Když se řekne Světovar, mnohým Plzeňanům se vybaví zaprášený areál na okraji města, který po letech pivovarského provozu postupně chátral. Město se ale rozhodlo, že tento kus industriální historie nepůjde k zemi, ale dostane novou roli. A ta je možná ještě významnější než výroba piva před sto lety – Světovar se stává srdcem technologických inovací.
Postavit reprezentativní stavbu, přestřihnout pásku a odškrtnout si politický či developerský úspěch, to umíme. Co se ale často nedomýšlí, je druhá půlka příběhu: každodenní provoz a údržba. Bez nich se i nejmodernější budovy mění během pár let v ostudu. Nedávný případ nového nádraží Praha-Bubny ukazuje, jak křehký je rozdíl mezi „architektonickou chloubou“ a „problémovým objektem“.
Zubní ordinace už dávno nejsou jen sterilními, anonymními prostory. Moderní stomatologická zařízení se stále častěji otevírají kvalitnímu architektonickému návrhu, který kombinuje estetiku, funkčnost a psychologickou pohodu pacientů. Architektura zde není jen dekorací, je nástrojem, který formuje zkušenost uživatele a přenáší hodnoty provozovatelů.
Plzeň stojí na prahu rozsáhlé urbanistické transformace. Kasárna Slovany se promění v novou obytnou čtvrť pro tisíce lidí, areál Piettovy papírny v živý multifunkční komplex propojený s parkem a náplavkou. A nejen to – ve městě zároveň vznikají další ambiciózní projekty, které v příštích letech promění jeho tvář k nepoznání.
Více než dvě desetiletí byl příběh továrny Elias Palme synonymem promarněného potenciálu. Chátrající areál v centru Kamenického Šenova, přezdívaný místními jednoduše Eliáška, je ovšem na prahu nové etapy. Nově vzniklý Nadační fond Eliáška ho kupuje s cílem vytvořit zde živé kulturně-společenské centrum s mezinárodním přesahem. A co víc, základní vizi pro transformaci této památky vytvořila už v roce 2016 architektka Tereza Šváchová ve své diplomové práci. Po letech bezprizornosti se tedy o slovo konečně hlásí architektura.
Pražský okruh se plánuje už desítky let, velká část sice stojí, ale stále se čeká na kompletní dokončení. Projekt se nyní posouvá o krok vpřed. Ředitelství silnic a dálnic totiž představilo pět architektonických návrhů mostu mezi Suchdolem a Březiněvsí. Odborná porota vybere vítěze do konce září a stavba výrazné dominanty by mohla začít v roce 2027. Jako většinu projektů, tak i tento provází kritika, odpůrci varují před zásahem do cenné krajiny a zvýšenou dopravní zátěží.
V liberecké osadě Rašovka, na téměř vrcholovém svahu Ještědského hřebene, vyrostl netradiční rodinný dům, který si hraje s pohledem i prostorem. Autorský tým Ateliéru SAD navrhl stavbu, jež se odvážně otevírá okolní krajině, a přitom respektuje horský reliéf a místní tradici stavebního řemesla.
Na východní straně plzeňského atletického stadionu ve Skvrňanech roste architektonický solitér, který přepisuje běžné představy o sportovním zázemí. Nová tribuna s plynule zvlněnou střechou, na níž se vine 125 metrů dlouhá tartanová dráha, se blíží dokončení. V těchto dnech odstartovala betonáž, vybetonovat celý oblouk bude trvat pět týdnů. Slavnostní otevření je plánováno na duben příštího roku a hned tři měsíce nato stavba obstojí při zatěžkávací zkoušce v podobě mistrovství České republiky v atletice.
Zimní stadion v Opavě prochází zásadní proměnou. Dlouho diskutovaná rekonstrukce se dostala do klíčové fáze. Hrubá stavba je téměř hotová, betonuje se vana nové ledové plochy, která bude splňovat parametry NHL. Opava se tak zařadí mezi pouhá tři města v Česku, která takovou arénu nabídnou. Výsledkem bude důstojné sportoviště evropské úrovně a zároveň elegantní stavba od architektonického ateliéru QARTA architektura.
Před více než půl stoletím zanikla. Dnes na stejném místě vznikla nová. Řeč je o kapli Panny Marie Na Pískách v obci Čečelice. Minimalistická, tichá, a přesto silně působivá. Architekti z ateliéru Chrama ji navrhli jako současnou krajinnou dominantu, která navazuje na historické cesty, duchovní symboliku i přirozenou paměť místa. Stavba se nyní objevila v užší nominaci na Českou cenu za architekturu 2025.
Návštěvníci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary budou moci letos poprvé shlédnout filmy v jednom z nejvýraznějších architektonických počinů posledních let, koncertním sále v Císařských lázních. Oceňovaná vestavba od ateliéru Petr Hájek Architekti se promění v kinosál a nabídne festivalovým divákům nejen filmové projekce, ale i možnost zažít futuristický prostor ukrytý v historické skořápce lázeňské budovy.
Rokycany stále čekají na zhotovitele jedné ze svých nejambicióznějších investic posledních dekád – revitalizace historické sokolovny a její přeměny na Nové kulturní centrum města. Zakázka, vypsaná už před časem, dosud nebyla uzavřena. Na stole už přitom leží hotový návrh od renomovaného ateliéru Rusina Frei architekti, který vzešel z architektonické soutěže.
Obnova? Spíš rozklad. Funkcionalistická zastávka trpí kvůli nepořádku a lhostejnosti. Na první pohled jde o smutný obraz. Památkově chráněná tramvajová zastávka na brněnském Obilním trhu, jedna z architektonických perel funkcionalismu, dnes vypadá zanedbaně a zdevastovaně. Posprejovaná betonová skořepina, rozházené odpadky a nepořádek jsou děsivým kontrastem k investici přesahující 2,7 milionu korun, kterou město do její rekonstrukce vložilo před pár lety.
Pojďte se s námi podívat na ucelený, promyšlený model bytových domů ze dřeva, který by byl připraven nejen pro soukromé investory, ale i pro obce a města. Právě s takovými plány přišli architekti z 0,5 Studio společně s realizační firmou Chytrý dům. Výsledkem jejich dlouhodobé spolupráce a prověřeného know-how je nový typový model dřevěných bytových domů, který spojuje udržitelnost, jednoduchost výstavby a architektonickou kvalitu. Vše je navíc připraveno rovnou k použití v českém prostředí. Jde o typové bytové domy ze dřeva, které nabízejí udržitelné, ekonomicky efektivní a urbanisticky kvalitní řešení pro novou výstavbu.
Plzeň udělala zásadní krok k záchraně a modernizaci kulturního domu Peklo, který patří k nejvýznamnějším historickým stavbám ve městě. Architektonická soutěž, kterou město vyhlásilo, zná svého vítěze. Nejvíce porotu zaujala koncepce týmu architektů Jiřího Zábrana, Jakuba Sýkory a Kateřiny Svobodové. Ti dokázali navrhnout řešení, které propojuje úctu k historii s potřebami současnosti – bez zbytečné okázalosti a s velkým respektem k místu samotnému.
