Města zabírají pouze dvě procenta zemského povrchu, spotřebují však 2/3 energie a produkují 70 procent všech emisí CO2. Mají tak obrovský dopad na životní prostředí. Udržitelnost z hlediska celých měst byla tématem letošní jarní série přednášek Rethink Architecture v Centru architektury a městského plánování.
Plující dům z Amsterdamu je zajímavým experimentem udržitelnosti života v moderních městech. Neskrývá ambice být ukázkou soběstačnosti a nezávislosti, a přitom ze svého stabilního kotviště razit nový kurz ekologického bydlení. Architektura je v tomto programu až druhotnou záležitostí, byť zrovna práce architektů ze studia i29 pozvedá snílkovské bydlení v Schoonschip na vyšší úroveň.
Historická vodní cesta, ale také místo k rekreaci. Jak by Veselí nad Moravou oživila nová stavba v místním revitalizovaném přístavu? Nabídla by občerstvení i kulturní sál v patře.
Modrozelená infrastruktura je v současné situaci pro města win-win řešení. Největší benefity městu přináší práce s vodou, která je v synergii s vegetací, díky čemuž může být plnohodnotnou náhradou konvenčního způsobu odvodnění.
Zástavba nenávratně zabírá půdu, která by jinak byla vhodná například pro pěstování plodin či výsadbu zeleně. Ve svých rodinných domech toto reflektoval již Le Corbusier – ten díky tomu, že přízemí vysunul na pilotech nad zem, umožnil využívání země pod domem.
Veřejnost více než kdy dříve věnuje pozornost veřejnému prostoru. Ještě před nějakými deseti patnácti lety to bylo téma pro odborníky; architekty, urbanisty a veřejnou správu trošku. Ale i díky jejich osvětové práci zpozorněli i laici, občané i politici. Nejen městští, ale i venkovští.
Zahušťování měst je důležité pro jejich efektivní fungování. Ideální cestou je revitalizace brownfieldů, ale je třeba řešit i hluchá místa v blokové zástavbě.
Města se na naší uhlíkové stopě podílejí zásadní měrou – zejména díky hospodaření s energiemi. Jaké ekologicky šetrné energetické přístupy lze najít v městském plánování České republiky? Je pro nás reálná uhlíková neutralita staveb?
Využívají ženy veřejné prostranství jinak než muži? Platforma Her City má akcentovat tyto odlišné potřeby a zohlednit je při plánování měst. Jakých 9 bodů má přispět tomu, aby bylo město více uzpůsobeno ženám?
Celkem dvacet šest týmů se zúčastnilo mezinárodní architektonické soutěže, jejímž cílem bylo vytvořit návrh živé a občany ceněné části města navazující na historické centrum Náchoda.
Nová čtvrť Dvorce se stane domovem přibližně pro dva tisíce obyvatel a nabídne nová pracovní místa. V zástavbě je navržena rozmanitá skladba bytů různých standardů, soukromé i nájemní bydlení.
Praha nabízí velké množství parků, které jejím obyvatelům zpříjemňují život v metropoli. Tyto zelené ostrovy v nejbližší době propojí česká alternativa newyorské High Line – plánovaný liniový park nahradí původní kolejiště v oblasti Prahy 10. Jak bude projekt vypadat a kdo za ním stojí?
Velkorysý centrální prostor lemovaný špalíry stromů, které přechází ve sloupořadí kolonády podél parku Kraví hora, na jihu vymezený novým polyfunkčním domem v přízemí s obchody, službami a volnočasovým centrem. Tak by se mělo podle vítězů urbanisticko-architektonické soutěže proměnit náměstí Míru a přilehlý bývalý vojenský areál v ulici Lerchova.
Nově vydaná Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu pomáhá zástupcům měst a odborníkům, kteří chtějí nakládat s dešťovými vodami udržitelněji a pomocí tohoto přístupu podpořit i další městské systémy.
Odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT vytvořilo průvodce plánováním proměny veřejných prostranství pro představitele menších obcí.
