Fasáda, která reaguje na slunce, teplotu i vítr
Prosklené fasády jsou symbolem moderní architektury, ale bez řízení tepelných zisků zvyšují nároky na klimatizaci i energetickou náročnost budov. Stejně jako živý organismus dokáže i fasáda díky automatizovanému stínění průběžně reagovat na slunce, teplotu i vítr a přizpůsobovat jim své reakce.
Fasáda není už jen statickou vrstvou
Velké prosklené plochy patří k základní gramatice současné architektury, administrativní i veřejné projekty se bez nich dnes prakticky nenavrhují. Prosklení ale zároveň znamená, že budova musí umět reagovat na sluneční záření, teplotu i intenzitu světla, jinak se stává tepelnou zátěží pro celý provoz.
Statická fasáda tuto proměnlivost neumí zohlednit, protože je navržena na jeden pevný stav, zatímco slunce mění polohu každou hodinu. Řešením je fasáda, která se chová jako živý organismus a svůj chod průběžně přizpůsobuje okolním podmínkám.
Somfy jako nervové centrum fasády
Přesně tuto roli plní automatizované venkovní stínění. Čidla snímají intenzitu slunečního záření, teplotu a rychlost větru a systém podle prahových hodnot upravuje polohu clon nebo náklon lamel, aniž by to musel kdokoli dělat ručně.
Pro rozsáhlejší projekty je určen systém Animeo, propojitelný se systémem řízení budovy, pro menší stavby a rezidenční projekty jednotka TaHoma® switch s mobilní aplikací. Architekt tak může fasádu navrhnout jako reaktivní systém, aniž by musel měnit koncepci samotného pláště budovy nebo řešit stínění jako dodatečnou instalaci.
Integrace bez kompromisů
Pokud se stínění řeší už ve fázi návrhu, lze pohony a čidla integrovat přímo do obvodového pláště a zachovat čistou linii fasády, bez viditelných boxů či dodatečných konstrukcí na povrchu. Správně nastavené dynamické stínění dokáže snížit náklady na klimatizaci až o 70 % a teplotu v interiéru o 4–7 °C, aniž by to architektonický záměr jakkoli narušilo. Podobný princip již ověřily i realizace ve větším měřítku, například ve francouzském městě Poissy, kde stínění na 15 školních budovách snížilo vnitřní teplotu o 12 °C. Fasáda tak zůstává čistá navenek a inteligentní uvnitř svého fungování.
Organismus, který funguje i v zimě
Fasáda jako živý organismus neznamená jen ochranu před letním přehříváním. V chladných ránech nechá systém stínění vytažené, aby budova využila solární zisky k přirozenému vytápění, a teprve při dosažení komfortní teploty nebo kritické intenzity záření aktivuje ochranu. Obousměrná komunikace umožňuje ověřit skutečnou polohu každého prvku a při silném větru stínění automaticky chránit před poškozením. Automatizace tak funguje jako organismus, který nereaguje jen na jedno roční období, ale na podmínky po celý rok.
Technologie, která reaguje na okolní podmínky v reálném čase, mění fasádu z pasivní bariéry na aktivní součást energetického konceptu budovy. Pro architekty a projektanty je proto praktické zahrnout automatizované stínění do návrhu už od prvních skic, ne až jako dodatečné řešení letního přehřívání.
Zdroj: PR článok SOMFY, spol. s r.o.
