Beton, sklo a med. Městské včelařství mění tvář moderních metropolí
Městské včelařství bylo ještě před několika lety vnímáno spíše jako okrajová aktivita ekologických iniciativ nebo hobby projekt jednotlivců. V současnosti se však stále více začleňuje do širší diskuse o klimatické adaptaci měst, podpoře biodiverzity, kvalitě veřejného prostoru a environmentální odpovědnosti municipalit i soukromých investorů.
Města jako Athény, Paříž, Londýn, Vídeň nebo New York skutečně využívají střechy budov, komunitní zahrady či technické objekty pro umístění včelstev, i když rozsah a intenzita těchto aktivit se mezi jednotlivými metropolemi výrazně liší.
V českém prostředí je tento trend postupně rozvíjen zejména v rámci komunitních a demonstračních projektů. Urbanizované prostředí může pro opylovače v některých ohledech poskytovat stabilnější zdroje potravy než intenzivně zemědělsky využívaná krajina, zejména díky vyšší diverzitě městské vegetace a menší expozici některým typům pesticidní zátěže.
Atény včelaří a nebojí se o tom mluvit
Athény představují zajímavý příklad rozvíjejícího se městského včelařství v prostředí středomořské metropole. Hustě zastavěné území s výrazným efektem městského tepelného ostrova by se mohlo na první pohled jevit jako méně vhodné pro včelstva, avšak kombinace městských parků, stromových alejí, středomořské vegetace, balkonových výsadeb a zelených střech vytváří pestrou mozaiku zdrojů nektaru a pylu s relativně dlouhou vegetační sezónou. Na střechách některých obytných a veřejných budov zde vznikají městské včelnice, které jsou součástí širších environmentálních a vzdělávacích iniciativ. Městské včelařství v Athénách tak není vnímáno pouze jako produkce medu, ale také jako nástroj environmentálního vzdělávání a podpory vnímání ekosystémových funkcí v urbanizovaném prostředí.
Z pohledu urbanismu a stavebnictví jde o mnohem širší téma než jen samotné včely. Moderní města jsou dlouhodobě konfrontována s úbytkem biodiverzity, nárůstem povrchových teplot, vysokým podílem nepropustných ploch a tím spojeným omezením ekologické stability území. Urbanistický a stavební vývoj v posledních desetiletích byl ve velké míře determinován požadavky na intenzivní využití území, technickou efektivitu a ekonomickou optimalizaci výstavby, což vedlo k redukci přírodních prvků v zastavěném prostředí.
Současný přístup v urbanismu však stále výrazněji pracuje s konceptem tzv. „nature-based solutions“, tedy přírodě blízkých opatření integrovaných do struktury města. Tento přístup je podporován evropskými strategiemi adaptace na změnu klimatu i politikami zaměřenými na modrozelenou infrastrukturu. Včelařství ve městech je součástí této transformace podobně jako zelené střechy, retenční systémy, vegetační fasády nebo modrozelená infrastruktura.
Česko nezůstává pozadu
Česká města v tomto směru postupně následují zahraniční trendy. V Praze jsou včelstva umístěna například na střechách administrativních budov, hotelů, univerzitních objektů i některých obchodních center. Podporu městskému včelařství poskytují vybrané městské části, vzdělávací instituce i soukromí investoři. Také Brno, Ostrava nebo Plzeň realizují projekty propojující městské včelařství se zelenými střechami, komunitními zahradami nebo environmentální edukací. Výrazným trendem je umisťování úlů na budovy navržené podle principů udržitelné výstavby a certifikované v systémech LEED nebo BREEAM, v nichž se stále více zohledňují aspekty biodiverzity, kvality prostředí a ekologické stability území.
Důležitým aspektem je skutečnost – jak již bylo zmíněno v úvodu –, že městské prostředí nemusí být pro včely automaticky méně vhodné než intenzivně zemědělsky využívaná krajina. V některých regionech střední Evropy vede intenzivní zemědělství k rozsáhlým monokulturám, omezené druhové diverzitě vegetace a vyšší míře používání pesticidů. Ve městech naopak často vzniká pestrá mozaika vegetace s delším obdobím kvetení. Stromové aleje, veřejné parky, soukromé zahrady, vegetační střechy i balkonové výsadby mohou vytvářet kontinuální zdroj pylu a nektaru během významné části vegetační sezóny. Některé odborné studie skutečně naznačují, že včelstva v urbanizovaném prostředí mohou v určitých podmínkách dosahovat srovnatelné nebo i vyšší produkce medu než v intenzivně zemědělských oblastech.
