Nový dopravní terminál v Liberci má odstranit dlouhodobé problémy s přestupy mezi vlakovou a autobusovou dopravou a zároveň proměnit zanedbané okolí nádraží v kvalitní městský prostor. Architektonickou soutěž vyhrál ateliér ov architekti, jehož návrh přesvědčil porotu propojením dopravní funkčnosti, citlivého přístupu k historické budově i důrazu na udržitelnost. Projekt počítá s etapovou výstavbou a zapojením více investorů.
Kanceláře už dávno nejsou jen řadou stolů, zářivek a šedých koberců. Po nástupu hybridní práce se jejich role zásadně proměnila. Firmy dnes investují do prostředí, které podporuje soustředění, spolupráci i neformální setkávání, protože právě kvalitní pracovní prostředí se stává jedním z nástrojů, jak udržet zaměstnance. Potvrzuje to i letošní ročník soutěže Kancelář roku 2026, v níž uspělo nové sídlo společnosti OBERMEYER v pražské budově E Factory.
Domovy pro seniory, hospice i zařízení pro lidi se zdravotním postižením dnes stále častěji vznikají s důrazem na kvalitní architekturu a prostředí, které připomíná skutečný domov, nikoliv instituci. Stejnou cestou se vydává i Plzeň, kde podle návrhu kanceláře Nosek & Raffelová architekti ve spolupráci se společností INGEM a.s. vzniknou dva nové pobytové domovy pro osoby s poruchou autistického spektra a kombinovaným postižením. Stavba za téměř 177 milionů korun pomůže řešit dlouhodobý nedostatek těchto sociálních služeb v Plzeňském kraji.
Původní kamenné základy zůstaly, vše ostatní se změnilo. Architekti z 0,5 Studia ukázali, že i malá rekreační stavba může nabídnout velkorysý prostor, silný architektonický výraz i těsné propojení s okolní přírodou. Výsledkem je kompaktní dřevostavba, která podle světla chvíli vystupuje jako výrazný objekt, jindy téměř mizí mezi stromy.
Fakultní nemocnice Plzeň vstupuje do jedné z největších investičních etap své historie. Největší zdravotnické zařízení západních Čech zahájilo výstavbu nového Pavilonu chirurgických oborů za přibližně čtyři miliardy korun, který výrazně promění podobu lochotínského areálu i organizaci zdravotní péče v regionu. Stavba, která odstartovala v červnu 2026, zároveň potvrzuje dlouhodobý trend centralizace a modernizace českých nemocnic.
Na první pohled nenápadný kamenný chlívek v obci Panoší Újezd nedaleko Rakovníka mohl snadno skončit pod bagrem. Místo demolice ale dostal druhou šanci. Architektka Lenka Milerová proměnila drobnou hospodářskou stavbu v minimalistický letní byt, který dokazuje, že i nejmenší objekty mohou nabídnout silnou architektonickou výpověď.
Ne každá stavba vzniká přesně podle projektu. Dům Truhlík je důkazem, že nečekané překážky mohou vést k lepšímu architektonickému řešení. Změna umístění domu, skála objevená při výkopových pracích i postupné poznávání pozemku proměnily původně zamýšlenou rekreační chatku v nenápadný dům, který se místo okázalosti snaží co nejvíce splynout s krajinou. Architekti ze studia A69 vytvořili objekt, který využívá jediný motiv – dřevěný truhlík jako hlavní kompoziční prvek.
Jen málokterá rekonstrukce rodinného domu řeší zároveň bydlení, urbanismus i historii místa. Projekt Desátková Ateliéru Kopecký v brněnských Kohoutovicích ukazuje, že i malá stavba může mít význam daleko přesahující hranice vlastního pozemku. Zchátralý domek stojící v jedné ze zatáček původní trasy Masarykova okruhu se proměnil v současný domov pro pětičlennou rodinu. Současně však zacelil urbanistickou ránu, která v ulici zůstala po demolici sousedního domu.
Na první pohled působí nenápadně. Bílý objem sevřený mezi okolní zástavbou doplňuje uliční frontu pražské rezidenční čtvrti a nijak okázale neupozorňuje na to, že za jeho fasádou se skrývá mimořádně promyšlený rodinný dům. Realizace Minimum Maximum od studia Stempel Tesař architekti je ukázkou toho, jak lze z velmi omezených podmínek vytěžit překvapivě velkorysý obytný prostor.
Břehy Labe v Děčíně nově propojuje lávka pro pěší a cyklisty, která patří k nejzajímavějším dopravním stavbám posledních let v regionu. Nejde přitom jen o další městské propojení. Nová konstrukce zaujme především neobvyklým technickým řešením – lávka je totiž zavěšena přímo na stávajícím železničním mostě. Právě tento technický koncept dává projektu výjimečný charakter a zároveň ukazuje, jak lze současnou infrastrukturu využívat mnohem efektivněji a citlivěji než při výstavbě zcela nových mostních konstrukcí.
Plzeň udělala další krok k proměně jednoho z nejvýznamnějších veřejných prostorů ve městě. O budoucí podobě náměstí Míru rozhodla architektonická soutěž, ze které vzešel vítězně tým krajinářského architekta Ferdinanda Lefflera a studia DICE25 architects. Podle poroty právě jejich návrh nejlépe vystihl ambici města vrátit prostoru důstojnost a vytvořit z něj místo, které nebude sloužit jen k průchodu, ale především každodennímu životu.
Rokytnice nad Jizerou stojí na prahu jedné z největších proměn za poslední dekády. Investiční skupina Trigema zde připravuje soubor projektů, které mají ambici změnit nejen podobu centra města, ale i jeho ekonomickou a turistickou dynamiku. Ve hře je nový pětihvězdičkový hotel, aparthotelové domy, rezidenční výstavba i rozsáhlé investice do samotného lyžařského areálu.
Na první pohled nenápadná vila v brněnské čtvrti Brno-Žabovřesky skrývá poměrně radikální zásah do původní stavby z 30. let. Studio AEIOU tu nešlo cestou nostalgie ani sterilní modernizace. Místo toho postavilo návrh na jednom silném principu – trojúhelníku, který se stává nejen vizuálním motivem, ale i konstrukční a prostorovou logikou domu.
Na svazích nad Uherským Hradištěm vzniká návrh vinařství, které navazuje na místní stavební tradici, ale zároveň reaguje na dnešní provozní i světelné nároky. Pracuje s omezeními regulovaného území i existující stavby a hledá řešení, jak tyto limity využít ve prospěch architektury.
Rekonstrukce a novostavby knihoven dnes patří k nejviditelnějším proměnám veřejné architektury v Česku. Z tichých půjčoven se stávají otevřená kulturní a komunitní centra, která reagují na technologické změny i nové potřeby městského života. Architektura v tom hraje klíčovou roli.
