Sagrada Família láme rekordy. Stále nedokončená stavba se stala nejvyšším kostelem světa
Historického okamžiku pro světovou architekturu dosáhla na konci října bazilika Sagrada Família v Barceloně, která se po umístění části své centrální věže vztyčila do výšky úctyhodných 162,91 metru. Tím překonala německý Ulmský dóm o pouhý metr a 38 centimetrů a stala se nejvyšším kostelem na světě (pro srovnání – nejvyšší česká sakrální stavba je plzeňská věž se 102,3 metru). Chtělo by se skoro ptát, zda církev zapomněla na příběh o babylonské věži…
Dosavadní rekord držel Ulmský gotický luteránský dóm, který se svou výškou 161,53 metru neohroženě vedl od svého dokončení v roce 1890. Antoni Gaudí, jehož mistrovské dílo Sagrada Família představuje unikátní spojení modernismu, gotických inspirací a organických tvarů, se tak po více než sto letech opět dostává do světového centra pozornosti.
Klíčovým okamžikem bylo instalování první části Věže Ježíše Krista na vrcholu centrální lodi. Proces, který probíhal za pomoci jeřábu během čtvrtečního rána, je součástí závěrečné fáze stavby této centrální věže. Po dokončení všech etap, ke kterým dojde v nadcházejících měsících, dosáhne věž výšky 172 metrů.
Sagrada Família tak pokračuje ve své více než století trvající výstavbě, která začala již v roce 1882, a stává se symbolem nejen Barcelony, ale i celosvětového mistrovství v architektuře a stavitelství.
Od nedokončeného projektu k celosvětové turistické atrakci
Od položení první kamenné dlažby v roce 1882 je Sagrada Família symbolem trpělivosti v architektuře i náboženství. Gaudí nikdy neočekával, že své dílo dokončí za svého života, a v době jeho smrti byla hotová pouze jedna z plánovaných věží.
V posledních desetiletích však tempo výstavby dramaticky urychlila turistika. V roce 2024 zaplatilo za návštěvu baziliky 4,9 milionu lidí, z toho 15 % tvořili návštěvníci ze Spojených států. Pravidelný přísun turistů, přitahovaných Gaudího unikátním stylem kombinujícím katolickou symboliku s organickými formami, financuje pokračující stavbu.
Rok 2026 bude zároveň připomínat sté výročí Gaudího smrti a Sagrada Família připravuje řadu akcí na oslavu odkazu katalánského architekta. Jeho tvorba, zahrnující také další ikonické stavby v Barceloně a dalších španělských městech, zanechala nesmazatelnou stopu ve světové architektuře.

Historie výstavby a vývoj projektu Sagrada Família
Stavba chrámu Sagrada Família byla zahájena 19. března 1882 pod vedením architekta Francisca de Paula del Villara. O rok později však Villar rezignoval a vedení převzal Antoni Gaudí. Ten zásadně proměnil původní neogotický koncept a vtiskl stavbě svůj charakteristický styl, spojující gotické principy s organickými formami katalánské secese. Gaudí věnoval projektu více než čtyřicet let svého života, z toho posledních patnáct let téměř výhradně. Je pohřben v kryptě chrámu. V době jeho smrti v roce 1926 však byla hotová méně než čtvrtina celého díla.
Výstavba postupovala pomalu, protože byla financována výhradně ze soukromých darů. Práce navíc výrazně narušila španělská občanská válka. V červenci 1936 anarchisté z FAI zapálili kryptu a poničili Gaudího dílnu, čímž došlo k částečnému zničení originálních plánů a modelů. V roce 1939 převzal řízení stavby Francesc de Paula Quintana, který s využitím zachráněných fragmentů, publikovaných plánů a fotografií obnovil projekt a umožnil pokračování stavby.
V 50. letech byly práce obnoveny, ovšem skutečný zlom nastal až s technologickým pokrokem. Zavedení počítačem podporovaného navrhování (CAD) a CNC výroby umožnilo přesnější rekonstrukci Gaudího geometricky komplexních návrhů a znamenalo výrazné zrychlení stavby. V roce 2010 stavba překročila svou pomyslnou polovinu.
V roce 2014 se předpokládalo dokončení hlavní stavební části do roku 2026, kdy uplyne sto let od Gaudího smrti. Pandemie COVID-19 však způsobila výrazné zpomalení prací, aktualizovaná prognóza z března 2024 přesto potvrdila rok 2026 jako pravděpodobný termín dokončení samotné konstrukce, přičemž práce na sochařské výzdobě, dekorativních detailech a kontroverzním hlavním schodišti potrvají až do roku 2034.
Zdroj: Euronews, wikipedia, BBC, ArchiWeb, TheGuardian