Nabídka strojní techniky pro stavební práce se stále rozšiřuje; její výrobci přicházejí s novými stroji a pracovními pomůckami pro usnadnění manuální práce a zefektivnění jednotlivých procesů. Vzhledem k tomuto vývoji je třeba informovat technickou veřejnost o novinkách a možnostech používání stavební mechanizace. Nejmenší a přitom nejproduktivnější stroje jsou smykem řízené řiditelné nakladače.
Prof. Ing. Jiří Šejnoha, DrSc., se již na počátku své profesionální kariéry uvedl odvážným a tvůrčím přístupem k navrhování konstrukcí budov. Ačkoli svůj život zasvětil bádání na stavební fakultě, nikdy neztratil kontakt s praxí. Dnes je uznávanou autoritou ve svém oboru a jeho názory jsou respektovány v mnoha vědeckých radách a akademických výborech. Tvrdí, že věda stojí na mladých lidech, a kdo nenasbíral opravdové praktické zkušenosti ze stavebnictví, těžko může přednášet odborné předměty.
Náročnější konstrukce, výstavba infrastruktury v podzemních podlažích budov, přestavba a využívání podzemních prostor nebo kolísavá hladina podzemní vody si vyžadují speciální technologie injektáže. Při sanacích se setkáváme s poruchami betonových, železobetonových a zděných konstrukcí. Mezi časté poruchy patří trhliny a kaverny různého typu uvnitř konstrukcí, případně i v základové spáře, horninách či zeminách pod nimi. Účinnou metodou sanace těchto poruch je provedení injektáže médiem s výrazně lepšími fyzikálními vlastnostmi, než má původní konstrukce. Při sanacích je nutno úspěšně zatěsnit volný prostor, resp. spojit nové materiály se stávajícími a vytvořit kompozit s novými fyzikálními vlastnostmi, schopným odolávat vlivům používání, prostředí i času. Zdokonalené injektážní strategie a pokročilé nové hmoty usnadní vlastní sanaci při zohlednění nárůstu kvality.
Dnešní uspěchaná doba nás nutí k rychlejší výstavbě, ke zkracování času pro odformování betonových dílců či monolitů nebo pro rychlejší znovuotevření silničního úseku. Tyto faktory nás stále vedou k zamyšlení nad otázkami, jak vyhovět požadavkům na zkrácení technologicky nutných časů k vyzrání nejpoužívanějšího stavebního materiálu, a k hledání řešení, jak urychlit výstavbu, aniž by utrpěla kvalita, vzhled nebo životnost díla.
V oravském regionu probíhá výstavba rychlostní komunikace R3, která má zlepšit spojení mezi Slovenskou a Polskou republikou. Koncem října byla dokončena jedna z nejnáročnějších etap výstavby – největší most na tomto úseku (měří úctyhodných 750 metrů a podepírá ho 11 pilířů), který dvakrát protíná řeku Oravu a vede i nad železniční tratí. Dokončení této stavby je dlouho očekávanou událostí nejen pro obyvatele regionu, ale i pro návštěvníky Oravy.
Téma sanace je velmi široké a rovněž tak i definice a normy, které se touto oblastí zabývají. Pře-hledný souhrn informací z této oblasti může jednak usnadnit komunikaci pracovníků odborných firem s investory sanačních prací a současně poskytuje základní přehled o sanaci betonových konstrukcí, patřících mezi specifické oblasti stavebnictví. Uvedená vymezení a specifikace jsou převzaty z dostupné technické literatury a platných předpisů.
Střešní okna propouštějí do podkroví mnohem více světla než okna svislá. Intenzitu slunečních paprsků je někdy však třeba omezit, zvláště proto aby se místnosti nepřehřívaly. Možností regulace prostupu tepla střešními okny je několik – od instalace speciálních skel přes vnitřní zastínění doplňků až po montáž venkovních rolet, kterým se budeme věnovat detailněji.
Stavební dílo, které svojí myšlenkou a technologií vzdává hold mostnímu inženýrství – to je viadukt Millau ve Francii. Tento most fascinuje odbornou i širokou veřejnost téměř čtyři roky od svého spuštění do provozu. Ve druhé části o tomto významném díle vám přiblížíme metodiku návrhu a způsob jeho realizace.
Současný technický a ekonomický rozvoj i růst životní úrovně byl podnětem pro co nejrychlejší modernizaci železničních koridorů v České i Slovenské republice. Je vyvíjen samozřejmý tlak provést tyto stavby co nejrychleji a samozřejmě i co nejlevněji. Aby modernizace železničních koridorů proběhla co nejkvalitněji, je nezbytné do procesu jejich přípravy, projektování i výstavby velmi důkladně zapojit geotechniku.
Základním a zároveň nejpřesnějším přístrojem k určování výšek, převýšení nebo vytýčení roviny na stavbě je nivelační přístroj. Vzrůstající nároky na rychlost a kvalitu výstavby, ale i nastupující nové trendy ve stavebnictví, jsou podnětem k neustálému rozvoji a technologickému upřednostňování těchto přístrojů. Hlavním motivem je zde nejen samotné ulehčení obsluhy zařízení či sběru dat, ale i vyloučení chyb v důsledku selhání lidského faktoru.
Rigips, s.r.o., přináší na trh novinku – krokvový nástavec, který ve spojení se stavěcím třmenem umožní použít v konstrukcích podkroví Rigips minerální izolaci až do tloušťky 400 mm.
Venkovní omítka slouží jako ochrana obalové konstrukce budov a tvoří podklad pro konečnou povrchovou úpravu fasády. Ovlivňuje i tepelnou a zvukovou ochranu vnitřních prostorů. Její kvalitu často ovlivňují a snižují nedostatky již v projektové přípravě stavby. Jedná se hlavně o nesoulad vlastností navrhované omítky s vlastnostmi podkladu, ale i nekvalifikované a neodborné vyhotovení omítek. To může později vést ke vzniku nedostatků a poruch stavebního díla jako celku.
V posledních letech se podařilo vzkřísit mnoho historických staveb. K nejzajímavějším patří empírový zámek Kinských v Kostelci nad Orlicí, barokní zámek Kolowratů v Rychnově nad Kněžnou a renesanční zámek v Doudlebech nad Orlicí. Spojením nadčasového myšlení, zodpovědnosti a vize majitelů s obětavostí, vstřícností a umem stavebních firem získaly historické budovy opět svou původní krásu. A zachovaly tak pro další generace úlohu i obraz daného místa spolu s odkazem slavných architektů.
Okna z probarvovaných okenních profilů nabízejí projektantům zajímavou alternativu pro estetické vyznění fasád a rozšiřují jejich možnosti pro skloubení účelu a vzhledu. Jsou schopna nahradit i tradičnějsí okna aluminiová. Již téměř třicet let stará technologie výroby plastových profilů určila jeden ze směrů jejich budoucího vývoje.
Představy společnosti New York Times o moderním, komfortním, tvůrčím a energeticky hospodárném pracovním prostředí nového sídla se přetavily do 51poschoďové skleněné věže, která byla dokončena v závěru loňského roku. Architekt Renzo Piano navrhl budovu tak, aby sloužila jako zhmotněné poselství společnosti: transparentnost podávaných informací. Jednotlivé designové prvky podpoří vnitřní komunikaci mezi redakčními úseky. Navíc bude nová budova díky speciálnímu zasklení nejen transparentní, ale i energeticky hospodárná.
