FIFA 2026: Nejdražší stadion historie ukazuje, jak bude vypadat sport v příštích dekádách

Když člověk přijíždí k SoFi Stadium poprvé, chvíli mu trvá pochopit měřítko celé stavby. Ne proto, že by stadion nebyl dost velký. Právě naopak. Problém je, že nepůsobí jako stadion. Spíš jako kus nového města nebo technologický kampus nějaké firmy z budoucnosti. Což vzhledem k tomu, že se nacházíme v Kalifornii, není myšlenka od věci. A možná právě v tom spočívá jeho výjimečnost.

Náš stadionový seriál se na skok přesouvá z Mexika do USA. V tomto článku se podíváme do Inglewoodu na SoFi Stadium. A držme palce naší reprezentaci, protože pokud ve své skupině skončí na druhém místě, tak právě z Mexika do Kalifornie pocestuje za dalším zápasem. Proti Kanadě? Bosně? Nebo snad Švýcarsku? Nechme se překvapit a pojďme se podívat na gigantickou, ale tak trošku nenápadnou dominantu širšího Los Angeles.

Zatímco většina legendárních stadionů vznikala jako monumenty výlučně pro sport, SoFi Stadium vznikl jako monument pro zážitek. Fotbal, NFL, koncerty, technologie, média i byznys se tu slévají do jediného celku. Výsledkem je nejdražší stadion historie. Stavba, jejíž cena se vyšplhala přibližně na 5,5 miliardy dolarů a která dodnes stojí v úplně jiné kategorii než Wembley, MetLife Stadium nebo většina nových evropských arén.

Seriál ASB: Stadiony FIFA 2026

Právě proto bude během mistrovství světa 2026 jedním z nejsledovanějších stadionů celého turnaje. Ne kvůli legendárním zápasům nebo slavné minulosti. SoFi žádnou dlouhou historii nemá. Pozornost přitahuje z jiného důvodu. Ukazuje, kam se stadionová architektura posouvá a jak může vypadat sportovní infrastruktura v době, kdy se hranice mezi sportem, zábavou a byznysem téměř vytratily.

Los Angeles si postavilo stadion podle sebe

Na SoFi Stadium je fascinující, jak přesně odráží město, ve kterém stojí. Je obrovský, ambiciózní a nesnaží se působit skromně. Byl postaven v roce 2020 v Inglewoodu na místě bývalého dostihového závodiště Hollywood Park, dnes ale tvoří jen jednu část mnohem většího urbanistického celku. Okolo stadionu vyrostly kanceláře, bydlení, veřejné prostory, parky, komerční zóny i kulturní zařízení. Stadion se stal přirozeným středobodem nové „čtvrti“.

Architektonické studio HKS, sídlící v Texasu, tam například postavilo stadion pro místní Dallas Cowboys, dostalo za úkol vytvořit stavbu, která nebude pouze domovem dvou týmů NFL. Měla reprezentovat Los Angeles jako globální centrum zábavy a velkých událostí.

Město, kde se sport prolíná s filmovým průmyslem, hudbou, technologiemi i mediálním byznysem. Už od počátku bylo jasné, že nevzniká obyčejný stadion, nýbrž nová městská ikona.

Stadion schovaný pod zemí

Paradoxně jedna z nejzajímavějších vlastností stadionu není na první pohled téměř vidět.

Velká část stavby se nachází pod úrovní okolního terénu. Důvod nebyl architektonický, ale praktický. Jen několik kilometrů odsud leží mezinárodní letiště LAX a výška nové stavby podléhala přísným omezením. Architekti proto zvolili neobvyklé řešení. Místo aby stadion rostl vzhůru, nechali ho vyrůst směrem dolů.

Tribuny klesají desítky metrů pod úroveň okolních ulic. Díky tomu stadion zvenčí nepůsobí tak monumentálně, jak by člověk očekával od stavby pro více než 70 000 diváků. Skutečné měřítko odhalí až okamžik, kdy návštěvník vstoupí dovnitř. Teprve tehdy pochopí, jak obrovský prostor se pod zdánlivě nenápadnou siluetou skrývá.
Podobné řešení navíc přineslo další výhodu. Stadion lépe zapadá do okolního prostředí a nepůsobí jako cizorodý objekt dominující celé čtvrti. V kontextu Los Angeles jde o důležitý detail. Město se tradičně rozlévá do šířky a jeho architektura bývá často horizontální. SoFi tuto logiku respektuje.

Střecha jako hlavní architektonické dílo

Pokud má stadion jeden skutečný symbol, není to tribuna ani fasáda. Je jím možná trochu překvapivě střecha. Obrovská průsvitná konstrukce z ETFE panelů se vznáší nad stadionem, veřejnými prostory i sousedním YouTube Theater. Při pohledu z dálky připomíná oblak nebo vlnu zachycenou v pohybu. Architekti z HKS se netajili inspirací pobřežím jižní Kalifornie a tvary Tichého oceánu.

