Veřejnost na prvním místě: Nová čtvrť ve Zbraslavi se tvoří jinak

Veřejná participace se v českém developmentu stále častěji stává součástí přípravy větších projektů, zejména u významných developerských záměrů. Přitom právě hlas místních obyvatel může zásadně ovlivnit kvalitu výsledného projektu, od urbanistické struktury až po každodenní fungování nového místa. Architektonicko-urbanistická soutěž na novou obytnou čtvrť v pražské Zbraslavi ukazuje, že zapojení veřejnosti nemusí být pouhou formalitou, ale plnohodnotnou součástí plánování.

Předmětem soutěže bylo zpracování architektonického návrhu bytového souboru v ulici Nad Kamínkou v městské části Praha-Zbraslav a zároveň urbanistické koncepce přilehlých veřejných prostranství v rámci širšího zájmového území. Investor Metrostav Development společně s městskou částí od počátku deklarovali snahu najít řešení, které nebude působit jako cizorodý prvek, ale přirozené pokračování stávající struktury území.

Součástí přípravy projektu byla i veřejná participace, během níž mohli místní obyvatelé formulovat své potřeby, obavy i očekávání. Právě tyto vstupy se propsaly do zadání soutěže, a tím i do samotných návrhů. V kontextu českých měst, kde se veřejnost často ozývá až ve chvíli, kdy jsou plány hotové, jde o důležitý posun.

Soutěž jako prostor pro dialog

Do soutěže bylo odevzdáno celkem sedm návrhů, z nichž porota ocenila tři. Vedle architektonické kvality porota posuzovala i to, jak jednotlivé návrhy pracují s prostupností území, veřejnými prostory a vztahem k okolní zástavbě. Jinými slovy, jak dokážou reagovat na to, co místní dlouhodobě považují za silné a slabé stránky lokality.

Projekt Nad Kamínkou nabídne rodinné bydlení v klidné a dobře dostupné lokalitě na okraji Prahy, v bezprostřední blízkosti lesoparku. Návrh obytného souboru by měl přispět k zapojení nových obyvatel do stávajícího sousedství a současně vybudovat vlastní komunitu v novém souboru staveb.

Vítěz: urbanismus, který dává smysl i místním

Vítězem soutěže se stal návrh studia bod architekti. Porota jej ocenila především za racionální a čitelný urbanismus, který citlivě navazuje na kontext okolního sídliště a respektuje měřítko Zbraslavi. Návrh pracuje s přehlednou strukturou domů, mezi nimiž vznikají průhledy do údolí, a vytváří dva klidné vnitřní dvory podporující komunitní život.

Důležitým prvkem je severojižní osa zajišťující pěší prostupnost územím – téma, které se v participaci objevovalo opakovaně. Projekt tak nenabízí jen byty, ale i logickou síť veřejných a poloveřejných prostor, které mohou fungovat jako přirozená součást každodenního pohybu místních.

Silnou stránkou vítězného návrhu jsou také promyšlené dispozice bytů, které kladou důraz na efektivní využití prostoru a minimalizaci chodeb.

„Jako investor oceňujeme u vítězného návrhu dispozice bytů, které působí promyšleně, s důrazem na efektivní využití prostoru a minimalizaci chodeb. Soutěž ukázala velmi různorodé přístupy k dané lokalitě. Jsem rád, že se mohla výběru nejvhodnějšího návrhu účastnit také zástupkyně městské části Praha-Zbraslav,“ říká Ondřej Buršík, generální ředitel Metrostav Development.

Podle předsedy poroty Borise Redčenkova nastavuje soutěž vysoký standard nejen z hlediska architektury, ale i procesu. „Porota ocenila především racionální urbanismus, který citlivě navazuje na kontext okolního sídliště. Profesionální přístup investora i organizátorů ukazuje, že architektonická soutěž může být skutečným nástrojem kvality,“ dodává.

Odvážné koncepty a hranice otevřenosti

Druhé místo získal tým složený z českého studia collcoll a belgického ateliéru Bovenbouw Architectuur. Porota ocenila odvážný koncept pavlačového domu, kvalitní vnitřní dispozice bytů a progresivní krajinářské řešení vnitrobloku uzavírajícího údolí směrem od parku Borovičky. Zároveň však upozornila na nižší míru prostupnosti a otevřenosti souboru vůči okolní zástavbě, tedy aspekt, který byl pro místní obyvatele důležitým tématem.

Třetí místo obsadil ateliér monom works. Jeho návrh kombinuje městské a krajinářské principy a citlivě reaguje na morfologii terénu. Porota ocenila měřítko zástavby a potenciál pro vznik nového veřejného prostoru, kriticky však vnímala méně čitelnou strukturu veřejných a soukromých prostor a výraz fasád.

Participace jako pojistka proti konfliktům

Zbraslavský příklad potvrzuje, že veřejná participace není překážkou rozvoje, ale jeho pojistkou. Pomáhá zpřesnit zadání, kultivovat debatu a předejít zbytečným konfliktům, které jinak projekty brzdí o roky. V kombinaci s architektonickou soutěží vzniká rámec, v němž se mohou potkat zájmy investora, samosprávy i místních obyvatel.

V době bytové krize a rostoucí nedůvěry veřejnosti k developmentu je právě kvalita procesu často stejně důležitá jako kvalita samotného návrhu. A Zbraslav ukazuje, že když se město ptá včas, může z toho těžit celé území – nejen noví obyvatelé, ale i ti stávající.