Hammarby Sjöstad – se silným plánováním za zády

Hammarby Sjöstad – se silným plánováním za zády

Stockholm je město, které se může pochlubit propracovanou environmentální strategií. Mezi politiky, veřejností i komerční sférou panuje široký konsenzus v názorech na energetické úspory, a proto se proti různým opatřením nařízeným shora nebouří. Součástí rozvoje města je projekt nové čtvrti Hammarby Sjöstad, který v Praze na Architecture Week představil architekt Stellan Fryxell ze společnosti Tengbom. Přijel na pozvání české neziskové Asociace pro urbanismus a územní plánování.

Jan Sedlák: Jsem gurmánem města

Jan Sedlák: Jsem gurmánem města

Jan Sedlák, urbanista, architekt a pedagog na fakultě architektury ČVUT v Praze, má rád města se všemi jejich krásami i některými nectnostmi. Nejvíce – jako pražský rodák – samozřejmě Prahu. V centrální Praze zná bez nadsázky každý kámen. Město v jeho podání nejsou neživé budovy a infrastruktura ani pouhé zóny k zastavění.  Je to pulsující svět se svébytnou kulturou a duší, kterou je nutné hájit.

Šumná města a dravé ambice

Šumná města a dravé ambice

Fráze, kterými developer oznamuje, že v rámci svého projektu postaví nový park, školku, krytý bazén, zimní stadion a investuje do dopravní infrastruktury, znějí krásně. Píšou se tiskové zprávy, poklepává na základní kámen. Za tímto pozlátkem se skrývá mnohem prozaičtější realita. Města jsou někdy ráda, když činnost developerů přežijí bez větších urbanistických ztrát.

Chandigarh – historie jedné představy

Chandigarh – historie jedné představy

Budoucnost měst spočívá v jejich minulosti, z níž musejí vycházet a dále se rozvíjet. Chandigarh, dítě Le Corbusierova génia, má dnes něco přes padesát let a v jeho případě se musíme především poučit z chyb, které tento ambiciózní projekt přinesl. Je odpovědí na manifest CIAM z roku 1933 a na vizi moderního indického města.

Hrozí nám syndrom downtownů?

Hrozí nám syndrom downtownů?

Česká města procházejí v posledních dvaceti letech rozvojem, pro který nenajdeme srovnání s žádným obdobím v naší historii. Nejvíce samozřejmě Praha. Na místě tradičních městských čtvrtí, jako bývaly Holešovice, Karlín nebo Michle, vznikají různé City, Towny, Centre a Plazy, které se svou multifunkčností a „atraktivním mixem nájemců“ snaží přilákat co nejvíce lidí k práci, zábavě, sportu, nákupům a relaxaci. Ne vždy se to daří, některá tato místa i po letech fungování působí dojmem více méně výlučných enkláv.

Mitchell Joachim: Co je to ecotransology?

Mitchell Joachim: Co je to ecotransology?

Newyorský architekt Mitchell Joachim byl loni na základě svých ekologických vizí navržen časopisem Wired na seznam patnácti osobností, kterým by měl nový americký prezident naslouchat. Není se co divit – v době globálních změn klimatu se téma udržitelného rozvoje prosazuje zvláště neodbytně a naléhavě. Cenným příspěvkem k tomuto tématu byl nedávný rozsáhlý projekt Zelená architektura pořádaný Galerií Jaroslava Fragnera, kterého se Mitchell Joachim zúčastnil výstavou a přednáškou. Myšlenky, které Joachim v rámci think-tanku Terreform 1 a vlastního architektonického studia Archinode rozvíjí, jsou spíše utopické – jistě právě díky tomu i pádné.

Proměna Národní

Proměna Národní

Po několika letech diskuzí nad novou podobou prostoru mezi ulicemi Spálená a Národní dojde k realizaci návrhu atelieru Cigler – Marani Architects. Stavba začne koncem letošního roku. Otázka, zda stavět a jak, je tedy zodpovězená.

Proměny Plzně

Proměny Plzně

Plzeň, díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest, byla vždy významným obchodním a kulturním centrem západních Čech. Po založení pivovaru a strojírenského podniku Škoda v 19. století její význam ještě vzrostl. V současnosti město profituje ze strategické polohy na ose východ – západ, která ještě posílila výstavbou dálnice D5, spojnicí mezi Německem a Českou republikou.

Náměstí a park

Náměstí a park

Dva zajímavé projekty, které jsou zaměřeny na tvorbu veřejného prostoru, připravila architektonická kancelář Šafer Hájek Architekti, s. r. o. Ojedinělým projektem je vybudování nového městského centra rychle se rozvíjející obce Vráž u Černošic. Vytvoření velkého veřejného prostoru na zakoupeném soukromém pozemku znamená v soukromém developmentu zcela mimořádný počin. Druhým příkladem je revitalizace parku v Praze 10 – Zahradním Městě.

Metropol Parasol

Metropol Parasol

Obrovské několikametrové „houby“, tyčící se nad bývalým městským tržištěm. I tak může vypadat architektura vytvářející veřejný městský prostor. Metropol Parasol podle návrhu berlínského architekta Jürgena Mayera H. a madridského stavebního inženýra Carlose Merina je stavba, která by se měla stát novou ikonou španělské Sevilly.

Europan pro česká a moravská města

Europan pro česká a moravská města

V roce 1988 podpořil francouzský ministr kultury Jacques Lang novou urbanisticko-architektonickou soutěž nazvanou PAN, neboli Projets  l´Architecture Nouvelle – projekty nové architektury. Zakladatelskými zeměmi soutěže později pojmenované Europan se vedle Francie staly i členské země tehdejších evropských společenství Německo, Itálie, Belgie, ale také Švýcarsko a Portugalsko. Do 9. ročníku Europanu se vloni zapojilo dvaadvacet zemí se třiasedmdesáti soutěžními lokalitami.

Nádraží Havlíčkův Brod ožije mezi prvními

Nádraží Havlíčkův Brod ožije mezi prvními

S rekonstrukcemi nádražních budov začaly České dráhy již v roce 2003. Strategický projekt komplexní revitalizace více než šedesáti stanic pod názvem Živá nádraží představily v polovině roku 2005. Nejznámějším a zřejmě nejsledovanějším projektem v rámci tohoto programu je Hlavní nádraží v Praze. Ale jedním z prvních „venkovských“, které se dočká revitalizace, bude zřejmě nádraží Havlíčkův Brod.