Průměrná teplota v Česku se za posledních 60 let zvýšila již o dva stupně. Narůstá počet tropických dní. Nové klimatické podmínky ovlivňují i plánování měst. Budovy a veřejný prostor je nutné navrhovat tak, aby byly připraveny na vlny sucha a veder.
Vysoce kvalitní veřejná prostranství, propojení Karlína s centrem Prahy i názorný příklad, jak udržitelněji žít ve městech budoucnosti. To vše má splňovat nová Florenc. Tři nejlepší návrhy odhaluje nová švýstava v Centru architektury a městského plánování (CAMP), která Pražanům také umožní se k vizím nové čtvrti vyjádřit.
Tištěné domy a prvky dopravní infrastruktury se na přelomu tisíciletí zdály utopií, nyní se ovšem používají čím dál častěji kvůli úspoře času i materiálu. Kde využívají 3D tisk pro stavbu ekonomicky méně náročného bydlení a jak se vyvíjejí materiály používané k tisku?
Lidé mohou v Křížové chodbě brněnské Nové radnice zhlédnout velký 3D model budoucí čtvrti Trnitá. Je do něj vložený model nového nádraží, které má vzniknout na místě dnešního dolního nádraží. Nádraží je od nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži.
Ateliér A8000 připravil koncepční urbanistickou studii mapující obrovský transformační a rozvojový potenciál východní části města v okolí pozemků zadavatele dokumentu – společnosti Teplárna České Budějovice. Město se doposud rozvíjelo především západním směrem od železniční tratě.
Dostupnost bydlení v Brně, a to jak bytů k prodeji, tak nájemních bytů, může změnit pouze nový územní plán, který začne platit příští rok. Takový je plán vedení města. Problém má řešit i výstavba družstevních bytů nebo ve Vídni osvědčené společné projekty se soukromými firmami, tzv. PPP projekty.
Jak zařídit, aby města a obce vzkvétaly (nejen) po architektonické stránce? V České republice se nachází na 6 200 měst a obcí, ale služeb městského architekta přitom nevyužívá ani jedno procento z nich. Jaké jsou výhody spolupráce starostů a architektů v těchto oblastech a proč tedy uvažovat nad obsazením funkce obecního či městského architekta?
Plzeň schválila novou koncepci rozvoje a obnovy centra města, zahrnující plochy o zhruba 200 hektarech. Vytvořením podmínek pro možnou novou zástavbu chce radnice hlavně zvýšit počet obyvatel trvale žijících v této části města. Dále navrhuje zklidnit automobilovou dopravu a zkvalitnit veřejná prostranství pro trávení volného času.
Více zeleně a volného veřejného prostoru, méně dopravy. Vídeň po vzoru Barcelony či Berlína plánuje svůj první superblok. Při výběru lokality sehrála významnou roli i analýza českého startupu. Radnice chce do přípravy zapojit i místní obyvatele a zohlední strategické cíle města.
Všichni potřebujeme bezpečné a klidné místo k životu. Pokud žijeme ve městech, chceme, aby byla bezpečná pro nás i pro naše děti. V Barceloně a Berlíně proto zavedli koncept superblock (superilla) či Kiezblok – co by měl svým obyvatelům přinášet a jak vypadá?
Města zabírají pouze dvě procenta zemského povrchu, spotřebují však 2/3 energie a produkují 70 procent všech emisí CO2. Mají tak obrovský dopad na životní prostředí. Udržitelnost z hlediska celých měst byla tématem letošní jarní série přednášek Rethink Architecture v Centru architektury a městského plánování.
Plující dům z Amsterdamu je zajímavým experimentem udržitelnosti života v moderních městech. Neskrývá ambice být ukázkou soběstačnosti a nezávislosti, a přitom ze svého stabilního kotviště razit nový kurz ekologického bydlení. Architektura je v tomto programu až druhotnou záležitostí, byť zrovna práce architektů ze studia i29 pozvedá snílkovské bydlení v Schoonschip na vyšší úroveň.
Historická vodní cesta, ale také místo k rekreaci. Jak by Veselí nad Moravou oživila nová stavba v místním revitalizovaném přístavu? Nabídla by občerstvení i kulturní sál v patře.
Modrozelená infrastruktura je v současné situaci pro města win-win řešení. Největší benefity městu přináší práce s vodou, která je v synergii s vegetací, díky čemuž může být plnohodnotnou náhradou konvenčního způsobu odvodnění.
Zástavba nenávratně zabírá půdu, která by jinak byla vhodná například pro pěstování plodin či výsadbu zeleně. Ve svých rodinných domech toto reflektoval již Le Corbusier – ten díky tomu, že přízemí vysunul na pilotech nad zem, umožnil využívání země pod domem.
