Plzeň vrací život Jiráskovu náměstí. Revitalizace začne ještě letos

Plzeň se po třiceti letech debat konečně rozhoupala. Revitalizace Jiráskova náměstí a přilehlé klášterní zahrady na Slovanech dostala politické i finanční razítko a ještě letos má začít realizace. Investice za zhruba 400 milionů korun patří k největším městským zásahům do veřejného prostoru posledních let a, co je podstatné, radnice deklaruje, že projekt uskuteční i v případě, že nedosáhne na evropskou dotaci.

„O rekonstrukci Jiráskova náměstí a Klášterní zahrady se v Plzni mluví už od 90. let minulého století. Jde o velice náročnou akci. V řadách našich předchůdců se o ní ale jen diskutovalo, chyběla politická odvaha i finanční prostředky. Za nás nyní dostává projekt palec nahoru, ještě letos chceme začít s realizací,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Projekt je podle technického náměstka Pavla Bosáka zařazen mezi klíčové investiční akce letošního roku a počítá se s jeho dokončením do tří let od zahájení. Realita harmonogramu tak bude jedním z hlavních testů schopnosti města řídit rozsáhlé urbanistické projekty v čase rostoucích cen stavebních prací.

Historický rámec a architektonická soutěž

Jiráskovo náměstí vznikalo v 10. letech 20. století společně s výstavbou kostela Panny Marie Růžencové a dominikánského kláštera. Kostel Panny Marie Růžencové zůstává hlavní dominantou území a určuje jeho měřítko i symbolický význam. Prostor před klášterem byl později upraven jako park, který však v posledních dekádách ztratil jasnou koncepci i kvalitu.

Aktuální návrh vzešel z architektonické soutěže v roce 2017. Autorem je studio re:architekti, které dlouhodobě pracuje s principem kultivace veřejného prostoru skrze jasnou urbanistickou logiku a práci s krajinářskými prvky.

Koncept stojí na jednoduché, ale důsledné myšlence: sjednotit dnes roztříštěný prostor před kostelem, zklidnit dopravu a vrátit náměstí jeho pobytovou funkci.

Modrozelená infrastruktura jako základ, ne dekorace

Revitalizace není jen o nové dlažbě. Projekt zahrnuje kompletní rekonstrukci inženýrských sítí, obnovu komunikací i zavedení systému hospodaření s dešťovou vodou. To je zásadní moment – modrozelená infrastruktura tu není marketingový doplněk, ale strukturální prvek návrhu.

Zachována má být podstatná část stávajících stromů, zejména téměř 70 hodnotných kaštanů. V klášterní zahradě zůstanou téměř všechny dřeviny. Stromořadí a nově navržená zeleň mají posílit mikroklima a současně definovat jednotlivé zóny náměstí.
Ambicí je vytvořit prostor, který bude místem pro setkávání, komunitní akce i každodenní odpočinek.

Doprava pod kontrolou: Zóna 30 a priorita pro pěší

„Nedílnou součástí bude zavedení systému hospodaření s dešťovou vodou a podstatnou součástí je obnova zeleně. Zůstane zachována část stávajících stromů, tedy hlavně kaštanů. Těch nejhodnotnějších je téměř 70, v klášterní zahradě pak zůstanou téměř všechny. Co se týká dopravy, ta bude přehlednější a uspořádanější.

Střed náměstí bude patřit hlavně pobytu, pěším a cyklistům, automobilová doprava a parkovací stání jsou vymezena po obvodu náměstí. Ve většině prostoru bude jednosměrný provoz zpomalovaný přednostmi zprava, pohyb cyklistů bude obousměrný. Celé náměstí bude z dopravního režimu řešeno jako Zóna 30,“ přiblížil Aleš Tolar, náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí.

Z urbanistického hlediska jde o důležitý posun: automobil už není hlavním organizátorem prostoru. Parkování se přesouvá na okraj, střed patří lidem. Pokud se podaří důsledně nastavit režim Zóny 30 a skutečně jej vymáhat, může jít o modelový příklad transformace lokálního centra sídlištní čtvrti.

Investice, která může změnit hodnotu území

Projekt je podpořen Nadací Karel Komárek Family Foundation a finančně se na něm podílí také Městský obvod Plzeň 2 – Slovany. Kombinace městských zdrojů, případné evropské dotace a podpory nadace ukazuje, že veřejný prostor dnes vzniká jako vícezdrojový projekt – nikoli jen z rozpočtu radnice.

„Jsme součástí projektu, který obnoví původní krásu Jiráskova náměstí a zpřístupní klášterní zahradu veřejnosti. Díky této rekonstrukci se náměstí a zahrada stanou atraktivními místy pro obyvatele i návštěvníky Plzně,“ uvádí se na stránkách Nadace Karel Komárek Family Foundation.

„Když se naši studenti před lety zapojili do projektu Kreativní demokratická škola: Kultivujte prostor s návrhem na otevření Klášterní zahrady pro veřejnost, nikdo z nás si ve skutečnosti nepředstavoval, že tento nápad pomůže nastartovat rekonstrukci celého náměstí,“ říká Antonín Herrmann, ředitel Masarykovy základní školy Plzeň.

Revitalizace má potenciál zásadně zvýšit kvalitu života v lokalitě, ale také hodnotu okolních nemovitostí. Ve chvíli, kdy se zanedbané náměstí promění v kultivovaný městský prostor s jasnou identitou, reaguje na to trh rychle. Slovany tak mohou získat nový impuls nejen urbanistický, ale i ekonomický.

Plzeň si tímto krokem bere zpět jednu ze svých „zapomenutých“ čtvrtí. Pokud se projekt podaří dotáhnout v deklarovaném rozsahu i kvalitě, může se z dnes problematického prostoru skutečně stát modrozelená perla Slovan.