Byt ve třech tónech. Rekonstrukce v Holešovicích sází na barvu i chytrou dispozici

Rekonstrukce bytu z 50. let v pražských Holešovicích ukazuje, jak lze i v rámci staršího bytového fondu pracovat s otevřeností, barvou a jasnou organizační logikou. Studio B² Architecture vsadilo na centrální vestavbu, která definuje provoz bytu, i na výrazné barevné akcenty, jež nahrazují tradiční členění prostoru.

Původní byt v poválečném domě trpěl tím, co zná většina podobných realizací: roztříštěnou dispozicí a nedostatkem světla. Architektky Barbara Bencová a Zuzana Bartasová se proto rozhodly pro radikální krok: většinu příček odstranily a nechaly vyniknout samotnou konstrukci domu.

Odhalený skelet se sloupy a průvlaky se nestává problémem, ale naopak charakterotvorným prvkem interiéru. Právě tahle práce s konstrukcí je dnes čím dál častější – místo maskování se přiznává, což dává bytům autenticitu, kterou novostavby často dohánějí jen obtížně.

Zelené jádro jako organizační princip

Klíčovým prvkem návrhu je centrální vestavba v zeleném odstínu. Nejde jen o vizuální gesto, uvnitř se skrývá šatna a hygienické zázemí, tedy funkce, které jinak fragmentují dispozici po obvodu bytu.

Tím, že jsou soustředěny do jednoho objemu, vzniká kolem nich plynulý obytný prostor orientovaný směrem k náměstí. Soukromé místnosti – ložnice a dětský pokoj – zůstávají naopak v klidnější části do vnitrobloku. Je to jednoduché, ale efektivní řešení, které reflektuje současné nároky na bydlení: otevřenost tam, kde se žije společně, a klid tam, kde je potřeba soukromí.

Barva místo zdí

Barevnost tu nefunguje jako dekorace, ale jako nástroj orientace. Zelené jádro doplňují modré vestavby pracovny a knihovny, které pomáhají číst prostor bez nutnosti jeho fyzického dělení.

Třetím tónem je růžová, která celek zjemňuje a vyvažuje. V kombinaci s měděnými detaily na armaturách, klikách nebo svítidlech vzniká interiér, který působí současně hravě i kultivovaně. Je to přístup, který jde proti stále rozšířenému „bezpečnému minimalismu“ a ukazuje, že barva se do českých interiérů vrací jako plnohodnotný architektonický nástroj.

Materiálová kontinuita s domem

Materiálové řešení vychází z charakteru původní stavby. Beton zůstává přiznaný, ale je doplněn cementovými stěrkami, které sjednocují povrchy a opticky zjemňují robustní konstrukční prvky. Dubové podlahy přinášejí teplo, zatímco kompaktní laminát v kuchyni zajišťuje praktičnost.

Zajímavým detailem jsou úpravy původních betonových trámů. Ty byly sjednoceny stěrkou, díky čemuž působí subtilněji a pomáhají opticky odlehčit jinak nízké stropy, což je problém typický pro byty z poloviny 20. století.

Rekonstrukce jako alternativa k novostavbám

Projekt dobře ilustruje širší trend: místo hledání nového bydlení na periferii se stále více investorů i uživatelů vrací k rekonstrukcím ve vnitřním městě. Holešovice jsou v tomto směru učebnicovým příkladem, čtvrtí s industriální minulostí, která dnes prochází dynamickou proměnou.

Byt ve třech tónech ukazuje, že kvalitní architektonický zásah nemusí být o rozloze, ale o jasné koncepci. A že i relativně standardní byt o ploše 85 m² může nabídnout velkorysost, pokud se s ním pracuje chytře.