Hory v obležení: Jsou moderní apartmány šancí na záchranu horských vesnic?

Rekreační horská střediska v Česku procházejí renesancí. Jen zatím není úplně jasné, jestli z ní mají místní spíše radost, nebo naopak. Mnoho českých příhraničních míst získává zpět svou atraktivitu. V mnoha případech jsou to místa, kde šlo v minulosti o vyhlášené rekreační destinace, které po revoluci spadly do pasti rychlého, často nekvalitního byznysu. Night cluby, asijské tržnice, unavené fasády a chátrající hotely přispěly k tomu, že turisté mířili raději do zahraničí. Střediska ztratila lesk i klientelu a cesta zpět byla dlouho nejasná.

Investoři začali objevovat potenciál, který pod povrchem přetrvával. Tam, kde dlouhé roky svítily jen nouzové žárovky, se dnes opět rozsvěcí světla nových apartmánů, wellness hotelů a kaváren. Ať se to někomu líbí, nebo ne, návrat turistů bez investic jednoduše nezařídíme.

Obnova starých ubytovacích zařízení je finančně i technologicky náročná. Moderní energetické standardy, památkové požadavky, vyšší komfort i bezpečnostní regulace dělají z rekonstrukcí drahou disciplínu. Obce na něco takového nemají rozpočty, a pokud chceme mluvit o udržitelné budoucnosti horských oblastí, musíme si přiznat, že romantická představa původní chalupy a prázdného náměstí je spíš sentiment než strategie.

Souboj o duši hor

To ovšem nebrání místním v častých protestech. Argumenty bývají podobné: hory se zastavují, mizí klid, příroda trpí a apartmány prý zůstávají prázdné. Ano, některé obavy jsou legitimní. Špatně navržené, předimenzované projekty mohou udělat víc škody než užitku. Realita je neúprosná: kdo nezainvestuje, stárne, a kdo stárne, vymírá.

Paradoxně právě development často přináší zpět to, o čem veřejná debata mluví jako o ztracených hodnotách. Kvalitnější infrastrukturu, nová řemesla, celoroční pracovní příležitosti a služby, které tu dříve nebyly. Moderní projekty přitahují širší typologii návštěvníků, nejen víkendové lyžaře utrácející v bufetu pětistovku a mizící hned po obědě. S rostoucí kvalitou služeb se vrací kultura, gastronomie, lepší lanové dráhy i údržba cest. A především, vzniká důvod, proč v horách zase žít.

Citlivá architektura přitom není sci-fi. Dobrý architekt pracuje s objemy, proporcemi, materiály a střechami tak, aby novostavba nepůsobila jako vetřelec, ale jako pokračování místního výrazu.

Kvalitní resorty jako motor celoroční turistiky

Příkladem může být apartmánový komplex Aldrov Resort v srdci Krkonoš. Jeho architektonický koncept citlivě vychází z tradiční horské zástavby, kterou doplňuje široká nabídka služeb – wellness, restaurace, zázemí pro sport i relax. Díky tomu vykazuje resort dlouhodobě vysokou obsazenost. Na trhu zbývá jen několik posledních apartmánů k prodeji, což ukazuje, že poptávka v horských lokalitách stále roste. Majitelé mohou navíc apartmány pronajímat přes hotelového operátora, a tím zhodnotit investici ve chvílích, kdy sami nepobývají v horách.

Dalším příkladem je Rezidence Javor v Železné Rudě, kde se podařilo citlivě zrekonstruovat chátrající objekt a vrátit ho zpět do života centra obce. Architekti pracovali s tradičními materiály i měřítkem, takže budova nepůsobí jako cizí element. Aparthotelový provoz navíc pomáhá udržet lokalitu aktivní po celý rok, nikoliv jen během zimní sezóny.

Podobně koncipovaný projekt Domovjanka v Bílé v Beskydech se zaměřuje na klid, přírodu a moderní interiéry ukryté v tradiční vnější formě. Rozčleněná hmota objektů brání dojmu „hotelového bloku“ a působí přirozeněji v krajině. Projekt cílí zejména na návštěvníky hledající kvalitnější zázemí a delší pobyty.

Za pozornost stojí také nový projekt přímo pod Plešivcem v Krušných horách, kde byl dokončen bytový dům Krušec. Architekti využívají tmavší tóny, dřevo a jednoduché objemy, aby stavby vizuálně splývaly s okolní krajinou. Výsledek? Funkční a estetické ubytování, které podporuje celoroční turistiku a přivádí do hor další ekonomickou aktivitu.

Za zmínku stojí také nově realizované horské apartmány ve Filipovicích v Jeseníkách. Architekti zde pracují s modřínovými šindeli na fasádě, které časem přirozeně patinují a stavby díky tomu lépe splývají s okolní krajinou. K tomu přidávají současný detail v podobě lodžií a hranatých oken v jemných barvách. Projekt opět leží v blízkosti skiareálu, nabízí celoroční využití a je dalším dokladem toho, že kvalitně navržený horský development může citlivě navázat na tradiční architekturu, aniž by ji slepě kopíroval.