Ventilační tepelné čerpadlo je v zásadě systém na recyklaci energie. Odebírá energii teplému vnitřnímu vzduchu, který je odváděn z interiéru ventilačním systémem, a používá jej k vytápění a ohřevu vody. Ventilační tepelné čerpadlo udržuje v domě díky přívodu čerstvého vzduchu zdravé klima a zároveň snižuje spotřebu elektrické energie o více než 50 %.
Montáž představovaných sloupů a průvlaků při rekonstrukci výškové budovy City Tower umožnila realizovat nejpodstatnější úpravu konstrukce stávajícího objektu, tj. doplnit původní trojtrakt, s mírně vykonzolovanými stropními tabulemi u východního a západního průčelí, čtvrtým traktem u západního průčelí a rozšířit krajní pole u severního a jižního štítu, dosud široká půl modulu, na celý modul.
Konstrukční řešení krovu a jeho spolupůsobení se stavbou je v mnoha případech podceňováno. Doprovázet by ho mělo většinou odborné statické posouzení a následovat by mělo pečlivé provedení krovu.
Celá řada logických argumentů může vést k domněnce, že modernizace či hlubší sanace fasád u starších industriálních a administrativních objektů jsou zákonitě spojeny s dlouhodobým přerušením provozu a vznikem souvisejících nákladů, nemluvě o rapidním zvýšení hluku a prašnosti v okolí. Nemusí tomu však být pravidlem, jak dokládá ukázková modernizace fasády u administrativního objektu Hans-Böckler-Haus v Düsseldorfu. Architekt Udo Sadowski z architektonické kanceláře SADOWSKI & LEBIODA a Christian Anders, generální ředitel realizační firmy Anders Metallbau GmbH, připravili projekt, který slabé stránky značně nevyhovující fasády ze 70. let 20. století nahradil novou, vysoce tepelně izolovanou a funkční fasádou se zachováním původních architektonických prvků, a to za nepřetržitého chodu desetipodlažní budovy s 250 zaměstnanci.
Na konci roku 2010 zvítězila společnost Alpine-energie CZ ve výběrovém řízení na generálního projektanta a dodavatele stavby ORC SECA – Výstavba kogeneračního zdroje pro výrobu tepla a elektrické energie z biomasy. Investorem byla společnost Serafin Campestrini, s. r. o., výrobce palubek, plovoucích podlah a dalších výrobků ze dřeva, jejíž česká pobočka sídlí v Borohrádku ve východních Čechách. Projekt byl částečně dotován z Operačního programu Ekoenergie z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu. Projekt koncipovaný jako design and built byl příležitostí vyprojektovat a zrealizovat zajímavou stavbu podporující filozofii ekologické výroby tepla a elektrické energie.
Povrchová úprava ocelových mostních konstrukcí se řídí příslušnými předpisy Ministerstva dopravy a Českých drah. Pro silniční mostní konstrukce vstoupily v platnost v roce 2008 Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací kapitola 19 část B s názvem Protikorozní ochrana ocelových mostů a konstrukcí.
Na rekonstrukci a sanaci obvodových plášťů stavebních konstrukcí se kladou stále vyšší nároky, které souvisejí s tepelněizolačními vlastnostmi použitých materiálů. Jde především o budovy zatížené zvýšenou vlhkostí. V těchto případech je třeba použít hlavně materiály s vysokou otevřenou pórovitostí, nízkou hodnotou součinitele tepelné vodivosti a s dobrými mechanickými vlastnostmi.
Článek se zabývá záložními akumulačními systémy pro menší fotovoltaické elektrárny, uvádí příklad takového systému a propočítává jeho návratnost a výhodnost oproti systému bez akumulace.
Výrobci stavebních materiálů uvádějí na trh neustále nové či modifikované výrobky. Nové materiály jsou převážně výsledkem postupujícího pokroku v oblasti materiálového výzkumu a hledají si místo na trhu jako určitá náhrada tradičních materiálů.
V mostním stavitelství jsou hydrofobní impregnace hojně používanou ochranou železobetonových konstrukcí. Nejčastěji v kombinaci s ochrannými nátěry vytváří komplexní ochranu před vodou a agresivními látkami, které jsou ve vodě rozpuštěné. Avšak i samostatně použitá hydrofobní impregnace může mít životnost přesahující 10 let. V dosavadní praxi se uplatňují pouze impregnace s nižší životností z důvodů nižších počátečních nákladů, avšak s nepoměrně kratší životností.
Každé vodní dílo musí být realizováno tak, aby byly splněny všechny požadavky na bezpečnost pracovníků. Je tedy třeba přizpůsobit nejen výstavbu stavebních konstrukcí jednotlivých objektů, které jsou budovány v korytech vodních toků k plavebním účelům, ale i dalších návazných staveb na břehu.
Solární energie se v rodinných domech využívá zpravidla pomocí solárních kolektorů, přičemž akumulace tepla je řešena vodními zásobníky tepla. Využití solární energie však může být i méně tradiční – pomocí energetické střechy. U ní dochází k dlouhodobé akumulaci tepla v zemním zásobníku a následnému využití tepelné energie na minimalizování tepelných ztrát prostupem přes netransparentní konstrukce formou aktivní tepelné ochrany.
V současnosti nám inteligentní budovy nabízejí mnoho výhod. Asi největší je jejich schopnost ušetřit finance optimalizací spotřeby a vyšší schopností regulace jednotlivých procesů. S tím je spojeno značné pohodlí obyvatel, ať už díky komfortu prostředí nebo automatizaci některých úkonů v budově. Ke komfortu se ale může v budoucnosti přidat jeden zatím opomíjený aspekt – kontrola zdravotního stavu obyvatel samotnou budovou.
Vývoj v oblasti realizací podlahových konstrukcí kopíruje technologický boom ve stavebnictví. Mezi moderní, ale již zavedené technologie nahrazování betonového potěru patří aplikace samonivelačních potěrů na sádrové bázi, tzv. anhydritů.
Alternativou k tradičním betonovým či keramickým stropním vložkám jsou vložky vyrobené z lehké lisované dřevoštěpky. Vložky se ukládají na předpjaté nosníky vyrobené z betonu C50/60. Díky jejich nízké hmotnosti je montáž tohoto stropního trámkového systému rychlejší a náklady na dopravu nižší (jedna paleta materiálu postačuje na vyhotovení 100 m2 stropu). Nízká hmotnost je rozhodujícím faktorem i při výběru vhodného stropního systému do rekonstruovaných stavebních objektů.
