Proměna nábřeží ve Stromovce a Bubenči se neodehrává jen na povrchu. O tom, kdy a v jaké podobě se lidé dostanou blíž k vodě, dnes rozhodují především technické vrstvy města, protipovodňová ochrana, energetické zázemí a plánovaný teplovod, který má vést přímo pod budoucí promenádou. Viditelným impulzem změn se zároveň stává most na Císařský ostrov, který projde zásadní přestavbou.
Veřejná participace se v českém developmentu stále častěji stává součástí přípravy větších projektů, zejména u významných developerských záměrů. Přitom právě hlas místních obyvatel může zásadně ovlivnit kvalitu výsledného projektu, od urbanistické struktury až po každodenní fungování nového místa. Architektonicko-urbanistická soutěž na novou obytnou čtvrť v pražské Zbraslavi ukazuje, že zapojení veřejnosti nemusí být pouhou formalitou, ale plnohodnotnou součástí plánování.
Romantický park Malé Versailles ve vilové čtvrti Westend patří k těm místům, o kterých se v Karlových Varech ví, ale kam se ve skutečnosti chodí mnohem méně, než by odpovídalo jejich potenciálu. Město to chce změnit: připravuje revitalizaci historického parku i jezírka.
V historické části Střešovic, na svažitém pozemku s výhledem na město, vznikl nový rodinný dům, který z ulice působí nenápadně až uzavřeně. Uvnitř je překvapivě otevřený, velkorysý a plný světla. Rodinný dům Břevnov hned na první pohled zaujme kruhovým otvorem na jižní fasádě. Zajímavá byla pro architekty Ondřeje Fialu a Tomáše Henela z ateliéru OTA ale i práce se svažitým terénem.
Přírodní materiály, respekt k místní tradici a současná architektura bez zbytečných gest. Rodinný dům v Jizerských horách ukazuje, že moderní novostavba nemusí být v kontrastu s krajinou ani venkovským kontextem. Naopak, může na něj citlivě navazovat a dál ho rozvíjet. Součástí areálu je i samostatně stojící stodola z lokální žuly, která spolu s hlavním domem vytváří harmonický celek.
Ulice plné kýčovitých světýlek a kulis, stánky, které vypadají jako vytažené z levného e-shopu. Tak bohužel často vypadají české vánoční trhy. Jenže několik měst začíná ukazovat úplně jiný směr – kultivovaný, vizuálně jednotný, postavený na kvalitním designu, lokální tvorbě a hlavně na respektu k městu samotnému. Brno je v tomhle směru o kousek napřed, Praha se veze na vlně globální popularity a Karlovy Vary experimentují s architekturou stánků. Advent se pomalu stává tématem, kde města dokazují svou ambici a kulturní sebevědomí.
Čeští developeři přestávají být „domácími mazlíčky“ vlastního trhu. V situaci, kdy se v tuzemsku povoluje bolestně pomalu, stavební náklady rostou a volných pozemků ubývá, obracejí pozornost za hranice. Od Balkánu přes Polsko až po Latinskou Ameriku hledají prostředí, kde projekty nezastaví legislativní labyrint a kapitál se protočí rychleji než doma. Zahraniční zkušenost přitom neznamená odchod z Česka, ale spíš pojistku – a v ideálním případě i tlak na změnu místních podmínek.
„Cenově dostupné byty jsou aktuálně hodně nedostatkové zboží,“ říká starosta Prahy 3 Michal Vronský. Tato městská část proto na vlastním pozemku v lokalitě Červený dvůr rozjíždí projekt, který má být víc než jen další obytný dům na brownfieldu u Nákladového nádraží Žižkov. Architektonická soutěž vybrala návrh studia choc s.r.o., jež ve své vizi kombinuje městské nájemní bydlení, denní stacionář pro seniory i komunitní zázemí. V první etapě má vzniknout přes 40 bytů, v celém bloku pak zhruba 90 jednotek v režii města.
Na první pohled jednoduchý červený kvádr u sto let staré školy v hanácké obci Drahotuše je ve skutečnosti symbolem širšího trendu. Přístavba tělocvičny k tzv. Červené škole ukazuje, že i menší obce začínají brát školní architekturu vážně, podobně jako v případě přístavby školní družiny v Újezdě v Plzni nebo střídmého rozšíření školy ve Studenci.
Rekreační horská střediska v Česku procházejí renesancí. Jen zatím není úplně jasné, jestli z ní mají místní spíše radost, nebo naopak. Mnoho českých příhraničních míst získává zpět svou atraktivitu. V mnoha případech jsou to místa, kde šlo v minulosti o vyhlášené rekreační destinace, které po revoluci spadly do pasti rychlého, často nekvalitního byznysu. Night cluby, asijské tržnice, unavené fasády a chátrající hotely přispěly k tomu, že turisté mířili raději do zahraničí. Střediska ztratila lesk i klientelu a cesta zpět byla dlouho nejasná.
Brno skrývá místa, o kterých netuší ani mnozí místní. Na dně zavřeného lomu vyrostla ve 30. letech provizorní nouzová kolonie. Domky nízké, často postavené svépomocí z toho, co bylo po ruce. A právě jeden z těchto domů dostal nový život.
Chřibská. Město na rozhraní Lužických hor a Českého Švýcarska, místo, kde se potkávají roubenky s paneláky, secesní vily s chalupami po Němcích. Tady, mezi potokem a zalesněným svahem, stojí dům, který se doslova i metaforicky otevřel krajině. Původně stodola, později rodinný dům z 80. let. A dnes? Příklad toho, že i „běžná venkovská stavba“ může po citlivé rekonstrukci znovu dýchat.
Na Rokycansku byla v uplynulých dnech zprovozněna nová krajská silnice, která zásadně mění dopravní situaci v regionu. Pětikilometrový úsek mezi Rokycany a Březinou, napojující se na dálnici D5, ulevil od každodenního provozu obcím Osek a Litohlavy. Zajímavostí je, že stavba byla dokončena s půlročním předstihem – v Česku spíše neobvyklý úkaz.
V Plzni se rodí projekt, který výrazně promění panorama města. Jen kousek od Techmanie, v těsném sousedství historického hotelu Škoda, vzniká nový obytný komplex Sisters. Dvojice věží spojených proskleným krčkem se po dokončení v roce 2028 stane třetím nejvyšším obytným domem v České republice. Nabídne nejen 175 bytů a veřejnou vyhlídku, ale také architektonicky výjimečné řešení s promyšlenými ekologickými prvky.
V České republice se začínají objevovat nové typy křižovatek, které připomínají kruhový objezd, ale nabízejí vyšší kapacitu a bezpečnost. Tyto takzvané turbookružní křižovatky jsou stále raritou, a právě jedna z nich se nedávno otevřela pro řidiče v Plzni. Ta je navíc výjimečná, neboť provoz na ní řídí semafory.
