Stará chalupa v moderním kabátě: Citlivá proměna vesnického domu na Vyškovsku

Starší rodinný dům v obci Křenovice v Jihomoravském kraji koupili manželé s jasnou vizí. Nehledali pouze víkendové útočiště, ale místo, kde jednou, až děti vyrostou a odejdou, budou moci v klidu žít už jen ve dvou. Původní venkovský dům proto nevnímali jako hotovou věc, ale jako základ pro dlouhodobý plán. Výsledkem rekonstrukce a nové přístavby pod vedením ateliéru IKA architekti Brno je dnes kultivované, funkční a překvapivě současné bydlení, které si přesto zachovalo čitelný vesnický charakter.

Původní objekt prošel kompletní rekonstrukcí, směrem do zahrady k němu architekti navrhli přístavbu druhého, menšího domu. Obě hmoty propojuje nízký spojovací trakt s terasou, který vytváří přirozený přechod mezi starým a novým. Kompozice tří navazujících staveb umožnila rozdělit provoz domu do logických celků a zároveň zachovat měřítko, které je pro venkovskou zástavbu typické.

Zadání investorů bylo od počátku poměrně jasné: dům má fungovat především jako klidné zázemí pro budoucí etapu života, ale už dnes musí nabídnout plnohodnotné bydlení s pracovním zázemím a kvalitním napojením na zahradu. Tomu odpovídá i dispoziční řešení. V rekonstruované části původního domu vznikl v podkroví ateliér, protože jedním z koníčků majitele je kresba. Severně orientované velkorysé střešní okno zajišťuje rovnoměrné rozptýlené světlo, ideální pro práci.

Propojovací část s terasou dnes slouží jako společenské centrum domu s kuchyní a jídelním prostorem. V nové přístavbě orientované do zahrady pak architekti umístili klidovou zónu, ložnici a koupelnu. Obě části spolu propojuje výrazný detail v podobě kruhového okna, které vytváří nejen vizuální osu, ale i jemný architektonický motiv, jenž celý dům sjednocuje.

Interiér byl od počátku navrhován s důrazem na střídmost a čistotu. Velká část nábytku vznikla na míru, zejména kuchyňská linka a vybavení pracovny. Vestavěné skříně v ložnici zároveň slouží jako nenápadný vstup do koupelny, schodiště se stalo výrazným solitérem, který propojuje jednotlivé úrovně domu.

Materiálová paleta je úsporná, ale promyšlená. Výraznou barvou se stala černá, použitá na dlažbě i na obkladu krbu, která kontrastuje se světlými přírodními tóny dřeva a omítek. Výsledkem je interiér, který nepůsobí efektně na první pohled, ale dlouhodobě obstojí jak funkčně, tak esteticky.

„Byť na interiéru pracoval jiný architekt, například schodiště je naše práce, tam jsme přesně už předem věděli, jak bude vypadat. Stejně tak vestavěné skříně v ložnici, které zároveň slouží i jako vstup do koupelny, jsme navrhovali s našimi architekty,“ říká Tomáš Dvořák.

Stejný princip střídmosti a respektu k původní stavbě se promítl i do exteriéru. Architekti se záměrně vyhnuli výrazným tvarovým gestům a snažili se zachovat proporce původního domu i jeho jednopodlažní charakter. Nové hmoty proto nepřebíjejí starou stavbu, ale doplňují ji v klidném, téměř samozřejmém dialogu.

Součástí řešení se stala i otevřená betonová garáž umístěná při hraně zahrady. V budoucnu má téměř zmizet pod zelení popínavých rostlin a stát se spíše součástí zahradní kompozice než technickým objektem. I tento detail ukazuje, že rekonstrukce nebyla chápána jako rychlá úprava, ale jako dlouhodobý proces, který má postupně zrát spolu s místem i jeho obyvateli.

„Měli jsme celkem volnou ruku, jak s prostorem naložit. Velmi dobře zde fungovala komunikace s klienty. Zároveň jsme chtěli co nejvíce zachovat venkovský charakter a proporce stávajícího domu a ponechat jej v podstatě jednopodlažní,“ dodává architekt.

Projekt v Křenovicích je ukázkou citlivé transformace venkovského domu, která nesází na efektní kontrasty, ale na promyšlenou práci s měřítkem, proporcemi a každodenním provozem.