Na první pohled nenápadný kamenný chlívek v obci Panoší Újezd nedaleko Rakovníka mohl snadno skončit pod bagrem. Místo demolice ale dostal druhou šanci. Architektka Lenka Milerová proměnila drobnou hospodářskou stavbu v minimalistický letní byt, který dokazuje, že i nejmenší objekty mohou nabídnout silnou architektonickou výpověď.
Ne každá stavba vzniká přesně podle projektu. Dům Truhlík je důkazem, že nečekané překážky mohou vést k lepšímu architektonickému řešení. Změna umístění domu, skála objevená při výkopových pracích i postupné poznávání pozemku proměnily původně zamýšlenou rekreační chatku v nenápadný dům, který se místo okázalosti snaží co nejvíce splynout s krajinou. Architekti ze studia A69 vytvořili objekt, který využívá jediný motiv – dřevěný truhlík jako hlavní kompoziční prvek.
Jen málokterá rekonstrukce rodinného domu řeší zároveň bydlení, urbanismus i historii místa. Projekt Desátková Ateliéru Kopecký v brněnských Kohoutovicích ukazuje, že i malá stavba může mít význam daleko přesahující hranice vlastního pozemku. Zchátralý domek stojící v jedné ze zatáček původní trasy Masarykova okruhu se proměnil v současný domov pro pětičlennou rodinu. Současně však zacelil urbanistickou ránu, která v ulici zůstala po demolici sousedního domu.
Na první pohled působí nenápadně. Bílý objem sevřený mezi okolní zástavbou doplňuje uliční frontu pražské rezidenční čtvrti a nijak okázale neupozorňuje na to, že za jeho fasádou se skrývá mimořádně promyšlený rodinný dům. Realizace Minimum Maximum od studia Stempel Tesař architekti je ukázkou toho, jak lze z velmi omezených podmínek vytěžit překvapivě velkorysý obytný prostor.
Břehy Labe v Děčíně nově propojuje lávka pro pěší a cyklisty, která patří k nejzajímavějším dopravním stavbám posledních let v regionu. Nejde přitom jen o další městské propojení. Nová konstrukce zaujme především neobvyklým technickým řešením – lávka je totiž zavěšena přímo na stávajícím železničním mostě. Právě tento technický koncept dává projektu výjimečný charakter a zároveň ukazuje, jak lze současnou infrastrukturu využívat mnohem efektivněji a citlivěji než při výstavbě zcela nových mostních konstrukcí.
Plzeň udělala další krok k proměně jednoho z nejvýznamnějších veřejných prostorů ve městě. O budoucí podobě náměstí Míru rozhodla architektonická soutěž, ze které vzešel vítězně tým krajinářského architekta Ferdinanda Lefflera a studia DICE25 architects. Podle poroty právě jejich návrh nejlépe vystihl ambici města vrátit prostoru důstojnost a vytvořit z něj místo, které nebude sloužit jen k průchodu, ale především každodennímu životu.
Rokytnice nad Jizerou stojí na prahu jedné z největších proměn za poslední dekády. Investiční skupina Trigema zde připravuje soubor projektů, které mají ambici změnit nejen podobu centra města, ale i jeho ekonomickou a turistickou dynamiku. Ve hře je nový pětihvězdičkový hotel, aparthotelové domy, rezidenční výstavba i rozsáhlé investice do samotného lyžařského areálu.
Na první pohled nenápadná vila v brněnské čtvrti Brno-Žabovřesky skrývá poměrně radikální zásah do původní stavby z 30. let. Studio AEIOU tu nešlo cestou nostalgie ani sterilní modernizace. Místo toho postavilo návrh na jednom silném principu – trojúhelníku, který se stává nejen vizuálním motivem, ale i konstrukční a prostorovou logikou domu.
Na svazích nad Uherským Hradištěm vzniká návrh vinařství, které navazuje na místní stavební tradici, ale zároveň reaguje na dnešní provozní i světelné nároky. Pracuje s omezeními regulovaného území i existující stavby a hledá řešení, jak tyto limity využít ve prospěch architektury.
Rekonstrukce a novostavby knihoven dnes patří k nejviditelnějším proměnám veřejné architektury v Česku. Z tichých půjčoven se stávají otevřená kulturní a komunitní centra, která reagují na technologické změny i nové potřeby městského života. Architektura v tom hraje klíčovou roli.
Na břehu Sázavy v obci Prosečnice vyrostla nová chata, která nenápadně navazuje na příběh svého předchůdce. Původní objekt zničil požár, ale jeho kamenná podezdívka zůstala a stala se základem nové stavby. Architekti ze studia Mimosa architekti ji nepovažovali jen za relikt minulosti, ale za plnohodnotnou součást návrhu.
Na západním okraji plzeňského sídliště Bory vyrostl nový bytový dům, který nechce být jen dalším solitérem mezi paneláky. Místo toho reaguje na to, co lidem na sídlištích dlouhodobě chybí, a to je soukromí, zeleň, funkční parter i místo pro každodenní život venku. Výšková stavba od ateliéru PRO-STORY tak ukazuje, že i hustší městské bydlení může fungovat přirozeně a bez kompromisů.
Futuristický okruh Qiddiya Speed Park nedaleko Rijádu míří mezi nejambicióznější projekty současného motorsportu. Trať s více než dvaceti zatáčkami a extrémním převýšením má ambici stát se jednou z nejdelších v kalendáři Formule 1. Její koncept připravil bývalý pilot Alexander Wurz, přičemž celý areál je součástí rozsáhlého developmentu zaměřeného na sport, zábavu a cestovní ruch. Dokončení se aktuálně očekává v druhé polovině dekády.
Na mapě vysokoškolské infrastruktury v Česku přibyla další výrazná stavba. Univerzita Palackého v Olomouci na začátku roku převzala nový kampus své lékařské fakulty v Hněvotínské ulici. Čtyřpodlažní objekt, který vznikl na místě bývalého brownfieldu, se stal architektonicky sebevědomou institucí s ambicí stát se jednou z dominant této části města.
V Hukvaldech byla otevřena nová obecní knihovna, která vznikla adaptací bývalého kravína v areálu Hukvaldského dvora. Projekt ateliéru RMBA Architects kombinuje knihovnický provoz s funkcí komunitního a kulturního zázemí včetně obřadní a koncertní síně.
