Již devátý ročník konference pro všechny profesionály, kteří navrhují nebo realizují dřevostavby, proběhne 5. – 6. 11. 2015. Letos je konference zaměřena především na fasády a zakládání dřevostaveb.
Rodinné domy
Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
O Osoblažsku na severní Moravě mnohý z nás možná dosud neslyšel. Tento kraj s pastvinami a hospodářskými staveními je však opomíjen neprávem. Romantický kraj nabízí klid a prostor pro příjemný, i když možná ne vždy snadný život. Ráz krajiny respektuje i dům, který dnes představíme.
Domy na bázi dřeva jsou různé a rozdílné. Stejně tak jejich střechy, které se jako domy pod nimi liší typem, tvarem a konstrukcí – a navíc ještě samozřejmě krytinou, jejím materiálem a barvou. Vilka s omítkou, u které se na první pohled vůbec nedá rozeznat, že jde o dřevostavbu, mívá střechu modernějšího rázu než tradiční (i když nová a nízkoenergetická) roubenka v horách. Typy střech a krytina se vybírají velmi pozorně a samozřejmě přísně individuálně.
Na tuto otázku naprostá většina z nás odpoví záporně, protože zkrátka nejsme doma a nevíme. V době, kdy téměř všichni vlastní chytré telefony a mnoho z nás také tablet, se nabízí nové možnosti pro vyšší bezpečnost i komfort právě při jejich využití spolu s domovním zvonkem ABB-Welcome.
Pod pojmem „dřevostavba“ se může skrývat cokoliv, jakákoliv stavba obsahující dřevo v nějaké podobě. A ty podoby jsou velmi různé – od dřeva „vcelku“ – od domů z masivních trámů, až po dřevo zpracované zcela na jemno, na třísky v některém výplňovém materiálu. Proto se dřevostavby velice liší jedna od druhé. To také vystihuje označení „domy na bázi dřeva“ – protože právě báze, tedy základ, je odlišný.
Známe britské architektonické studio Rural Design vytvořilo nádherný dům, jehož prostřednictvím obdivuhodně naplňuje význam svého jména (rural design v překladu znamená venkovský design).
Do horského prostředí italských Dolomit, daleko od vesnice, byl navržel rekreační domek, který skoro popírá zákony statiky. Výhled na dvojici skalních štítů se stal hlavní inspirací základního tvaru objektu. Za odvážným návrhem stojí ukrajinský architekt Kostiantyn Kuvika z ateliéru Plan Bureau.
Nová studie probíhající v Austrálii ukazuje, že dřevostavby mohou být až o 10–15 % levnější než výstavba budov tradičním zažitým způsobem. Tímto projektem se zabýval Andrew Dunn z Timber Development Association v Austrálii. Svůj experiment ukázal na čtyřech vybraných typech budov různého využití.
Villa ONE je na první pohled zajímavý a netradičně pojatý dům. Byl navržen jako domov pro mladý pár, který se v případě potřeby bude umět přizpůsobit potřebám rodiny.
Cihlový objekt v zalesněné oblasti Chiltern Hills, Park Corner Barn, byl původně součástí sousedního statku. Postaven byl na konci 18. století a v polovině 19. století přestavěn a rozšířen. Až do roku 1990 byl využíván jako hospodářské stavení.
Domy na bázi dřeva v minulých desetiletích charakterizovaly snad nejvíce termíny: nedůvěra, mýty a přerušená tradice. Mýty a nedůvěru se dnes už více či méně daří vyvracet, na staletou tradici dřevěných domů u nás se navázalo. A to dokonce tak, že „dřevostavba“ se stala dnes naopak dokola opakovaným a téměř zprofanovaným pojmem.
Na svažité parcele v Černošicích stojí bungalov, který se výrazně odlišuje od obvyklého řešení tohoto typu staveb. I on je koncipován jako přízemní s plochou střechou a velkoplošným prosklením, ale odlišuje se oblými tvary, které stavbě dávají půvab a v souladu s Feng Shui eliminují napětí.
Baumraum je architektonické studio, které se specializuje na návrhy obytných prostor v korunách stromů, tzv. „Treehousů“. Architektura a vize studia je vždy neotřelá, inovativní a zajímavá. Jejich projekty poptávají nejen soukromí investoři, ale i firmy v oblasti gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu.
Začal s tím Adolf Loos, když přestal koncipovat svou architekturu v plánech, ale v prostorech. Jak sám říkal, nenavrhoval žádné půdorysy, fasády a řezy, ale prostory. Jeho koncepce interiéru označovaná jako Raumplan byla založená na odstupňování výšek jednotlivých místností a jejich účelové propojení prostřednictvím schodišť. Zajímavá variace původní Loosovy koncepce vznikla v Japonsku a rozhodně není určena pro lidi trpící závratěmi.
Pardubické hejtmanství zvažuje zřízení stavebního centra pasivního bydlení ve Vysokém Mýtě na Orlickoústecku. Chce tím podpořit výstavbu energeticky šetrnějších domů. ČTK to dnes řekl hejtman Martin Netolický. Instituce by měla školit odborníky a poskytovat informace veřejnosti.