Nákladové nádraží Žižkov – šedesát hektarů čekajících na nové využití
Oblast bývalého nákladového nádraží by se měla v nadcházejících letech proměnit na domov 15 000 až 23 000 obyvatel. Jak dosáhnout toho, aby byla v nově vznikající lokalitě zajištěna občanská vybavenost a vše podstatné pro to, aby se mohla dále rozvíjet?
Praha dlouhodobě řeší nedostatek bytů na svém území. Při hledání volného prostoru pro nové bytové domy se zaměřila nejdříve na tři brownfieldy v širším centru města. Jedná se o oblast Smíchova (lokalita Na Knížecí), Žižkova (bývalé nákladové nádraží) a oblasti Bubny-Zátory.
Právě v těchto třech oblastech by měly vzniknout nové bytové jednotky, které tak podpoří koncept města krátkých vzdáleností, jehož cílem je udržovat občanskou vybavenost, služby a MHD v dochozí vzdálenosti od bytů.
Cílem Hlavního města Prahy, MČ Praha 3 a soukromých investorů je vybudovat na místě nádraží (které přestalo svému účelu sloužit v roce 2002) fungující městskou čtvrť. K tomu je potřeba, aby proběhla změna územního plánu – od roku 2006 totiž platí v území stavební uzávěra, která byla vydána za účelem ochrany národní kulturní památky, jejím cílem bylo znemožnit zde nekoncepční výstavbu, která by zhatila vytvoření jednotné městské čtvrti.
Byty, kanceláře, školy, školky, kultura
V oblasti je nyní plánována převážně obytná zástavba (až 85 %) v kombinaci s komerční a administrativní. Nové budovy budou výškově odpovídat okolní zástavbě, zástavba bude v blízkosti nádraží bloková. Ve střední a východní části území poté mohou vznikat vyšší domy volného půdorysu, naopak v okolí Vackova a Jarova budou domy nižší.
Kromě těchto budov zde mají být vybudovány také dvě školy, mateřské školky a kulturní centrum. Ty by poté měly doplnit promenády pro pěší a cyklisty, liniový park navazující na Malešický park a Malešický les, veřejná prostranství a nová tramvajová trať (která bude na současný tramvajový systém navazovat v Olšanské ulici, na druhé straně bude zakončena smyčkou).
Nádražní budova zůstává
Přestože projekt teprve vzniká, jedno je jisté – zůstane zde zachována hlavní budova nádraží, která byla v roce 2013 prohlášena za kulturní památku. Jedná se totiž o nejrozsáhlejší a nejlépe dochovaný funkcionalistický průmyslový soubor v Praze.
Překladové nádraží na Žižkově bylo vystaveno v roce 1928 podle návrhu Karla Caivase a Vladimíra Weisse a sloužilo k překládání a skladování potravin – suterén budovy se využíval např. pro chlazení ovoce, zeleniny či masa, případně jako skladiště obilí.
Skladiště byla umístěna ve dvou křídlech, každé z nich má dvě nadzemní a dvě podzemní patra, přičemž zaujímají plochu 30 000 m2. Nad zemí jsou tato křídla propojena deseti ocelovými lávkami, které sloužily k transportu zboží z nákladních vlaků. Překladové nádraží bylo v provozu mezi lety 1931 a 2002, kdy pozbylo smyslu díky narůstajícímu množství kamionové přepravy.
Památkově chráněná budova by po rekonstrukci (která musí zachovat charakteristické rysy stavby včetně pásových oken a ocelové věže) mohla získat multifunkční využití a stát se např. sídlem Národního filmového archivu (NFA) či školských zařízení. Přemýšlí se také o transformaci části památky na kancelářské či bytové prostory.
Více vlastníků, více problémů
Problematické ovšem zůstává členění prostoru mezi několik vlastníků, jelikož České dráhy pozemek postupně rozprodaly vícero vlastníkům. Jižní část území (16 hektarů) vlastní společnost Žižkov Station Development – podnik Sekyra Group a Českých drah, severní část (13 hektarů) vlastní Central Group; posledně jmenovaná společnost v roce 2016 vypracovala novou studii pro území s vydaným územním rozhodnutím a uzavřela smlouvu o spolupráci s městskou částí.
V území ale vznikají i oddělené projekty – severovýchodní část (4 hektary) vlastní firma RailReal – podnik SUDOP GROUP a Českých drah, kteří zde připravují vlastní projekt, na kterém od roku 2019 pracuje Penta Real Estate.
Ve východní části (za silničním mostem) pak vznikají projekty investorů Finep CZ a Trei Real Estate. Hlavní město Praha poté vlastní pouze stávající uliční prostranství a pozemky při ulicích Na Viktorce, Zvěřinova a Habrová.
Vše závisí na územním plánu
Na jaře letošního roku vznikla urbanistická studie území, která má za úkol stanovit jasný rámec využití oblasti. Město se s investory domluvilo na kontribucích – developeři se tedy budou podílet na budování infrastruktury, občanské vybavenosti a veřejných prostranství (a to ve výši cca 1,55 miliardy korun). V plánu je architektonická soutěž na budovu školy a architektonicko-krajinářská soutěž na nový lineární park.
Harmonogram prací nyní závisí na změně územního plánu hl. m. Prahy z roku 1999. Ten v jižní části území vymezuje drážní plochy, na zbylém území poté platí stavební závěra. Výjimku tvoří projekt Parkové čtvrti společnosti Central Group, kde má vzniknout 2600 bytů – po dohodě s MČ Prahy 3 totiž dostal výjimku ze stavební uzávěry a nemusí tak čekat na změnu územního plánu.
Kateřina Dobišková
