Minimalismus a venkov pod jednou střechou: Oceněný dům v Polance si postavili architekti sami pro sebe

„Dům pro dva architekty a jejich děti.“ Tak popisují Pavla a Martin Vymětálkovi svůj návrh rodinného domu v severomoravské Polance nad Odrou. Ačkoliv by dům, který se dostal do finále České ceny za architekturu, jistě nevyhovoval každému, nelze mu upřít originalitu a nápaditost.

Polanka nad Odrou je sice jen pár kilometrů od kraje Ostravy (administrativně je dokonce její součástí), zároveň ale přímo navazuje na lázeňské Klimkovice a její východní okraj se zase dotýká CHKO Poodří. Tento spíše venkovský charakter místa ovlivnil i podobu domu, jehož výstavba proběhla v letech 2017–2020.

Bydlení pro děti i rodiče

Původní cihlové stavení po prababičce, které dříve na pozemku stálo, bylo v dezolátním stavu, navíc ho tvořil slepenec mnoha přístaveb vysoko nad úrovní zahrady. Jeho rekonstrukce či přestavba tedy podle mladých architektů nedávala smysl, a proto bylo rozhodnuto o vzniku novostavby. Součástí „zadání“, které si pro sebe manželský pár architektů vytvořil, byla nenáročnost, zejména na metry čtvereční a technologie. Jak uvedl Martin Vymětálek pro server iDnes: „Oba jsme chtěli bydlení, které nás bude bavit a sloužit rodině s dětmi.“

Zároveň se podle něj oba autoři návrhu-majitelé shodli, že má jít o kompaktní dům propojený se zahradou, který dokážou postavit svépomocí a za takovou částku, aby nemuseli splácet hypotéku do důchodu. Vysoké nároky naopak dům kladl na kompaktnost, jednoduché hmoty a přiznané materiály.

Venkovské inspirace

Vznikla tak stavba, která na první pohled působí velice moderně až stroze, na druhou stranu ale při bližším pohledu nezapře inspiraci tradičními venkovskými staveními, zejména stodolami, a to jak dispozicí, tak kombinací materiálů.

Do tohoto konceptu zapadá i dřevěná posuvná brána, která slouží jako hlavní vchod do domu, resp. atria–nádvoří. Tento prostor slouží také jako kryté parkoviště a malá kůlna, sklad a místo pro kola. Z ulice se vstupuje právě do „nádvoří“ se stromkem, kolem kuchyně a koupelen do obýváku s jídelnou, dále lze pokračovat přímou cestou až na terasu do zahrady.

Dispozice přízemí připomíná tvar písmene H. Po stranách jsou dva cihlové bloky, jeden se soukromou ložnicí rodičů, propojené malou terasou se saunou, druhý s dětskými pokoji a kůlnou. Ložnice se také otvírá do atria, zachovává si však svůj intimní charakter.

Srdcem domu je společný otevřený prostor, kde rodina tráví čas během dne. Jeho součástí je obývací pokoj, jídelní stůl a krytá terasa s výhledem do zahrady s ovocným stromem na jejím konci. Veškeré rozvody a potrubí potřebné pro kuchyň a koupelnu jsou účelně umístěny uprostřed dispozice.

Tradiční „klimatizace“

Jižní stěna domu je prosklená, což by se mohlo pro letní měsíce zdát poněkud nepraktické, tento potenciální problém ale řeší betonový strop, který ji dostatečně chrání.

Západní fasáda do hlavní ulice je oživena ornamentem z cihel a z pohledu boční komunikace velkými dřevěnými vraty. I tady je inspirace venkovskou architekturou a tradiční zdobností zjevná. „Děravý“ dekor ale nemá jen estetickou funkci – během extrémně horkých a suchých letních dnů stěna chladí terasu vánkem, nabízí stín a podílí se na vytvoření příjemné atmosféry domu.

Jedním z leitmotivů stavby je snaha o maximální propojení vnitřních a vnějších prostor. V tomto ohledu překvapí, že dům téměř nemá klasická okna, přesto do interiéru proniká dostatek světla, například z atria u ložnice. Kuchyně má „okno“ nad linkou směrem do vstupního nádvoří. I kvůli světlu jsou také plné cihly v interiéru natřeny bíle a doplněny nábytkem a obklady ze světlé březové překližky. Celkovému konceptu odpovídají i barvy na stěnách, nábytku či doplňcích. Podlahu a stropy objektu tvoří hlazený beton.

Z Čech až na konec světa

Zajímavé je, že v budově architektů Vymětálkových nemusíme spatřovat jen inspirace tradičním českým, ale třeba také japonským bydlením. Do této sféry spadá třeba systém posuvných dveří, které navíc zvyšují celkovou kompaktnost budovy a zároveň splňují požadavek na čisté linie i praktické využití prostoru. Pavla Vymětálková to pro iDnes komentovala takto: „Například nemáme obývák plný hraček, protože stačí odsunout dveře a dětský pokoj je součástí obytného. A pak je zase jen zasuneme.“

Je jasné, že koncept bungalovu, který se svým manželem Pavla vymyslela, nemusí svým designovým minimalismem vyhovovat každému. Nejde jen o vnější podobu, zvolený styl také klade nemalé nároky na pečlivost výběru předmětů a doplňků do interiéru tak, aby zůstával dostatečně vzdušný a nic nebránilo jeho propojení s přírodou. Nic to ale nemění na tom, že dům přinesl do Polanky kvalitní moderní architekturu, kterou se její autoři nebudou muset stydět předat svým potomkům.