Dvorecký most – technická výzva v srdci Prahy

Pražský Dvorecký most, devatenáctý most české metropole, je od 17. dubna 2026 v provozu. Výstavba probíhala v období 09/2022 až 04/2026 pod vedením společnosti Metrostav TBR ve sdružení se společnostmi Strabag a Firesta Fišer. Projekt vedl Ing. Petr Koukolík. Most propojuje Smíchov a Podolí a je určen pro tramvaje, autobusy, cyklisty a pěší. Architektonický návrh vznikl na základě mezinárodní architektonické soutěže a byl zpracován studiem Atelier 6. Projekt financovalo hlavní město Praha.

Stavba byla mimořádně náročná především kvůli atypickému kubistickému tvarování konstrukce, vysokým požadavkům na kvalitu pohledového bílého betonu a složitému návrhu předpínací výztuže. Významnou komplikací bylo také zakládání pilířů v geologicky složitých podmínkách koryta Vltavy. Náročnost realizace dále zvyšovalo využití nestandardních materiálů a detailů, například UHPC obkladu dveří do opěry OP1 a madla z umělého kamene.

Realizace probíhala v hustě zastavěném městském prostředí s omezeným prostorem a vysokými nároky na koordinaci dopravy.

Pilíře i opěry byly založeny na vrtaných velkoprůměrových pilotách. Piloty v korytě řeky u pilířů P4 a P5 byly prováděny z vodní hladiny pomocí vrtných souprav na pontonech.

Všechny prvky spodní stavby mostu byly navrženy jako monolitické železobetonové konstrukce. Pohledové plochy byly členěny soustavou různě ubíhajících hran, které vytvářejí trojúhelníkové segmenty charakteristické pro kubistické tvarosloví.

Nosnou konstrukci mostu tvoří spojitý předpjatý železobetonový trám s tříkomorovým průřezem z betonu třídy C45/55. V příčném řezu je konstrukce tvořena dvěma hlavními vnitřními nosnými stěnami proměnné výšky a vnějšími skloněnými stěnami, které určují výsledný tvar mostu a současně staticky působí jako vzpěry chodníkových konzol. Tyto vzpěry mají lomený průběh, přičemž posun jejich lomu v podélném směru způsobuje plynulou proměnu příčného řezu od lichoběžníkového nad podporami až po trojúhelníkový v oblasti středů polí.

Výstavba mostních polí nad korytem řeky probíhala s využitím dolní přesuvné skruže vycházející z původního armádního systému ŽM16, která byla osazena na dočasných podpěrných konstrukcích. Její přesuny zajišťovaly speciální plovoucí pontony.

Výroba a ukládka betonářské výztuže byla velmi náročná kvůli složitému a proměnnému tvaru konstrukce, přičemž jednotlivé prvky tvořily desetitisíce unikátních kusů lišících se pro každý jednotlivý řez.

Prostorové vedení předpínacích kabelů bylo velmi složité – kromě změn ve svislém směru mezi deskou a stěnami docházelo i k výraznému vybočování v příčném směru od osy ke krajům a zpět. Vysoký stupeň vyztužení představoval zásadní technologickou výzvu při betonáži i při zajištění požadované elektroizolační funkce předpětí.

Zadávací dokumentace stanovila pro pohledové konstrukce použití bílého betonu z bílého cementu s požadovanou kvalitou definovanou dle Technických pravidel ČBS 03 (2018) a příslušných ZTKP, přičemž nebyly přípustné dodatečné povrchové úpravy. Zhotovitel musel splnění požadavků prokázat prostřednictvím vzorkování a zkoušek.

V důsledku zvýšeného vývinu hydratačního tepla, při dané nutnosti použití bílého cementu, bylo pro masivní konstrukční prvky navrženo aktivní chlazení vodou pomocí gumových hadic integrovaných do konstrukce.

Dvorecký most představuje moderní dopravní i architektonickou stavbu, která významně podporuje městskou hromadnou dopravu a současně citlivě zapadá svým charakterem do okolního prostředí.

www.m-tbr.cz

Zdroj: PR článek Metrostav TBR