Jak napravit města, která jsme přizpůsobili autům? Odpověď hledá nové číslo časopisu ASB

Městské dálnice, široké komunikace, bariéry rozdělující čtvrti a veřejný prostor podřízený automobilům. Čtvrté letošní číslo časopisu ASB se zaměřuje na to, jak automobilová doprava v uplynulých desetiletích proměnila evropská města – a především na způsoby, jak se dnes města snaží důsledky někdejších rozhodnutí napravovat.

V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století se automobil stal jedním z hlavních určujících prvků městského plánování. Dobrá automobilová dostupnost měla stará města zbavit dopravních problémů a nabídnout jejich obyvatelům dosud nevídanou mobilitu. Výsledkem však byly také městské dálnice, rozsáhlé křižovatky a komunikace, které mnohde rozdělily existující čtvrti a zabraly značnou část veřejného prostoru.

Právě autocentrismu a jeho vlivu na podobu současných měst věnujeme hlavní téma ASB 04/2026. Nejde přitom pouze o kritický pohled do minulosti. Především hledáme odpověď na otázku, co s městy, jejichž strukturu desítky let určovala individuální automobilová doprava, můžeme dělat dnes.

Od městských dálnic zpět k městu

Jedním z příkladů je nizozemský Utrecht, který se rozhodl pro mimořádně radikální krok. Městskou dálnici, jež v 60. letech nahradila část historického vodního kanálu, odstranil a vodu po desetiletích vrátil do centra. Příběh Utrechtu ukazuje, že ani rozsáhlé zásahy minulosti nemusejí být nevratné.

Jinou cestou prochází Varšava. Její poválečná podoba se výrazně přizpůsobila automobilové dopravě a široké komunikace vytvořily v centru bariéry i obtížně využitelné zbytkové plochy. Dnes se polská metropole snaží jednotlivé části centra znovu propojovat a veřejný prostor vracet lidem.

Ne každá změna ale vyžaduje bourání dálnic a velké investice. Bratislava ukazuje možnosti menších a přesně cílených zásahů, které mohou mít v součtu významný dopad na fungování města. Bezpečnější přechody, úpravy křižovatek, nové pěší vazby nebo nahrazování asfaltových ploch zelení jsou příklady změn, které mohou veřejný prostor postupně proměňovat.

Může dítě dojít do školy samo?

Právě o proměně Bratislavy, ale také o důvěře veřejnosti a politické odvaze potřebné ke změnám města hovoříme v novém čísle s Petrou Marko, expertkou na rozvoj měst a ředitelkou Metropolitního institutu Bratislavy.

Jedním z témat rozhovoru je program Mesto pre deti, zaměřený na bezpečnější a kvalitnější prostředí v okolí škol. Přináší přitom zdánlivě jednoduché měřítko kvality města: může dítě přijít do školy samo a cítit se při tom bezpečně?

Nové ASB se zabývá také tím, proč bývá proměna ulic tak komplikovaná. Debatu o automobilové dopravě totiž neurčují pouze dopravní data, urbanismus nebo technická řešení. Stejně důležité jsou emoce, komunikace s veřejností a schopnost získat pro změnu důvěru obyvatel.

Město není jen dopravní infrastruktura

Urbanista Peter Bednár se ve svém textu vrací ke kořenům městského autocentrismu a původním představám, podle nichž měly nové komunikace města „vyčistit“, zbavit kolon a přinést svobodu pohybu. Realita však ukázala limity tohoto přístupu a evropská města dnes hledají cesty, jak někdejší jednostranné zaměření na automobilovou dopravu vyvažovat.

ASB 04/2026 tak představuje různé přístupy k jednomu z nejvýraznějších urbanistických dědictví 20. století – od velkých transformačních projektů až po taktický urbanismus a drobné zásahy do ulic a náměstí.

Vedle hlavního tématu přináší čtvrté letošní číslo také další aktuální projekty, realizace, rozhovory a témata ze světa architektury, stavebnictví a developmentu.