Konec nevkusného kýče: Česká města objevují stylové adventní trhy

Ulice plné kýčovitých světýlek a kulis, stánky, které vypadají jako vytažené z levného e-shopu. Tak bohužel často vypadají české vánoční trhy. Jenže několik měst začíná ukazovat úplně jiný směr – kultivovaný, vizuálně jednotný, postavený na kvalitním designu, lokální tvorbě a hlavně na respektu k městu samotnému. Brno je v tomhle směru o kousek napřed, Praha se veze na vlně globální popularity a Karlovy Vary experimentují s architekturou stánků. Advent se pomalu stává tématem, kde města dokazují svou ambici a kulturní sebevědomí.

Adventní trhy jsou paradoxně jednou z nejnáročnějších „architektur“, jaké město musí zvládnout. Jde o dočasnou strukturu, která má fungovat urbanisticky, vizuálně i sociálně. V mnoha městech vzniká něco, co sice generuje obrat, ale esteticky i atmosférou se blíží pouličním stánkovým festivalům, kde se člověk probíjí mezi nekvalitním zbožím, přepáleným punčem a vizuálním smogem.

Brno se už několik let snaží o úplně jiný model. Místo kvantity sází na kurátorsky vedenou kvalitu – a funguje to. Brno pochopilo, že vkus není luxus, ale služba veřejnosti. Když se adventní město promyslí, lidé se do centra vracejí nejen za nákupem, ale za atmosférou.

Jak vypadá vkusný trh, když se nad ním přemýšlí

Brno má v tomhle pořádný náskok. Zatímco jiná města každoročně hledají, jak vlastně „vypadat“, tady si vizuální identitu budují dlouhodobě a s jasnou koncepcí. December Design Days ukázaly, že i advent může stát na autorském designu místo laciného kýče, a stejný rukopis je vidět i na Brněnských Vánocích. Každý rok dostane prostor jiný místní tvůrce, žádné šablony, žádný univerzální vizuál. Výsledek působí současně, civilně a hlavně uvěřitelně.

Letos se otěží ujal ilustrátor Tomáš SMOT Svoboda. Vsadil na obyčejné, ale silné momenty, které brněnský advent opravdu tvoří: rodiny mířící na trhy, prarodiče s vnoučaty, kamarádi scházející se u svařáku. Postavy zasadil do reálných brněnských kulis a přidal i draka ve svetru, který už k místní vánoční mytologii prostě patří. Vizuál stojí na emocích, které člověk na náměstích opravdu zažívá – ne na umělém sentimentu.

Aby atmosféru ještě přiblížili lidem, otevřelo letos TIC BRNO tvorbu veřejnosti. Obyvatelé můžou přes sociální sítě poslat svůj oblíbený vánoční moment a ty nejlepší se promítnou do finálních ilustrací. Je to pěkný důkaz toho, že městská identita nemusí být svazující manuál, ale živá věc, která vzniká spolu s lidmi. A také připomínka, že když se vizuál dělá poctivě a dlouhodobě, stává se přirozenou součástí města, ne jen sezónní dekorací k pověšení na plot.

Experiment na Římském náměstí: když se trhy změní v architektonickou instalaci

Letošní brněnský highlight jde ještě dál. Architekti z Peer Collective, umělkyně Kateřina Šedá a organizace Renadi vytvořili Vánoční festival zlozvyků – projekt, který se od tradičního pojetí trhů definitivně odpojuje. Římské náměstí se proměnilo v subtilní městskou krajinu z opon a modulárních konstrukcí. Nic agresivního, žádná snaha přehlušit okolí. Naopak: sekvence „pokojíčků“ vyzývají k zastavení, k introspekci, ke zpomalení.

Šedá pracuje se zlozvyky jako s kulturní vrstvou společnosti a architektura tohle téma materializuje do měkkého, proměnlivého prostoru, který je dostupný, bezbariérový, bez alkoholu a otevřený všem. Místo konzumace nabízí sebereflexi. Místo fronty na trdelník se tu lidé ocitají u „zpovědnice“, kde místo nákupu probíhá sdílení.
V době, kdy se mnoho vánočních trhů propadá do přehlídky hlučných atrakcí, je tohle přesně ten druh odvahy, který by měl být inspirací pro ostatní města.

Praha jako světová scéna. Ale jak dál?

Pražské trhy každý rok bodují v zahraničí – CNN je znovu zařadila mezi nejkrásnější na světě. Ano, historická kulisa Staroměstského a Václavského náměstí je dechberoucí sama o sobě. Vůně svařáku, perníků a samozřejmě ikonický strom dělají své.
Jenže právě proto má Praha i závazek. Nestačí spoléhat na to, že kulisy vše zachrání. Aby se adventní Praha posunula, musí víc pracovat s obsahem, kurátorstvím a architekturou dočasných struktur. Jinak bude pořád krásná, ale jen fasádně.
A tady vstupuje do hry nový element.

KAM KV° a nový typ městských stánků: konec vizuální anarchie

Kancelář architekta města (KAM KV°) připravila návrh tržních stánků, které mají ambici zcela proměnit způsob, jak města organizují dočasné akce. Stánky mají jednotný vizuální výraz, ale zároveň variabilitu – mohou fungovat během Vánoc, Velikonoc, farmářských trhů nebo velkých městských událostí. Opláštění i střecha jsou vyměnitelné, takže vánoční verze používá březovou překližku a prosvětlenou membránu, která večer vytváří měkkou světelnou atmosféru.

Nejde jen o design. Propojitelná konstrukce umožňuje vznik větších celků, sdíleného zázemí a profesionálnější práce s prostorem. Pokud tento koncept obstojí v praxi, může se stát standardem, který udává městům rytmus na roky dopředu.

A konečně: jednotná estetika znamená konec stánkového chaosu, kdy se město promění ve vizuální bleší trh. Tohle je cesta, jakou by měla česká města následovat.

Kam dál? Města mají v rukou mnohem víc, než si myslí

Architektura vánočních trhů není detail. Udává tón městské kultuře, ekonomice i tomu, jak se lidé ve veřejném prostoru cítí. Brno ukazuje, že když město kurátoruje, kultivuje a nebojí se experimentu, vzniká advent, který má styl.

Praha má potenciál být nejlepší na světě nejen díky historii, ale díky současné urbanistické a architektonické kvalitě. A návrh KAM KV° naznačuje, že česká města mohou konečně získat nástroj, který jim pomůže sjednotit estetiku dočasných struktur.

Advent nemusí být kýč. Když se nad ním přemýšlí, stává se z něj živá, současná městská scéna. A to je přesně ten směr, kterým by měla města mířit.