Revitalizace nábřeží ve Stromovce: O budoucí podobě rozhodne netradiční věc

Proměna nábřeží ve Stromovce a Bubenči se neodehrává jen na povrchu. O tom, kdy a v jaké podobě se lidé dostanou blíž k vodě, dnes rozhodují především technické vrstvy města, protipovodňová ochrana, energetické zázemí a plánovaný teplovod, který má vést přímo pod budoucí promenádou. Viditelným impulzem změn se zároveň stává most na Císařský ostrov, který projde zásadní přestavbou.

Řešené území se táhne podél plavebního kanálu od Trojského mostu až k malé říčce ve Stromovce u tenisových kurtů. Dnes jde převážně o technickou komunikaci a servisní zázemí, které park spíše uzavírá, než propojuje s řekou. Ambicí města je tento pás proměnit v plnohodnotnou součást městské krajiny – otevřenou, prostupnou a přívětivou pro pěší i cyklisty.

Jenže Trojská kotlina není jen rekreačním územím. Zároveň jde o strategické místo pro fungování města jako celku.

„Trojská kotlina je jednou z nejvýznamnějších pražských rekreačních oblastí, ale také klíčovým místem pro technické zázemí města. V místě budeme muset zkoordinovat protipovodňová opatření nebo například energocentrum pro zásobování Bubnů teplem. To vše musí být řešeno tak, aby nebyla narušena kvalita této rekreační lokality,“ vysvětluje Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje.

Promenáda místo servisní komunikace

Pražští radní dali studii revitalizace nábřeží zelenou v uplynulých měsících. Politické rozhodnutí je tak hotové, další vývoj ale bude záviset na koordinaci projektové přípravy s technickou infrastrukturu v území.

Studie revitalizace počítá s výraznou změnou charakteru území. Doprava se má zklidnit, prostor se otevře pěším a cyklistům a vzniknou nová pobytová místa i přímé přístupy k vodě. Cílem je nejen zvýšit kvalitu prostředí, ale také rozložit rekreační zátěž Stromovky, která je v některých částech dlouhodobě přetížená.

„Cílem revitalizace je zatraktivnit tuto část Stromovky a odlehčit tak turisticky vytížené části parku. Vykoupíme také pozemky pro rozšíření existující cyklostezky a zvýšíme tak komfort pro pěší i cyklisty,“ říká Adam Zábranský, radní hl. m. Prahy pro oblast majetku, transparentnost a legislativu.

Studie nábřeží vznikla už v roce 2018 a zapadá do Koncepce pražských břehů i Koncepce Císařského ostrova a okolí. Součástí příprav byly participační procházky s veřejností. Přesto dnes město stojí před rozhodnutím, které bude mít na podobu území zásadní vliv – další postup je úzce navázaný na plánovanou výstavbu teplovodu, jehož trasa má vést právě pod budoucí promenádou.

„Prostor se celkově promění – z technické komunikace se stane široká promenáda, zpomalí se doprava a vznikne dostatek prostoru pro pěší i cyklisty. Plánované jsou nové přístupy k vodě i pobytové prostory,“ popisuje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Nábřeží až do Podbaby, ale s technickým limitem

IPR Praha zároveň připravil koncepční studii navazující části nábřeží směrem do Podbaby k Výzkumnému ústavu vodohospodářskému TGM. Místo úzké pěšiny má vzniknout čtyřmetrová cyklostezka doplněná dvoumetrovým mlatovým pásem, pobytovými místy, hřišti, přístupy k vodě i přístavištěm pro uvažovanou vodní linku.

Definitivní rozhodnutí o realizaci teplovodu však čeká na dokončení a schválení celoměstské studie teplárenství hl. m. Prahy, která se očekává v roce 2027. Právě tato infrastruktura dnes představuje jeden z hlavních limitů rychlejší proměny celého území.

Most na Císařský ostrov se zvedne o dva metry

Viditelným impulzem proměny severní části Stromovky se mezitím stává přestavba mostu v ulici Za Elektrárnou, který spojuje park s Císařským ostrovem. Ředitelství vodních cest (ŘVC) podepsalo smlouvu na vypracování projektové dokumentace s ateliérem Nemec & Taller Architektur, vítězem architektonické soutěže vypsané v loňském roce. Šlo přitom o vůbec první architektonickou soutěž v historii správce vodní infrastruktury.

Projekt řeší zvýšení podjezdné výšky mostu nad plavebním kanálem Troja–Podbaba z dnešních 5,4 metru na sedm metrů, tedy na úroveň 180,6 metru nad mořem. Jde o parametr, na který byla v minulých letech upravena celá vltavská vodní cesta od Mělníka až po Prahu.

Původně se zvažoval zdvižný most nebo kombinace pevné konstrukce se samostatnou zdvižnou lávkou. Město však odmítlo výrazné navýšení ramp, které by zhoršilo komfort pěších a cyklistů. Porota nakonec z dvanácti návrhů vybrala pevnou konstrukci bez vedlejší lávky, především kvůli integraci všech dopravních módů a čitelnému krajinářskému řešení.

Vzhledem k tomu, že most využívají především pěší a cyklisté mířící do zoologické a botanické zahrady, mohla být mostovka navržena v šířce pouhých devíti metrů. To přináší úsporu nákladů i citlivější vztah stavby k okolní krajině.

Za projektovou přípravu zaplatí ŘVC ateliéru Nemec & Taller Architektur 45 milionů korun, samotná realizace by se měla vejít do rozpočtu 250 milionů. Zahájení stavby se předpokládá nejpozději v roce 2028.

Protipovodňová ochrana jako tichý partner projektu

Přestavba mostu navazuje na další technické zásahy v území. Praha nedávno dokončila definitivní uzávěr plavebního kanálu Troja, který patří mezi klíčové prvky systému protipovodňové ochrany metropole. Umožňuje plné otevření vrat plavebních komor při povodních a následné bezpečné uzavření kanálu po opadnutí vody.

Nábřeží, most i protipovodňová opatření tak nejsou izolovanými projekty, ale částmi jednoho složitého celku. Proměna Stromovky a Bubenče ukazuje, že kvalita veřejného prostoru dnes vzniká v těsném propojení architektury, krajiny a infrastruktury – a často se rozhoduje hluboko pod povrchem, v trasách potrubí a technických koncepcích, které zůstávají běžnému uživateli skryté.