Respekt ke stávajícím budovám i kompozici hřbitova, který dovolí architektuře dostatečně vyniknout, a kultivace prostranství mezi obřadní síní, hlavním vstupem a zastávkami hromadné dopravy. To jsou dva principy, které ovládají vítězný návrh vstupu na Ústřední hřbitov od ateliéru Refuel.
Při pohledu na chátrající či demolované památkové objekty vyvstává otázka, co pro nás vlastně znamená naše architektonické dědictví. Nyní je otázka ještě aktuálnější, a to poté, co se na začátku roku začaly množit zprávy o tom, že by až 2 000 památek mohlo pozbýt ochranu kvůli tomu, že je úředníci zapsali na seznam památek, aniž by za ně byly prohlášeny.
Dostupnost bydlení v Brně, a to jak bytů k prodeji, tak nájemních bytů, může změnit pouze nový územní plán, který začne platit příští rok. Takový je plán vedení města. Problém má řešit i výstavba družstevních bytů nebo ve Vídni osvědčené společné projekty se soukromými firmami, tzv. PPP projekty.
Jak přemýšlí lidé, na jejichž bedrech stojí rozvoj města? Jaké to je podílet se na správě městských ulic či parků? Interaktivní výstava URBANIA v prostorách někdejší brněnské káznice na Bratislavské ulici nabízí možnost nahlédnout do spletitého procesu městského plánování a rozvoje.
Časy, kdy synonymem jediné solidní průmyslové produkce jihomoravské metropole byly jen fabriky Zbrojovky, jsou už nenávratně pryč. Nicméně pozůstatky industriálního dědictví tu přetrvaly až do dnešních dní. A na potenciálně zajímavých lokalitách poblíž řeky Svitavy se propsaly do mapy města cihlovou šedí nehezkého brownfieldu. Co s ním?
Nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Výběr odborné poroty, ve které zasedla architektka Eva Jiřičná nebo urbanista Peter Gero, potvrdilo v tomto týdnu vedení města Brna i Správa železnic.
Proměna brněnského Mendlova náměstí, ze kterého se má stát otevřené prostranství pro trávení volného času a odpočinek, začne na podzim. Místo poblíž výstaviště se mění už nyní. Rekonstrukce dopravně zatížené oblasti zahrnuje práce na vodovodu, kanalizaci, horkovodech a dalších sítích.
Ani budovy s čistě technickým využitím nemusejí rezignovat na poutavou architektonickou podobu. Důkazem toho je nové pracoviště pro denní očistu a ošetření tramvají v Brně-Pisárkách v zářivě červené barvě.
První ucelená část čtvrti Nová Zbrojovka v Brně, která vzniká na území někdejší továrny, se začne stavět příští rok, hotová má být v roce 2026. Na čtyřech hektarech budou byty, kanceláře, ale také školka nebo komunitní centrum.
Město Brno zveřejnilo upravený návrh nového územního plánu. Veřejnost jej nyní může připomínkovat do úterý 29. června. Plánují se rovněž dvě veřejná projednávání.
Velkorysý centrální prostor lemovaný špalíry stromů, které přechází ve sloupořadí kolonády podél parku Kraví hora, na jihu vymezený novým polyfunkčním domem v přízemí s obchody, službami a volnočasovým centrem. Tak by se mělo podle vítězů urbanisticko-architektonické soutěže proměnit náměstí Míru a přilehlý bývalý vojenský areál v ulici Lerchova.
Autobusové nádraží Zvonařka v Brně bylo dlouhou dobu ostudou města a místem, kterému jste se raději vyhnuli. Jak ho dokázali proměnit Chybik+Kristof Architects & Urban Designers za pouhý jeden rok?
Společný postup přeměny rozvojového území v areálu bývalé Zbrojovky a motorárny Zetoru v Brně definuje smlouva, kterou radní města doporučili ke schválení zastupitelům.
Brno už dávno není zakřiknuté město ve stínu Prahy. Nejen, že se v posledních letech umisťuje na předních postech evropských i světových žebříčků kvality života, je také českou „silicon valley“ v oblasti vědy a výzkumu, a roste zde i nabídka pracovních příležitostí. Není tedy divu, že život v Brně láká stále více lidí. Obě metropole zároveň řeší i stejné problémy, a to je nedostatek bytů nebo jejich vysoké ceny.
