Rodinné domy

Budova s názvem City square v belgickém městě Mortsel je tvořena třemi základními částmi: pasivní budovou s multifunkčním využitím, náměstím vybudovaného ve smyslu udržitelného stavebnictví a podzemním parkovištěm.

Že novou dřevostavbu lze realizovat na místě bez elektřiny a mobilního signálu, o tom výborně svědčí chata v Chřibech, na Zavadilce u Kyjova. Na louce v lese, tam, kde doslova lišky dávají dobrou noc, vyrostla jednoduchá stavba, která má jiný bonus než jsou moderní vymoženosti – klid, krásnou přírodu kolem dokola a výbornou vodu ze studánky. O tom, jak byla navržena, postavena a jak se v ní žije, si povídáme s její autorkou i obyvatelkou v jedné osobě, Ing. arch. Martinou Černou.

Ukázkou tvůrčí práce architektonického studia Marina Vella Arquitectos z Peru je projekt rodinného domu pod názvem Chontay House. Dům postavený ve venkovské oblasti obklopené andskými vrchy je důkazem toho, jak se dá vhodnou kombinací architektury a použitých materiálů dosáhnout harmonie mezi stavbou a okolím beroucím dech.

V jižní části hlavního města Prahy, ve vilové čtvrti Braníku, stojí rodinný dům z dílny architektů Davida Krause a Valérie Polakovičové. Jednou větou jej lze charakterizovat jako moderní bydlení, v němž se interiér prolíná s exteriérem. Velkorysé terasy hned ve třech úrovních poskytují dostatek soukromí i krásné výhledy na panorama Prahy.

Projekt Zelené atrium v Trnavě je první bytový dům v pasivním standardu na Slovensku, který navíc usiluje o získání certifikátu LEED Platinum (zastřešený Americkou radou pro zelené budovy), čímž by dosáhl dalšího slovenského prvenství. Co všechno jeho autoři a realizátoři pro jeho získání udělali?

Sláma je dnes pořád stavební materiál pro nadšence a experimentátory, ale když srovnáme dnešek se situací třeba před deseti lety, používá se stále více a zájem roste i mezi investory se zvyšujícím se zájmem o životní prostředí a přírodní materiály. A jsou domy, které už něco vydržely.

Rusovce v Bratislavě byly ideálním místem pro zrod moderního domu pro mladého architekta a jeho snoubenku. Důmyslně řešený třípokojový dům stojí na malém samostatném pozemku a nabízí kvalitní a pohodlné bydlení pro mladé lidi. Hlavním kritériem při projektování a realizaci byla myšlenka vytvoření menšího domu, který vykompenzuje svou malou plochu kvalitními materiály, zpracováním, energetickou úsporností a uživatelským komfortem.

Nový nízkoenergetický projekt developerské společnosti YIT s názvem Talo Kavalírka vyroste na rozhraní Košíř a Smíchova v Praze. V ulici Pod Kavalírkou tak doplní stávající činžovní zástavbu, která je pro tuto lokalitu typická. Nabídne 98 bytů s prvky finského bydlení, z nichž zhruba čtvrtinu YIT postaví pro soukromého investora. Dokončení je plánované na září 2017.

Hlavním motivem stavby domu, který dnes představíme, byla garáž. Nebývá to motivace obvyklá, garáž je sice zpravidla nezbytná, nicméně při stavbě domu má většina z nás jiné priority. Ovšem automobilový závodník, jímž majitel tohoto domu je, to může vidět jinak.

Dům s originálním názvem Upcycle House je experimentální projekt z dílny dánského architektonického studia Lendager Arkitekter. Stavbu dokončenou v roce 2013 postavili architekti v Nyborgu v Dánsku. Základním prvkem při výstavbě byly dva nákladní přepravné kontejnery s délkou 12 m. Jejich kombinováním s jinými recyklovanými materiály a prvky (zejména s dřevěnými částmi, OSB deskami) se podařilo vytvořit prostorný a interiérově nečekaně příjemně působící dům.

Již devátý ročník konference pro všechny profesionály, kteří navrhují nebo realizují dřevostavby, proběhne 5. – 6. 11. 2015. Letos je konference zaměřena především na fasády a zakládání dřevostaveb.

O Osoblažsku na severní Moravě mnohý z nás možná dosud neslyšel. Tento kraj s pastvinami a hospodářskými staveními je však opomíjen neprávem. Romantický kraj nabízí klid a prostor pro příjemný, i když možná ne vždy snadný život. Ráz krajiny respektuje i dům, který dnes představíme.

Domy na bázi dřeva jsou různé a rozdílné. Stejně tak jejich střechy, které se jako domy pod nimi liší typem, tvarem a konstrukcí – a navíc ještě samozřejmě krytinou, jejím materiálem a barvou. Vilka s omítkou, u které se na první pohled vůbec nedá rozeznat, že jde o dřevostavbu, mívá střechu modernějšího rázu než tradiční (i když nová a nízkoenergetická) roubenka v horách. Typy střech a krytina se vybírají velmi pozorně a samozřejmě přísně individuálně.