udržitelnost

V několika obcích jižně od Plzně roste odpor vůči plánům na výstavbu desítek větrných elektráren. Lidé ze Střížovic, Chlumu, Jarova, Netunic, Seče a Chválenic nesouhlasí s rozsahem připravovaných projektů a požadují, aby s nimi byly konzultovány změny, které podle nich zásadně ovlivní krajinný ráz a kvalitu života v oblasti.

Evropská unie směřuje k ambicióznímu cíli – do roku 2040 zásadně snížit emise, transformovat energetiku a přejít na cirkulární ekonomiku jako klíčový pilíř klimatické neutrality. Zkušenost některých členských států však ukazuje, že legislativa, investice a technická infrastruktura samy o sobě nestačí.

Zvyšující se intenzita klimatické krize vede k rostoucímu tlaku na mezinárodní instituce, aby této problematice přiznaly odpovídající společenskou a vědeckou váhu. Mezi diskutovanými kroky se objevuje také návrh na vytvoření samostatné Nobelovy ceny zaměřené na klima a planetární zdraví. Podporu této iniciativě vyjadřují významné osobnosti z oblasti klimatického aktivismu, vědy i globální politiky, které poukazují na to, že změna klimatu představuje nejzásadnější výzvu současnosti.

Projekt Illa Glòries otáčí pohled na klasický městský byt a jeho půdorys – flexibilní dispozice, sdílené prostory a udržitelné materiály. Cierto Estudio staví svůj projekt na inkluzivitě a otázkách genderové rovnosti. Do pravidelných ulic Barcelony přináší madridský pavlačový dům.

V jednom z parků v Madridu se nedávno objevil nový, netradiční návštěvník: plně autonomní elektrický minibus, který má veřejnosti přiblížit mobilitu budoucnosti a zároveň nabídnout možné řešení nedostatku řidičů, který trápí řadu evropských regionů. Jeho cílem je ověřit funkčnost autonomního řízení v reálném provozu – provoz je ale prozatím plánován pouze po testovací dobu.

Bambus se v moderním stavebnictví stále více prosazuje jako perspektivní materiál, který spojuje udržitelnost, nízkou energetickou náročnost a mimořádné mechanické vlastnosti. Zatímco po staletí sloužil v tradiční architektuře Jižní Ameriky, Afriky či Asie zejména díky snadné dostupnosti a rychlé obnovitelnosti.

Rezidenční komplex Huebergass ukazuje, že udržitelnost nemusí být jen nedosažitelným luxusem, ale dostupným standardem. Díky svému inovativnímu řešení získal také uznání na kongresu Mezinárodního svazu architektů v Kodani.

Ačkoliv je chemie podzimních barev dobře prozkoumána, otázka, proč stromy vůbec vyvinuly své zářivé podzimní odstíny, zůstává předmětem živé a stále otevřené vědecké diskuse. Má v tom prsty i oteplování a znečištění planety?

Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světové populace a představuje klíčový zdroj energie, zejména v rozvojových regionech Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Denně ji konzumuje více lidí než pšenici nebo kukuřici. Právě proto vyvolávají nejnovější vědecká zjištění značné obavy: probíhající změna klimatu může zvýšit obsah toxického anorganického arsenu v rýži, a tím i zdravotní rizika pro miliardy lidí.

Méně dní v kanceláři, vyšší výkonnost, zdravější zaměstnanci a nižší ekologická stopa. Trend čtyřdenního pracovního týdne už dnes zavádějí stovky firem napříč odvětvími – včetně developmentu, architektury a stavebnictví. Ukazuje se, že kratší pracovní doba není jen benefit pro zaměstnance, ale i strategický tah pro firmy, které chtějí zvýšit produktivitu, udržet si talenty a přispět k udržitelnému rozvoji. Jaké dopady má tato změna v praxi?

Výpadky proudu, které v posledních měsících postihly Španělsko a Portugalsko, znovu otevřely zásadní otázku: je Evropa připravena na budoucnost, v níž se energetická bezpečnost stává jedním z klíčových faktorů ekonomické i politické stability? Souběh několika globálních jevů – válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, akcelerující změna klimatu, napětí v mezinárodním obchodě a nestabilní ceny fosilních paliv – ukazuje, že kontinent stojí na energetické křižovatce.

V posledních letech se ve vybraných městech Francie a Belgie začaly prosazovat netradiční, avšak efektivní přístupy ke snižování potravinového odpadu a podpoře udržitelného hospodaření – jedním z nich je bezplatná distribuce slepic pro místní. Tento koncept propojuje redukci bioodpadu, podporu lokálního hospodaření, environmentální osvětu i budování komunitních vazeb. Jak to funguje a mohl by se model „slepice do každé rodiny“ uplatnit i u nás?

Evropa je významným světovým trhem, je však závislá na cizích zdrojích strategických surovin, zejména lithia, kobaltu či dalších vzácných kovů – a to do té míry, že dovážíme až 90 % těchto materiálů, zatímco pouze zhruba 1 % pochází z recyklace.