Veřejná participace se v českém developmentu stále častěji stává součástí přípravy větších projektů, zejména u významných developerských záměrů. Přitom právě hlas místních obyvatel může zásadně ovlivnit kvalitu výsledného projektu, od urbanistické struktury až po každodenní fungování nového místa. Architektonicko-urbanistická soutěž na novou obytnou čtvrť v pražské Zbraslavi ukazuje, že zapojení veřejnosti nemusí být pouhou formalitou, ale plnohodnotnou součástí plánování.
Romantický park Malé Versailles ve vilové čtvrti Westend patří k těm místům, o kterých se v Karlových Varech ví, ale kam se ve skutečnosti chodí mnohem méně, než by odpovídalo jejich potenciálu. Město to chce změnit: připravuje revitalizaci historického parku i jezírka.
V historické části Střešovic, na svažitém pozemku s výhledem na město, vznikl nový rodinný dům, který z ulice působí nenápadně až uzavřeně. Uvnitř je překvapivě otevřený, velkorysý a plný světla. Rodinný dům Břevnov hned na první pohled zaujme kruhovým otvorem na jižní fasádě. Zajímavá byla pro architekty Ondřeje Fialu a Tomáše Henela z ateliéru OTA ale i práce se svažitým terénem.
Přírodní materiály, respekt k místní tradici a současná architektura bez zbytečných gest. Rodinný dům v Jizerských horách ukazuje, že moderní novostavba nemusí být v kontrastu s krajinou ani venkovským kontextem. Naopak, může na něj citlivě navazovat a dál ho rozvíjet. Součástí areálu je i samostatně stojící stodola z lokální žuly, která spolu s hlavním domem vytváří harmonický celek.
Ulice plné kýčovitých světýlek a kulis, stánky, které vypadají jako vytažené z levného e-shopu. Tak bohužel často vypadají české vánoční trhy. Jenže několik měst začíná ukazovat úplně jiný směr – kultivovaný, vizuálně jednotný, postavený na kvalitním designu, lokální tvorbě a hlavně na respektu k městu samotnému. Brno je v tomhle směru o kousek napřed, Praha se veze na vlně globální popularity a Karlovy Vary experimentují s architekturou stánků. Advent se pomalu stává tématem, kde města dokazují svou ambici a kulturní sebevědomí.
Čeští developeři přestávají být „domácími mazlíčky“ vlastního trhu. V situaci, kdy se v tuzemsku povoluje bolestně pomalu, stavební náklady rostou a volných pozemků ubývá, obracejí pozornost za hranice. Od Balkánu přes Polsko až po Latinskou Ameriku hledají prostředí, kde projekty nezastaví legislativní labyrint a kapitál se protočí rychleji než doma. Zahraniční zkušenost přitom neznamená odchod z Česka, ale spíš pojistku – a v ideálním případě i tlak na změnu místních podmínek.
„Cenově dostupné byty jsou aktuálně hodně nedostatkové zboží,“ říká starosta Prahy 3 Michal Vronský. Tato městská část proto na vlastním pozemku v lokalitě Červený dvůr rozjíždí projekt, který má být víc než jen další obytný dům na brownfieldu u Nákladového nádraží Žižkov. Architektonická soutěž vybrala návrh studia choc s.r.o., jež ve své vizi kombinuje městské nájemní bydlení, denní stacionář pro seniory i komunitní zázemí. V první etapě má vzniknout přes 40 bytů, v celém bloku pak zhruba 90 jednotek v režii města.
Na první pohled jednoduchý červený kvádr u sto let staré školy v hanácké obci Drahotuše je ve skutečnosti symbolem širšího trendu. Přístavba tělocvičny k tzv. Červené škole ukazuje, že i menší obce začínají brát školní architekturu vážně, podobně jako v případě přístavby školní družiny v Újezdě v Plzni nebo střídmého rozšíření školy ve Studenci.
Rekreační horská střediska v Česku procházejí renesancí. Jen zatím není úplně jasné, jestli z ní mají místní spíše radost, nebo naopak. Mnoho českých příhraničních míst získává zpět svou atraktivitu. V mnoha případech jsou to místa, kde šlo v minulosti o vyhlášené rekreační destinace, které po revoluci spadly do pasti rychlého, často nekvalitního byznysu. Night cluby, asijské tržnice, unavené fasády a chátrající hotely přispěly k tomu, že turisté mířili raději do zahraničí. Střediska ztratila lesk i klientelu a cesta zpět byla dlouho nejasná.
Brno skrývá místa, o kterých netuší ani mnozí místní. Na dně zavřeného lomu vyrostla ve 30. letech provizorní nouzová kolonie. Domky nízké, často postavené svépomocí z toho, co bylo po ruce. A právě jeden z těchto domů dostal nový život.
Chřibská. Město na rozhraní Lužických hor a Českého Švýcarska, místo, kde se potkávají roubenky s paneláky, secesní vily s chalupami po Němcích. Tady, mezi potokem a zalesněným svahem, stojí dům, který se doslova i metaforicky otevřel krajině. Původně stodola, později rodinný dům z 80. let. A dnes? Příklad toho, že i „běžná venkovská stavba“ může po citlivé rekonstrukci znovu dýchat.
Na Rokycansku byla v uplynulých dnech zprovozněna nová krajská silnice, která zásadně mění dopravní situaci v regionu. Pětikilometrový úsek mezi Rokycany a Březinou, napojující se na dálnici D5, ulevil od každodenního provozu obcím Osek a Litohlavy. Zajímavostí je, že stavba byla dokončena s půlročním předstihem – v Česku spíše neobvyklý úkaz.
V Plzni se rodí projekt, který výrazně promění panorama města. Jen kousek od Techmanie, v těsném sousedství historického hotelu Škoda, vzniká nový obytný komplex Sisters. Dvojice věží spojených proskleným krčkem se po dokončení v roce 2028 stane třetím nejvyšším obytným domem v České republice. Nabídne nejen 175 bytů a veřejnou vyhlídku, ale také architektonicky výjimečné řešení s promyšlenými ekologickými prvky.
V České republice se začínají objevovat nové typy křižovatek, které připomínají kruhový objezd, ale nabízejí vyšší kapacitu a bezpečnost. Tyto takzvané turbookružní křižovatky jsou stále raritou, a právě jedna z nich se nedávno otevřela pro řidiče v Plzni. Ta je navíc výjimečná, neboť provoz na ní řídí semafory.
Když se řekne Světovar, mnohým Plzeňanům se vybaví zaprášený areál na okraji města, který po letech pivovarského provozu postupně chátral. Město se ale rozhodlo, že tento kus industriální historie nepůjde k zemi, ale dostane novou roli. A ta je možná ještě významnější než výroba piva před sto lety – Světovar se stává srdcem technologických inovací.
