dopravní stavby

Pražští radní schválili koncepční studii na novou podobu dopravního terminálu na Černém Mostě, kterou zpracovalo studio re:architekti spolu s dalšími odborníky. Studie navrhuje nejvhodnější dlouhodobé dopravní řešení pro terminál a přetváří jeho předprostor s cílem vytvořit příjemné, přehledné, bezpečné a pohodlné místo nejen pro cestující. Před samotnou rekonstrukcí bude terminál provizorně upraven.  

V Praze poblíž křižovatky ulic Na Strži a Olbrachtova bylo zahájeno hloubení jámy pro plánovanou stanici metra D Olbrachtova. Podle ředitele DPP Petra Witowského již dělníci od zahájení prací na stavbě úseku mezi Pankrácí a Olbrachtovou zhruba před sedmi měsíci vyrazili asi kilometr tunelů a podnik utratil miliardu z celkových nákladů 14,5 miliardy korun. Nová linka povede z Pankráce do Písnice, začít fungovat má koncem roku 2029.

Dopravní infrastruktura v České republice je nedostatečná a ve špatném stavu, na tom se shoduje většina oslovených stavebních firem. Novou výstavbu komplikuje především nedostatek financí a zdlouhavá a složitá stavební legislativa. Ve srovnání s okolními státy byla výstavba nových silnic a dálnic v Česku v posledních letech velmi pomalá, a i přes rekordní výstavbu infrastruktury v roce 2022 nedostatečná.

Prostor pro angažovanou architekturu, pod Fakultou architektury VUT v Brně, otevře 24. 11. výstavu rakouského kolektivu Tracing Spaces „Zastavit a jet. Uzly transformace a přechodu“ [Stop and Go. Nodes of Transformation and Transition]. Zkoumá postsocialistické změny v uzlech nadnárodní mobility a migrace podél panevropských dopravních koridorů v trojúhelníku tvořeném Vídní, Tallinnem a bulharsko-tureckou hranicí.

Vybudování čtyř pruhového silničního tunelu pod částí třídy Tomáše Bati, který by zklidnil centrum Zlína, je technicky možné. Hloubený tunel o délce 1,1 kilometru by bylo reálné postavit za čtyři roky. Vyplývá to ze studie proveditelnosti tohoto záměru, kterou obdržela zlínská radnice od zpracovatele AFRY CZ.

Za 14 let si normální auto, jak ho známe dnes, již nekoupíme. Evropská unie plánuje zákaz prodeje spalovacích automobilů na rok 2035, není přitom první, kdo s takovým zákazem přichází. A to dokonce ani v Evropě – například Norsko plánuje uvést zákaz do praxe již o 10 let dříve, tedy v roce 2025, za necelé čtyři roky.

Území před vlakovým nádražím v Pardubicích se svojí památkově chráněnou funkcionalistickou budovou od Karla Řepy, Karla Kalvody a Karla Dandy je významným dopravním uzlem nadregionálního formátu. Uzel zároveň plní funkci jedné ze vstupních bran do města. Návrhu jeho nejnovější podoby se chopili architekti ze studia Med Pavlík.

Na začátku června 2017 bylo v blízkosti Neapole otevřeno nové nádraží pro rychlovlaky. Nádraží Porta del Sud je dopravním uzlem vlakových linek spojujících sever a jih země na trase Řím – Neapol – Salerno. Odvážný architektonický návrh nese rukopis Zahy Hadid. Kompletní řešení pro realizaci zakřivených tvarů typických pro tuto architektku vypracovala firma PERI.

Transformace londýnského King’s Cross vytvořila pozoruhodný dialog mezi architekturou 19. a 21. století. Nádraží, odkud vyjíždí spěšný vlak do bradavické školy čar a kouzel, se stalo elegantní vstupní branou hlavního města. Denně projde novou halou přes 150 000 lidí.

V jednom z největších měst v Číně a nejrychleji rostoucích metropolí na světě – Šen-čenu – byl na konci listopadu otevřen nový terminál letiště. Vzhledem k jeho výhodné poloze u hranic s Hongkongem hraje roli důležitého dopravního uzlu.

Odborníci na bednění ze společnosti Doka mají dlouholeté zkušenosti s mostním stavitelstvím a to v celosvětovém měřítku. I v České republice se Doka podílí na výstavbě řady mostů, z nichž mediálně nejznámější je asi Trojský most v Praze. V celosvětovém měřítku je ale v současné chvíli nejzajímavější projekt mostu Bourgreg v Maroku. Tento 952 metrů dlouhý most symbolizuje modernizaci infrastruktury této země a zároveň i prezentuje nejmodernější stavební a bednicí systémy.

Veřejná dopravní síť v Rijádu je v současnosti největším projektem rozvoje městské dopravy ve světě. K dílu přispěli i Gerber architekti a Snohetta architekti, kteří jsou neméně známí než již zmíněný ateliér Zaha Hadid. Všem projektům zapojeným do architektonické soutěže vládne myšlenka udržitelného urbanismu, inspirace místní kulturou a přírodou.