Překračuje životnost dřevostavby 100 let?
O nejčastějších chybách, které jsou spojeny s realizací dřevostaveb či jejich životností, jsme si povídali s Ing. Petrem Filipem.
S jakými poruchami moderních dřevostaveb se v praxi setkáváte?
Dřevěné fasády z palubek – tím, že dřevo mění svou vlhkost v průběhu roku, navíc ustálená vlhkost palubek zejména na osluněných fasádách domu může být nižší než vlhkost palubek v době montáže, hrozí „vyskákání z per
Řešení: Spára musí umožnit značný pohyb – tzn. Volit jednoduché a „blbovzdorné“ řešení – překládaná prkna, prkna s mezerami, či profily prken s perem umožňující překryv alespoň 10 mm (zavisí samozřejmě na šířce prkna).
Praskání pohledových stropních trámů – opět souvisí s vlhkostí. Jedná se spíše o estetický problém – všichni ho asi znají ze starých chalup, kde jsou mnohdy výsušné trhliny tl. 20 mm. Tam to nikoho neznepokojuje, naopak všichni tyto trhliny obdivují, u novostaveb již to takto být nemusí. Dřevo dovezené na stavbu, pokud se jedná o KVH řezivo, má vlhkost 15 +-3%. během stavby dům může zmoknout, pak se vlhkost drobně zvýší cca 15 až 18%. rovnovážná vlhkost dřeva u vytápěných domů je dle německé literatury 9 +- 3%. To znamená, že dřevo po první zimě může seschnout až o 10%. to je problematické zejména u masivnější profilů, které nejsou z lepeného dřeva – tzn. Trámy rozměru šíře nad 100 mm, výška nad 220 mm. Tyto trámy s větším průřezem je těžší dobře vysušit.
Řešení: Větší průřezy provádět z lepeného lamelového dřeva. To je vysušeno po jednotlivých lamelách tl. 40 mm, což je snadné. Vysledná vlhkost dřeva je 12+-3%. Dále pak upustit od trámových stropů a realizovat stropy deskové – např. Z dřevěných kolíkovaných desek – ty se skládají s fošen malého průřezu, tzn. Jednotlivé fošny je snadné dobře vysušit.
Vlhkostní problémy zvýšených podlah nad terénem – znám pouze z doslechu. Pokud je dům založen na zvýšené podlaze, pak je třeba zajistit dostatečné odvětrání prostoru pod podlahou. V opačnem případě hrozí kondenzace vlhkosti v tomto prostoru, která degraduje konstrukce v podzákladí a také na fasádě.
Jaká je životnost dřevostavby?
V Čechách, zejména pak v oblastech českého pohraničí v Sudetech, se zachovalo velké množství dřevěných domů – roubenek, které jsou mnohdy i 150 let staré. Tzn. Byly stavěny kolem roku 1840 až 1900. Je s podivem, že většina z nich je v dobrém stavu a to i přesto, že jejich původní majitelé a stavitelé již dávno odešli (byly vyhnáni) a mnohé z nich nejsou patřičným způsobem udržovány.
chalupa „šumavského“ typu
Detail roubení chalupy v českém středohoří
Chalupa v labském údolí – děčín.
Před časem jsme také pracovali na rekonstrukci dřevěné vily ze třicátých 20. st. Dům byl stavěn ze dřeva systémem, který připomínal americký two by four. 80 let starý dům nevykazoval žádné poruchy, proto mohla být při rekonstrukci zachována původní dřevěná konstrukce.
vila ze 30. let 20. st
V USA jsem např. viděl dům, který se vzhledem nelišil od ostatních – takový ten klasický viktoriánský styl rozšířený zejména na východním pobřeží v Nové Anglii. Když jsme zahájili práce na odstranění stávajícího šindelového obložení fasády, odkryli jsme konstrukci, která již od pohledu vypadala velmi staře. Staré hraněné fošny ztužené dřevěným bedněním (místo deskového materiálu). Hned mi bylo jasné, že dům tu již nějaký ten pátek stojí. Ovšem i já jsme byl překvapen, když mi majitel prozradil, že dům pochází z roku 1840. Při nedávné cestě do Japonska jsem pak měl možnost zhlédnout asi nejstarší dřevěné stavby na světě – chrámové stavby staré 500 až 800 let.
Sloupy chrámu blízko Nary – stáří více než 500 let
Nara – chrám velkého budhy – největší dřevostavba na světě. Pochází z 8. století, znovu postaven roku 1808 po požáru. Tzn. 200 let stará budova. Ta původní byla o třetinu větší. A nyní po krátkých příbězích zpátky k otázce. Životnost dřevostaveb, při správném návrhu a údržbě, je téměř neomezená a značně převyšuje morální životnost domu. Při uvážení životnosti roubenek v českém pohraničí 100 až 150 let, a když vezmu v úvahu, že zde jsou stavěny systémem, kde jedna konstrukce zajišťuje nosnou funkci, tak je i zároveň vystavena povětrnosti, což u moderních dřevostaveb není – tam je většinou nosná konstrukce proti povětrnosti chráněna, dospívám k závěru, že moderní dřevostavby mají delší životnost než výše zmíněné roubenky – tzn. Můj odhad 100 až 400 let.
Jsou nějaká omezení, pokud jde o střešní konstrukci?
Zatím jsem se nesetkal.
Jaké způsoby založení jsou při realizaci dřevostavby vhodné?
Základová deska, základové pasy, zvýšená dřevěná podlaha nad terénem (zde je potřeba prostor pod podlahou vhodně odvětrat).
Text a foto: Ing. Petr Filip, Chytrý dům s.r.o.
