovala rekonstrukce interiéru prvního patra, na kterou navázala přestavba podkroví od ateliéru Plus One Architects.
Na první pohled nenápadná vila v brněnské čtvrti Brno-Žabovřesky skrývá poměrně radikální zásah do původní stavby z 30. let. Studio AEIOU tu nešlo cestou nostalgie ani sterilní modernizace. Místo toho postavilo návrh na jednom silném principu – trojúhelníku, který se stává nejen vizuálním motivem, ale i konstrukční a prostorovou logikou domu.
Na svazích nad Uherským Hradištěm vzniká návrh vinařství, které navazuje na místní stavební tradici, ale zároveň reaguje na dnešní provozní i světelné nároky. Pracuje s omezeními regulovaného území i existující stavby a hledá řešení, jak tyto limity využít ve prospěch architektury.
Na břehu Sázavy v obci Prosečnice vyrostla nová chata, která nenápadně navazuje na příběh svého předchůdce. Původní objekt zničil požár, ale jeho kamenná podezdívka zůstala a stala se základem nové stavby. Architekti ze studia Mimosa architekti ji nepovažovali jen za relikt minulosti, ale za plnohodnotnou součást návrhu.
