Na první pohled jednoduchý červený kvádr u sto let staré školy v hanácké obci Drahotuše je ve skutečnosti symbolem širšího trendu. Přístavba tělocvičny k tzv. Červené škole ukazuje, že i menší obce začínají brát školní architekturu vážně, podobně jako v případě přístavby školní družiny v Újezdě v Plzni nebo střídmého rozšíření školy ve Studenci.
Rekreační horská střediska v Česku procházejí renesancí. Jen zatím není úplně jasné, jestli z ní mají místní spíše radost, nebo naopak. Mnoho českých příhraničních míst získává zpět svou atraktivitu. V mnoha případech jsou to místa, kde šlo v minulosti o vyhlášené rekreační destinace, které po revoluci spadly do pasti rychlého, často nekvalitního byznysu. Night cluby, asijské tržnice, unavené fasády a chátrající hotely přispěly k tomu, že turisté mířili raději do zahraničí. Střediska ztratila lesk i klientelu a cesta zpět byla dlouho nejasná.
Brno skrývá místa, o kterých netuší ani mnozí místní. Na dně zavřeného lomu vyrostla ve 30. letech provizorní nouzová kolonie. Domky nízké, často postavené svépomocí z toho, co bylo po ruce. A právě jeden z těchto domů dostal nový život.
Chřibská. Město na rozhraní Lužických hor a Českého Švýcarska, místo, kde se potkávají roubenky s paneláky, secesní vily s chalupami po Němcích. Tady, mezi potokem a zalesněným svahem, stojí dům, který se doslova i metaforicky otevřel krajině. Původně stodola, později rodinný dům z 80. let. A dnes? Příklad toho, že i „běžná venkovská stavba“ může po citlivé rekonstrukci znovu dýchat.
Na Rokycansku byla v uplynulých dnech zprovozněna nová krajská silnice, která zásadně mění dopravní situaci v regionu. Pětikilometrový úsek mezi Rokycany a Březinou, napojující se na dálnici D5, ulevil od každodenního provozu obcím Osek a Litohlavy. Zajímavostí je, že stavba byla dokončena s půlročním předstihem – v Česku spíše neobvyklý úkaz.
V Plzni se rodí projekt, který výrazně promění panorama města. Jen kousek od Techmanie, v těsném sousedství historického hotelu Škoda, vzniká nový obytný komplex Sisters. Dvojice věží spojených proskleným krčkem se po dokončení v roce 2028 stane třetím nejvyšším obytným domem v České republice. Nabídne nejen 175 bytů a veřejnou vyhlídku, ale také architektonicky výjimečné řešení s promyšlenými ekologickými prvky.
V České republice se začínají objevovat nové typy křižovatek, které připomínají kruhový objezd, ale nabízejí vyšší kapacitu a bezpečnost. Tyto takzvané turbookružní křižovatky jsou stále raritou, a právě jedna z nich se nedávno otevřela pro řidiče v Plzni. Ta je navíc výjimečná, neboť provoz na ní řídí semafory.
Když se řekne Světovar, mnohým Plzeňanům se vybaví zaprášený areál na okraji města, který po letech pivovarského provozu postupně chátral. Město se ale rozhodlo, že tento kus industriální historie nepůjde k zemi, ale dostane novou roli. A ta je možná ještě významnější než výroba piva před sto lety – Světovar se stává srdcem technologických inovací.
Postavit reprezentativní stavbu, přestřihnout pásku a odškrtnout si politický či developerský úspěch, to umíme. Co se ale často nedomýšlí, je druhá půlka příběhu: každodenní provoz a údržba. Bez nich se i nejmodernější budovy mění během pár let v ostudu. Nedávný případ nového nádraží Praha-Bubny ukazuje, jak křehký je rozdíl mezi „architektonickou chloubou“ a „problémovým objektem“.
Zubní ordinace už dávno nejsou jen sterilními, anonymními prostory. Moderní stomatologická zařízení se stále častěji otevírají kvalitnímu architektonickému návrhu, který kombinuje estetiku, funkčnost a psychologickou pohodu pacientů. Architektura zde není jen dekorací, je nástrojem, který formuje zkušenost uživatele a přenáší hodnoty provozovatelů.
Plzeň stojí na prahu rozsáhlé urbanistické transformace. Kasárna Slovany se promění v novou obytnou čtvrť pro tisíce lidí, areál Piettovy papírny v živý multifunkční komplex propojený s parkem a náplavkou. A nejen to – ve městě zároveň vznikají další ambiciózní projekty, které v příštích letech promění jeho tvář k nepoznání.
Více než dvě desetiletí byl příběh továrny Elias Palme synonymem promarněného potenciálu. Chátrající areál v centru Kamenického Šenova, přezdívaný místními jednoduše Eliáška, je ovšem na prahu nové etapy. Nově vzniklý Nadační fond Eliáška ho kupuje s cílem vytvořit zde živé kulturně-společenské centrum s mezinárodním přesahem. A co víc, základní vizi pro transformaci této památky vytvořila už v roce 2016 architektka Tereza Šváchová ve své diplomové práci. Po letech bezprizornosti se tedy o slovo konečně hlásí architektura.
Pražský okruh se plánuje už desítky let, velká část sice stojí, ale stále se čeká na kompletní dokončení. Projekt se nyní posouvá o krok vpřed. Ředitelství silnic a dálnic totiž představilo pět architektonických návrhů mostu mezi Suchdolem a Březiněvsí. Odborná porota vybere vítěze do konce září a stavba výrazné dominanty by mohla začít v roce 2027. Jako většinu projektů, tak i tento provází kritika, odpůrci varují před zásahem do cenné krajiny a zvýšenou dopravní zátěží.
V liberecké osadě Rašovka, na téměř vrcholovém svahu Ještědského hřebene, vyrostl netradiční rodinný dům, který si hraje s pohledem i prostorem. Autorský tým Ateliéru SAD navrhl stavbu, jež se odvážně otevírá okolní krajině, a přitom respektuje horský reliéf a místní tradici stavebního řemesla.
Na východní straně plzeňského atletického stadionu ve Skvrňanech roste architektonický solitér, který přepisuje běžné představy o sportovním zázemí. Nová tribuna s plynule zvlněnou střechou, na níž se vine 125 metrů dlouhá tartanová dráha, se blíží dokončení. V těchto dnech odstartovala betonáž, vybetonovat celý oblouk bude trvat pět týdnů. Slavnostní otevření je plánováno na duben příštího roku a hned tři měsíce nato stavba obstojí při zatěžkávací zkoušce v podobě mistrovství České republiky v atletice.
