Jak stavět v malých obcích tak, aby nová výstavba nebyla parazit, ale přirozené pokračování místa? Dům v cípu od studia Boq architekti nabízí střízlivou, ale velmi promyšlenou odpověď. Neokázalou architekturou, jednoduchou konstrukční logikou a důrazem na lokální kontext ukazuje, že i drobný development může mít kulturu a smysl.
Starší rodinný dům v obci Křenovice v Jihomoravském kraji koupili manželé s jasnou vizí. Nehledali pouze víkendové útočiště, ale místo, kde jednou, až děti vyrostou a odejdou, budou moci v klidu žít už jen ve dvou. Původní venkovský dům proto nevnímali jako hotovou věc, ale jako základ pro dlouhodobý plán. Výsledkem rekonstrukce a nové přístavby pod vedením ateliéru IKA architekti Brno je dnes kultivované, funkční a překvapivě současné bydlení, které si přesto zachovalo čitelný vesnický charakter.
Rekonstrukce bytů v historických domech na Letné dnes patří k nejčastějším disciplínám pražských architektů. Jen málokterý projekt ale ukáže tak přesvědčivě, že méně může znamenat více. Byt Letná V, podle návrhu ateliéru 0,5 Studio, je ukázkou citlivé práce s původní dispozicí, materiály a měřítkem, která vede k bydlení s dlouhou životností.
Na Vlčí hoře v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce vznikl dům, který se nesnaží být efektní ani okázalý. Místo toho vypráví příběh. O krajině, o přerušených osudech, o kontinuitě i návratech.
Kompletní rekonstrukce panelového bytu na Praze 4 změnila nevyhovující dispozici v promyšlené bydlení pro matku a dospívajícího syna. Architektka Markéta Janderová byt rozdělila na dvě svébytné části, propojila kuchyň s obývacím pokojem a do interiéru vložila výrazný prvek v podobě prosklené stěny z tlačeného skla. Výsledkem je světlý, variabilní a překvapivě velkorysý interiér na ploše 95 m².
Ústí nad Labem si říká o pozornost. Ve Všebořicích má vyrůst multifunkční atletická hala pro 2 200 diváků, která splní parametry mezinárodních šampionátů a ambicí míří vysoko – až na úroveň evropského standardu. Autorem architektonického návrhu je renomované studio di5 architekti inženýři. Stavba za zhruba 600 milionů korun má být hotová v roce 2028.
Proměna nábřeží ve Stromovce a Bubenči se neodehrává jen na povrchu. O tom, kdy a v jaké podobě se lidé dostanou blíž k vodě, dnes rozhodují především technické vrstvy města, protipovodňová ochrana, energetické zázemí a plánovaný teplovod, který má vést přímo pod budoucí promenádou. Viditelným impulzem změn se zároveň stává most na Císařský ostrov, který projde zásadní přestavbou.
Veřejná participace se v českém developmentu stále častěji stává součástí přípravy větších projektů, zejména u významných developerských záměrů. Přitom právě hlas místních obyvatel může zásadně ovlivnit kvalitu výsledného projektu, od urbanistické struktury až po každodenní fungování nového místa. Architektonicko-urbanistická soutěž na novou obytnou čtvrť v pražské Zbraslavi ukazuje, že zapojení veřejnosti nemusí být pouhou formalitou, ale plnohodnotnou součástí plánování.
Romantický park Malé Versailles ve vilové čtvrti Westend patří k těm místům, o kterých se v Karlových Varech ví, ale kam se ve skutečnosti chodí mnohem méně, než by odpovídalo jejich potenciálu. Město to chce změnit: připravuje revitalizaci historického parku i jezírka.
V historické části Střešovic, na svažitém pozemku s výhledem na město, vznikl nový rodinný dům, který z ulice působí nenápadně až uzavřeně. Uvnitř je překvapivě otevřený, velkorysý a plný světla. Rodinný dům Břevnov hned na první pohled zaujme kruhovým otvorem na jižní fasádě. Zajímavá byla pro architekty Ondřeje Fialu a Tomáše Henela z ateliéru OTA ale i práce se svažitým terénem.
Přírodní materiály, respekt k místní tradici a současná architektura bez zbytečných gest. Rodinný dům v Jizerských horách ukazuje, že moderní novostavba nemusí být v kontrastu s krajinou ani venkovským kontextem. Naopak, může na něj citlivě navazovat a dál ho rozvíjet. Součástí areálu je i samostatně stojící stodola z lokální žuly, která spolu s hlavním domem vytváří harmonický celek.
Ulice plné kýčovitých světýlek a kulis, stánky, které vypadají jako vytažené z levného e-shopu. Tak bohužel často vypadají české vánoční trhy. Jenže několik měst začíná ukazovat úplně jiný směr – kultivovaný, vizuálně jednotný, postavený na kvalitním designu, lokální tvorbě a hlavně na respektu k městu samotnému. Brno je v tomhle směru o kousek napřed, Praha se veze na vlně globální popularity a Karlovy Vary experimentují s architekturou stánků. Advent se pomalu stává tématem, kde města dokazují svou ambici a kulturní sebevědomí.
Čeští developeři přestávají být „domácími mazlíčky“ vlastního trhu. V situaci, kdy se v tuzemsku povoluje bolestně pomalu, stavební náklady rostou a volných pozemků ubývá, obracejí pozornost za hranice. Od Balkánu přes Polsko až po Latinskou Ameriku hledají prostředí, kde projekty nezastaví legislativní labyrint a kapitál se protočí rychleji než doma. Zahraniční zkušenost přitom neznamená odchod z Česka, ale spíš pojistku – a v ideálním případě i tlak na změnu místních podmínek.
„Cenově dostupné byty jsou aktuálně hodně nedostatkové zboží,“ říká starosta Prahy 3 Michal Vronský. Tato městská část proto na vlastním pozemku v lokalitě Červený dvůr rozjíždí projekt, který má být víc než jen další obytný dům na brownfieldu u Nákladového nádraží Žižkov. Architektonická soutěž vybrala návrh studia choc s.r.o., jež ve své vizi kombinuje městské nájemní bydlení, denní stacionář pro seniory i komunitní zázemí. V první etapě má vzniknout přes 40 bytů, v celém bloku pak zhruba 90 jednotek v režii města.
Na první pohled jednoduchý červený kvádr u sto let staré školy v hanácké obci Drahotuše je ve skutečnosti symbolem širšího trendu. Přístavba tělocvičny k tzv. Červené škole ukazuje, že i menší obce začínají brát školní architekturu vážně, podobně jako v případě přístavby školní družiny v Újezdě v Plzni nebo střídmého rozšíření školy ve Studenci.
