Do České ceny za architekturu 2026 je přihlášeno 301 realizací

Do 11. ročníku České ceny za architekturu se přihlásilo 301 staveb realizovaných v posledních pěti letech na území České republiky. Přehlídku pořádá Česká komora architektů a letošní ročník patří z hlediska počtu přihlášených děl k nejsilnějším v historii soutěže.

Mezinárodní odborná porota vybere z přihlášených realizací užší okruh 25 nominovaných. Jejich jména budou oznámena 16. června v pražském Centru architektury a městského plánování CAMP. Ve stejný večer bude předáno Ocenění za výjimečný počin v architektuře za rok 2025 a spuštěno hlasování veřejnosti. Finalisté a vítěz hlavní ceny budou vyhlášeni 12. listopadu na galavečeru České ceny za architekturu.

Soutěž hodnotí stavby z let 2021 až 2025

Do letošního ročníku bylo možné přihlásit díla dokončená v letech 2021 až 2025. Nejvíce přihlášených realizací bylo stejně jako v minulých letech dokončeno v posledních dvou ročnících sledovaného období. V roce 2025 vzniklo 124 přihlášených děl, v roce 2024 dalších 82.

Mezi přihlášenými stavbami mírně převažují novostavby. Těch je 168, zatímco rekonstrukcí je 143. U deseti projektů se rekonstrukce a dostavba prolíná.
„Za deset let se Česká cena za architekturu stala jedním z nejvýznamnějších ocenění u nás. Její síla je v nezávislé mezinárodní porotě, která nominované realizace osobně navštíví. České architektuře se tak nabízí jedinečné hodnocení bez lokálních vazeb a srovnání v evropském měřítku,“ konstatuje Jan Kasl, předseda České komory architektů.

Bydlení tvoří více než třetinu přihlášených projektů

Výraznou část přihlášených realizací tvoří stavby určené k bydlení. Rodinné domy, bytové domy, rezidenční komplexy, byty, chaty a chalupy představují dohromady 125 přihlášených děl. Počet bytových domů v posledních letech vzrostl – z 20 staveb v roce 2023 na letošních 38.

V soutěži jsou zastoupena také školská a vzdělávací zařízení, sportovní stavby se zázemím, kulturní a společenské budovy, knihovny, divadla, komunitní centra, obřadní a smuteční síně, sakrální stavby, administrativní budovy, firemní zázemí, showroomy nebo zdravotnická zařízení. Počet zdravotnických staveb a objektů IZS vzrostl z loňských šesti na letošních osmnáct.

Mezi přihlášenými nechybějí ani hotely, penziony, kavárny, restaurace, vinotéky, menší stavby, výstavy nebo památníky. Tradičně silnou oblastí zůstávají rekonstrukce a konverze, včetně obnovy památek a historických budov nebo přeměn průmyslových areálů. Zastoupeny jsou také krajinářské úpravy a veřejná prostranství, například parky, náměstí, náplavky či terasy. Do soutěže bylo přihlášeno i deset dopravních staveb, mezi nimi nádraží, zastávky, mosty, lávky, parkovací dům nebo stanice lanovky.

Soukromé zakázky převažují nad veřejnými

Mezi přihlášenými díly převažují soukromé zakázky, kterých je 181. Veřejných zakázek je 120. Tento poměr souvisí především s vysokým počtem staveb pro bydlení.
Z veřejně financovaných realizací vzešlo 12 z architektonických soutěží s potvrzením regulérnosti České komory architektů. Patří mezi ně například Základní škola VIDA, Znovuzrození parku Střed v Mostě, park U Vody, Knihovna města Olomouce – pobočka Kotelna, Dětská léčebna Ostrov u Macochy, Horácká multifunkční aréna, Svazková základní škola LOŠBATES, Masarykovo náměstí v Mnichově Hradišti, rozšíření hřbitova v Hostivaři nebo Mateřská škola Fulnek.

„Architektonická soutěž je nejlepším možným způsobem zadání veřejné zakázky na projekční práce. Mrzí nás, že se stavby realizují mnohdy s více než 10letým odstupem od ukončení soutěže. Na druhou stranu máme radost, že počet architektonických soutěží v ČR stoupá, jak o tom svědčí loňský rok, kdy jich bylo vyhlášeno 72,“ hodnotí Mirko Lev, předseda pracovní skupiny ČKA pro soutěže a veřejné zakázky.

Nejvíce přihlášených staveb je z Prahy

Do letošního ročníku České ceny za architekturu byly přihlášeny realizace ze všech krajů České republiky. Nejvíce jich pochází tradičně z Prahy, kde bylo realizováno 81 přihlášených děl. Následuje Jihomoravský kraj se 49 realizacemi, z toho 28 v Brně, a Středočeský kraj se 47 realizacemi.

