Medard se dává do pohybu. První stavba odemyká proměnu postuhelné krajiny na Sokolovsku

O jezeru Medard se mluví roky. Vizualizace, studie, velké plány. Teď se ale konečně začíná stavět. Do konce března odstartuje výstavba třináctikilometrové stezky kolem jezera Medard na Sokolovsku a právě tahle infrastruktura může být skutečným startem transformace území, které ještě před pár lety připomínalo měsíční krajinu.

Pro společnosti Sokolovská uhelná a SUAS GROUP jde o klíčový krok v dlouhodobém procesu proměny bývalé těžební oblasti v území vhodné pro život, rekreaci i nové investice. Projekt má výrazný regionální přesah, což potvrzuje i podpora z Operačního programu Spravedlivá transformace.

13 kilometrů jako základ nové identity

Plánovaná stezka bude sloužit pěším, cyklistům i bruslařům. Nejde tedy jen o rekreační okruh, ale o páteřní veřejný prostor, který definuje budoucí využití celé lokality. Součástí projektu jsou i dvě kapacitní parkovací plochy – na východní straně u Habartova a na západní u Svatavy, každá přibližně s 200 místy.

Celkové náklady dosahují 658 milionů korun včetně evropské podpory. Realizace se ujalo sdružení IR Construction a Gardenline, které pro projekt vytvořily společný podnik IR.C+GLN_Medard. I z pohledu stavebního trhu jde o jednu z nejvýznamnějších zakázek transformace posttěžebních území v Česku.

Podstatné je ale něco jiného: stezka není cílem, nýbrž začátkem. Navazovat mají další rozvojové aktivity včetně projektů bytové výstavby. Současně má zůstat zachována plná přístupnost břehu po celé délce jezera tak, aby budoucí development neuzavřel vodu veřejnosti. Pokud se tento princip skutečně podaří uhlídat, může jít o příklad kultivovaného plánování.

Největší rekultivační jezero v Česku

Jezero Medard vzniklo zatopením zbytkové jámy hnědouhelných lomů Medard–Libík. Těžba zde skončila v roce 2000, napouštění probíhalo mezi lety 2008 až 2016. Dnes má rozlohu téměř 500 hektarů, konkrétně 493,44 hektaru, tedy zhruba dvojnásobek plochy Máchova jezera. Jde o největší umělé, respektive rekultivační jezero v České republice.

Zásadní je však měřítko okolního území. Urbanistická studie řeší přibližně 2 000 hektarů plochy v širším okolí. To už není jen krajinářský projekt, ale nová část regionu.

A8000: od rekreace k nové čtvrti

Urbanistickou soutěž vyhlásil Karlovarský kraj společně se Sokolovskou uhelnou a SUAS GROUP. Vítězem se stal českobudějovický ateliér A8000.

Studio má zkušenosti s rozsáhlými rozvojovými strategiemi, například z Lipna nad Vltavou. V případě Medardu ale nejde jen o rekreační zónu. Ambicí je vytvořit plnohodnotnou strukturu s bydlením, službami, pracovními příležitostmi a energetickým zázemím.

Návrh pracuje s terasami vzniklými při těžbě a proměňuje je v atraktivní stavební parcely s výhledem na vodní hladinu a hřebeny Krušných hor. Počítá se s individuálním bydlením, městskou čtvrtí s marinou, promenádou, náměstím i molem. Výrazným motivem má být také bydlení na vodě a objekt nazývaný Dům OSTROV, technologicky ambiciózní stavba založená pod hladinou jezera, která by mohla kombinovat výzkumné, rezidenční i administrativní funkce.

Součástí koncepce je rovněž fotovoltaická elektrárna schopná pokrýt místní spotřebu a dodávat energii do sítě, doplněná vodní přečerpávací elektrárnou pro akumulaci přebytků. Jinými slovy: smart green lokalita, která chce spojit architekturu, energetiku a ekonomiku do jednoho funkčního celku.

Architekt Martin Krupauer, zakladatel ateliéru A8000, staví návrh na propojení estetiky s funkčností, ekonomikou, ekologií i principy smart green lokality, přičemž zohledňuje také demografii a sociologii území. Okolí jezera Medard vnímá jako mimořádnou rozvojovou příležitost pro celý Karlovarský kraj. Na rozdíl od jiných rekultivačních projektů, například jezera Milada, které byly řešeny převážně jako krajinářské a rekreační zásahy, zde jde o komplexní transformaci území. Cílem je vytvořit vyváženou kulturní krajinu, která přinese nový život regionu, jenž jej dlouhodobě postrádá. Klíčovou roli při návrhu sehrála práce s daty a analýzami, jež mají zajistit, aby se lokalita rozvíjela zdravě, efektivně a s ohledem na dlouhodobou investiční udržitelnost.

Transformace jako ekonomická nutnost

Sokolovsko dlouhodobě čelí odlivu obyvatel a strukturálním problémům po útlumu těžby. Projekt Medard tak není jen architektonickou vizí, ale pokusem o restart regionální ekonomiky. Pokud se podaří skloubit kvalitu veřejného prostoru, dostupné bydlení, pracovní příležitosti a energetickou soběstačnost, může se lokalita stát novým magnetem Karlovarského kraje.

Inspirace Lipnem je zřejmá. Před třiceti lety šlo o zapomenutý kout republiky, dnes o etablovanou rekreační destinaci s vysokou přidanou hodnotou. Medard má podobnou šanci, jen v mnohem větším měřítku a s větší odpovědností.

První fyzické změny mají být viditelné během několika let. Třináctikilometrová stezka je sice „jen“ infrastruktura, ale právě ta rozhoduje o tom, zda zůstane voda izolovaným jezerem uprostřed bývalého lomu, nebo se stane skutečným veřejným prostorem a zárodkem nové čtvrti