Právě střecha dává stadionu jeho charakteristickou identitu. Není jen technickým prvkem. Funguje jako sjednocující architektonické pojítko, které propojuje celý areál do jednoho celku.

Zároveň vytváří velmi specifické prostředí. SoFi není klasickou halou ani otevřeným stadionem. Diváci sedí pod střechou, ale stadion zůstává otevřený po stranách. Dovnitř proniká přirozené světlo, proudí sem vzduch a člověk má neustále kontakt s okolním prostředím. Architekti využili výhod kalifornského klimatu namísto snahy vytvořit další hermeticky uzavřenou arénu (známe třeba z Mercedes-Benz Areny v Atlantě, kde národní tým odehraje jeden skupinový zápas).

Výsledkem je prostor, který spojuje komfort krytého stadionu s atmosférou venkovní stavby. A právě tahle kombinace patří mezi největší kvality celého projektu.

Obrazovka jako symbol nové éry

Přestože architektura stadionu budí respekt sama o sobě, většina návštěvníků nakonec stejně skončí pohledem na něco jiného. Na gigantický videoprstenec zavěšený pod střechou. Tohle je pravá Amerika. Je to velké, je to skutečně obrovské, moderní, technologicky naprosto fenomenální.

Takzvaný Infinity Screen patří mezi největší sportovní obrazovky na světě. Obepíná téměř celé hřiště a vytváří dojem, že se digitální vrstva stala součástí samotné architektury. Při televizních přenosech působí monumentálně. Ve skutečnosti je ještě působivější.

Právě tady se nejlépe ukazuje rozdíl mezi evropským a americkým pojetím sportovních stadionů. V Evropě stále dominuje atmosféra tribun a bezprostřední vztah mezi fanoušky a hřištěm. Americký sport se vydal jinou cestou. Součástí zážitku se stal obraz, zvuk, data, světelné efekty i digitální obsah.

SoFi Stadium představuje vrchol tohoto vývoje. Místo, kde architektura a technologie fungují jako jeden celek. Stadion už není obyčejnou kulisou sportovní události, ale vlastně se tak nějak stává hlavním aktérem celé akce. Ať už to je zápas místních Rams nebo koncert Bad Bunnyho. SoFi je tou hvězdou.

Dva týmy, jeden domov

Další zvláštností je samotné fungování stadionu. Domov zde mají hned dva týmy NFL. Los Angeles Rams a Los Angeles Chargers. Oba týmy se v desátých letech do LA dostaly z jiných destinací. Rams se přesunuli ze St. Louis, Chargers ze San Diega. A oba velkokluby potřebovaly stadion…

Z evropského pohledu jde o poměrně nezvyklou situaci. V americkém sportovním prostředí je však podobný model logickým důsledkem ekonomiky velkých staveb (např. na MetLife Stadium hrají NFL NY Jets a NY Giants). Stadion této velikosti a hodnoty musí fungovat prakticky nepřetržitě. A právě ekonomika pomáhá pochopit celý projekt možná lépe než samotná architektura.

SoFi Stadium není jen sportovní stavbou. Je to komplexní byznysový stroj navržený pro provoz během celého roku. Vedle zápasů NFL hostí koncerty, velké kulturní akce, univerzitní finále, Super Bowl i budoucí olympijské soutěže. Luxusní lóže, prémiová místa, komerční prostory a navazující development vytvářejí prostředí, které funguje daleko za hranicemi sportu. Sport je jen jednou z několika výplní v programu.

Stadion nové éry

Když člověk porovná SoFi Stadium s Aztecou, Maracanã nebo San Sirem, skoro se nechce věřit, že všechny tyto stavby vznikly pro stejný účel.

Staré stadiony byly především monumenty pro desetitisíce lidí. Betonové symboly měst, národních ambicí a sportovní vášně. SoFi reprezentuje jinou éru. Éru dat, obrazovek, prémiových služeb a nepřetržitého provozu, v němž je sport jen jednou z částí mnohem většího systému.

Přesto nepůsobí chladně ani odtažitě. Možná proto, že se nesnaží předstírat tradici, kterou nemá. Od prvního dne otevřeně přiznává, že je symbolem nové Ameriky a nového pojetí sportovní architektury. Neohlíží se na minulost. Dívá se dopředu.

Proto bude během mistrovství světa tak zajímavé sledovat nejen dění na hřišti, ale i samotný stadion. Zatímco minule probíraná Azteca připomíná fotbalovou katedrálu postavenou na vzpomínkách, legendách a historických okamžicích, SoFi Stadium působí jako architektonický vzkaz z budoucnosti.

Ať už se člověku tento směr líbí, nebo ne, nikde na šampionátu nebude tak dobře vidět, kam se stadionová architektura během posledních let posunula.