Ve srovnání s předchozím ročníkem vzrostl počet přihlášených staveb z Jihočeského, Královéhradeckého a Karlovarského kraje. Z Jihočeského kraje bylo přihlášeno 18 realizací, z Královéhradeckého 14 a z Karlovarského 9.

Další kraje jsou zastoupeny v menších počtech. Moravskoslezský a Liberecký kraj mají shodně po 16 realizacích, Plzeňský kraj 14, Kraj Vysočina a Karlovarský kraj po 9, Zlínský kraj 8, Pardubický kraj 7 a Olomoucký a Ústecký kraj po 6 realizacích.

Náklady se pohybují od menších staveb po investice přes 100 milionů korun

Ekonomické údaje ukazují, že soutěž zahrnuje jak menší stavby a interiéry, tak rozsáhlé investiční projekty. U 164 realizací byly náklady nižší než 30 milionů korun. Dalších 59 projektů se pohybovalo v rozmezí 30 až 100 milionů korun a 78 realizací přesáhlo částku 100 milionů korun.

Mezi nejnákladnějšími stavbami se objevují zejména větší bytové a rezidenční domy, školní a sportovní stavby, administrativní a multifunkční objekty, kulturní a společenské budovy, infrastrukturní stavby a úpravy veřejných prostranství. Patří mezi ně například Staroměstská brána na náměstí Miloše Formana v Praze, bytový dům u Borského parku, Znovuzrození parku Střed v Mostě, revitalizace OC Futurum, Horácká multifunkční aréna, výstavba nádraží Praha-Bubny, rekonstrukce nádraží Brno – Královo Pole nebo rekonstrukce Ostravice Textilie.

Udržitelnost sleduje část autorů od prvních studií

Česká komora architektů sleduje u přihlášených děl také aspekt udržitelnosti. Letos jej autoři výslovně uvedli u 128 realizací, což však podle pořadatelů neznamená, že se u ostatních staveb neuplatňuje.

Udržitelný přístup se v přihlášených projektech projevuje například energetickými úsporami, využitím obnovitelných zdrojů, fotovoltaických panelů, slunečních kolektorů nebo tepelných čerpadel. Důraz je kladen také na přirozené denní osvětlení, řízené větrání s rekuperací, přirozené proudění vzduchu a prvky modrozelené infrastruktury.

Řada projektů pracuje se zadržováním dešťové vody, využíváním šedé vody, kořenovými čistírnami odpadních vod nebo vegetačními střechami. Někteří autoři se zaměřili také na celý životní cyklus stavby, upřednostnění rekonstrukce před demolicí, použití recyklovaných nebo recyklovatelných materiálů, lokální zdroje a omezení stavebního odpadu.

Porota bude hodnotit českou architekturu v mezinárodním kontextu

Letošní přihlášená díla posoudí pětičlenná mezinárodní porota. Jejími členy jsou architekt a urbanista Julio de la Fuente ze Španělska, publicistka a kurátorka Manuela Hötzl z Rakouska, profesorka krajinářské architektury na Kodaňské univerzitě Bettina Lamm z Dánska, architekt Jeroen van Schooten z Nizozemska a architekt Ilja Skoček ml. ze Slovenska.

Oproti předchozím ročníkům došlo při složení poroty k jedné změně. Jeroen van Schooten, který byl členem poroty České ceny za architekturu 2025, v ní zasedá také letos. Stává se tak prvním porotcem, který působí ve dvou po sobě jdoucích ročnících.
„Českou architekturu budeme vnímat v evropském kontextu – s důrazem na kvalitu, inovace, poctivé provedení, autentičnost a přínos pro komunitu.“

Nominovaná díla budou zveřejněna v červnu

Díla do soutěže přihlašovali sami autoři, případně jejich účast iniciovali členové Akademie České ceny za architekturu. O ocenění se mohla ucházet také díla přihlášená do předchozích ročníků, pokud se v minulosti nedostala mezi nominované.

S nominovanými realizacemi se veřejnost bude moci seznámit od 16. června na webu, Facebooku a Instagramu České ceny za architekturu, v Bulletinu ČKA 2/2026 a na výstavách v regionech. V říjnu odvysílá ČT Art medailonky všech nominovaných staveb včetně krátkých rozhovorů s jejich autory. Hlasování veřejnosti bude spuštěno 16. června večer na webu ČCA a vítěz Ceny veřejnosti bude oznámen 12. listopadu na galavečeru.