Úly nelze dát kamkoli
Z hlediska technického řešení staveb je umístění úlů na střechách spojeno s řadou provozních a bezpečnostních požadavků. Důležité je posouzení zatížení konstrukce, zajištění bezpečného přístupu pro obsluhu, omezení přehřívání stanoviště a vhodné směrování letové aktivity včel mimo frekventované prostory. Vhodným řešením mohou být extenzivní zelené střechy doplněné vegetací podporující opylovače.
Vegetační vrstvy současně přispívají ke snižování povrchových teplot, retenci srážkové vody a ochraně hydroizolačních vrstev před extrémním tepelným namáháním. Z urbanistického hlediska tak vzniká multifunkční prvek kombinující ekologické, technické i sociální přínosy.
Pro investory představuje biodiverzitní infrastruktura stále významnější součást environmentální a ESG strategie projektů. Nájemci administrativních budov, zejména nadnárodní společnosti, stále častěji požadují environmentálně odpovědné budovy s doložitelnými parametry udržitelnosti. Úly na střechách, zelené fasády nebo komunitní zahrady se proto stávají součástí identity některých developerských projektů. V části realizací jsou využívány také pro environmentální vzdělávání zaměstnanců nebo veřejnosti a městský med bývá prezentován jako lokální produkt spojený s konkrétní budovou či lokalitou.
Současně je však nutné zdůraznit, že městské včelařství nepředstavuje univerzální řešení úbytku biodiverzity. Vysoký počet chovaných včel může vytvářet potravní konkurenci pro volně žijící opylovače, zejména samotářské včely a čmeláky. Udržitelný přístup proto nespočívá pouze v instalaci úlů, ale v komplexní úpravě městského prostředí podporující širší spektrum organismů. Důležitá je podpora květnatých ploch, omezení chemického ošetřování zeleně, výsadba druhově pestré vegetace a vytváření ekologicky propojených ploch v rámci městské struktury.

Včely: úkol pro architekty a urbanisty
Právě zde se propojuje role architektů, projektantů, krajinářských architektů a městských samospráv. Současné město již nelze chápat pouze jako soubor budov a dopravní infrastruktury, ale jako komplexní systém zahrnující ekologické, klimatické a sociální funkce území. Moderní urbanismus proto stále více pracuje s ekologickou funkcí prostoru a jeho schopností poskytovat ekosystémové služby. Včely se v tomto kontextu stávají jedním z viditelných prvků širší změny přístupu k městskému prostředí. Nejde pouze o produkci medu, ale také o součást diskuse o biodiverzitě a fungování opylovačů v urbanizovaném prostředí.
Příklady některých evropských metropolí ukazují, že i silně urbanizované prostředí může integrovat prvky podpory biodiverzity, včetně vegetace na střechách budov. České prostředí má v tomto směru postupně se rozvíjející potenciál, zejména v souvislosti s rozvojem zelených střech, adaptačních opatření na změnu klimatu a implementací environmentálně orientovaných stavebních přístupů. Pokud bude městské včelařství a související opatření řešeno koncepčně a v návaznosti na širší ekologické vazby městského ekosystému, může se stát jedním z doplňkových prvků podpory městské biodiverzity v českých městech.
Zdroje: arxiv [1][2][3], APNews, ekathimerini, Euronews, ipbes, FaO UN, EEA Europa
- Sponsler DB, Bratman EZ. Beekeeping in, of or for the city? A socioecological perspective on urban apiculture. People Nat. 2021;3:550–559. https://doi.org/10.1002/pan3.10206
- Casanelles-Abella, J., Moretti, M. Challenging the sustainability of urban beekeeping using evidence from Swiss cities. npj Urban Sustain 2, 3 (2022). https://doi.org/10.1038/s42949-021-00046-6
- Egerer M, Kowarik I: Confronting the Modern Gordian Knot of Urban Beekeeping. Trends in Ecology & Evolution, 2020; 35, 956-959
- Valido, A., Rodríguez-Rodríguez, M.C. & Jordano, P. Honeybees disrupt the structure and functionality of plant-pollinator networks. Sci Rep 9, 4711 (2019). https://doi.org/10.1038/s41598-019-41271-5