Výpadky proudu, které v posledních měsících postihly Španělsko a Portugalsko, znovu otevřely zásadní otázku: je Evropa připravena na budoucnost, v níž se energetická bezpečnost stává jedním z klíčových faktorů ekonomické i politické stability? Souběh několika globálních jevů – válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, akcelerující změna klimatu, napětí v mezinárodním obchodě a nestabilní ceny fosilních paliv – ukazuje, že kontinent stojí na energetické křižovatce.
V posledních letech se ve vybraných městech Francie a Belgie začaly prosazovat netradiční, avšak efektivní přístupy ke snižování potravinového odpadu a podpoře udržitelného hospodaření – jedním z nich je bezplatná distribuce slepic pro místní. Tento koncept propojuje redukci bioodpadu, podporu lokálního hospodaření, environmentální osvětu i budování komunitních vazeb. Jak to funguje a mohl by se model „slepice do každé rodiny“ uplatnit i u nás?
Evropa je významným světovým trhem, je však závislá na cizích zdrojích strategických surovin, zejména lithia, kobaltu či dalších vzácných kovů – a to do té míry, že dovážíme až 90 % těchto materiálů, zatímco pouze zhruba 1 % pochází z recyklace.
V posledních letech se v městském i příměstském prostředí prosazuje trend označovaný jako meadowscaping, tedy cílená přeměna konvenčních, pravidelně sečených trávníků na přírodní nebo polopřírodní louky. Tento přístup vychází z poznatků ekologie, biologie a udržitelného krajinářství a nabízí řešení, které reaguje na aktuální environmentální výzvy, včetně poklesu biodiverzity, klimatických změn a vysoké spotřeby zdrojů spojené s údržbou tradičních trávníků.
Spotřebitelské chování se v Evropě mění. Zatímco donedávna byly mražené potraviny vnímány primárně jako praktické řešení pro úsporu času a prodloužení trvanlivosti, nový výzkum ukazuje, že stále větší roli v jejich výběru hraje environmentální hledisko. Průzkum společnosti Nomad Foods, jednoho z největších evropských producentů mražených potravin, odhaluje, že téměř polovina spotřebitelů volí mražené produkty s cílem snížit množství vyhozených potravin.
Česko má nový světový rekord v udržitelnosti. Průmyslová hala v Chebu získala nejvyšší možné hodnocení BREEAM a stala se nejekologičtější budovou svého druhu na světě. Jak funguje prestižní certifikace a proč je čím dál důležitější pro investory i uživatele budov?
Rakouská metropole dál rozvíjí svůj dlouhodobě oceňovaný model obecního bydlení. Aktuálně realizuje výstavbu 5 700 nových městských bytů, které poskytnou domov zhruba 13 000 obyvatel. Projekt navazuje na předchozí plán, který se Vídni podařilo nejen naplnit, ale i překročit.
Estetika, konstrukční i mechanické kvality, ekologie. To jsou důvody, proč se tradiční technologie dusané hlíny dostává s poslední době stále více pozornosti. Z dusané hlíny se dělá interiérové vybavení, podlahy i nosné konstrukce a fasády. S představiteli platformy Kolemhlíny, která se věnuje výzkumu i popularizaci dusané hlíny, jsme se bavili o předsudcích, potenciálu i limitech této technologie, která můžu pomoci efektivně využívat stavební odpad.
Na konci roku 2024, konkrétně 3. prosince, byla odhlasována změna statutu ochrany evropského vlka z „přísně chráněný“ na „chráněný“, což je potenciálně pouze začátek změn, které by za několik let mohly tento druh zvířat dostat zpět na seznam zvířat, která je možno utrácet nebo lovit.
Ve světě, kde se stále více klade důraz na snižování emisí skleníkových plynů a dosažení klimatických cílů, se šedá energie stává zásadním faktorem při rozhodování o volbě materiálů i celkovém návrhu staveb. Právě pojem „šedá energie“ je přitom často spojován i s tepelnými čerpadly, aby prokázal, o jak neekologické řešení se jedná. Jak je to ale doopravdy?
Vítr mimo pevninu se v mnoha zemích stal nezbytností pro výrobu obnovitelné energie. Dosud se však všechna řešení získávání energie omezovala povětšinou na mělké vody, což omezovalo, kolik je možné instalovat zdrojů a které země mohou takto získávat energii.
Jižní Korea se letos pokusila o nemožné – vyjednat přelomovou smlouvu o snížení znečištění plasty, která právě v těchto dnech vstupuje do poslední fáze, než se stane právně závaznou. A to zhruba dva roky poté, co se poprvé celý problém začal otevřeně řešit.
Letošní říjen pomohl odhalit velkou neznámou ohledně plynových vařičů, konkrétně proč majitelé plynových kotlů umírají předčasně. Trochu morbidní otázka, fakta jsou ovšem jasná – plynová zařízení přispívají k předčasným úmrtím přibližně 40 000 Evropanů ročně. Proč?
Skutečné, tedy ty živé, vánoční stromečky mají oproti umělým stromečkům významné environmentální výhody, které pozitivně ovlivňují přírodu, životní prostředí a lesní ekosystémy – a to přestože celá řada odpůrců této vánoční tradice bude tvrdit něco zcela jiného.
Cílem Evropské unie je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Toho se EU snaží docílit mimo jiné finanční motivací odklonu od využívání fosilních paliv, k níž mimo jiné patří systém obchodování s emisními povolenkami, tzv. EU ETS.
