Partneři sekce:

Rychlost provozu na pozemních komunikacích je jedním ze základních ukazatelů kvality sítě pozemních komunikací. Kromě přínosů má však rychlost i řadu negativních dopadů. Přínosy jsou obecně přijímány všemi uživateli velmi pozitivně a jsou obecně schovány pod pojmem kratší cestovní doba. Negativní dopady především vyšších a velmi vysokých rychlostí jsou již známy v mnohem užším okruhu uživatelů silničního provozu, případně mezi úzkou skupinou odborníků.

Aplikace AutoCAD Civil 3D je speciálně určený nástroj z rodiny produktů Autodesku pro návrh různorodých inženýrských staveb – od návrhu komunikací přes modelování zemních těles, projektování inženýrských sítí či vodních staveb až po přípravu a zakládání staveb či geodézii.

Nový terminál 4 letiště Barajas v Madridu patří k nejrozsáhlejším evropským realizacím. Před architekty stál náročný úkol – navrhnout terminál letiště, které bude ve finále druhým největším evropským přestupním uzlem po letišti Schiphol v Nizozemí, s přepravní kapacitou až 35 milionů pasažérů ročně.

Součástí tunelového komplexu Blanka na Městském okruhu (MO) v Praze je i stavba 0079 Špejchar – Pelc – Tyrolka, hloubené tunely Letná, dilatace D1 – D11. Jedná se o 350 metrů dlouhý úsek budovaný metodou čelního odtěžování, tzv. modifikovanou milánskou metodou.

Terminály veřejné dopravy jsou průchozí místa, kde hlavní roli hrají orientace, pohyb a čas. Pro svou programovou dočasnost mají tato místa tendenci stávat se ne příliš příjemnými prostory. Jak změnit charakter těchto míst? Jak tato místa oživit a naplnit běžnými městskými uživateli? Jak je propojit se strukturou města? Jednu z odpovědí nabízí projekt příbramského nádraží od ateliéru HMArchitekti.

Kvalitní doprava je základem úspěšného rozvoje ekonomiky každé země. O tom se přesvědčila i Čína, která v současnosti boduje množstvím unikátní architektury. Prudký ekonomický rozvoj, ale i olympijské hry konané před dvěma lety si mimo jiné vyžádaly investice do dopravy. Ty vedly také k vybudování největší dopravní stavby v Asii – železničního nádraží Jih položeného přibližně šest kilometrů od Zakázaného města. Nádraží je vlajkovou lodí pekingské vysokorychlostní železniční osy, na níž vlaky dosahují rychlosti až 350 km/h. Přestože se Číně dlouhodobě vyčítá lhostejnost k ekologii, stavba překračuje všechna očekávání – je významným příkladem implementace udržitelných principů v architektuře, především solární energie.

Výstavba skladových kapacit Loukov je zakázka, kterou tvoří čtyři kruhové nádrže ve tvaru válce, každá o objemu 35 000  m3. Vnitřní průměr nádrží je téměř 48 m, výška stěn je přes 20 m. Celá konstrukce nádrží je provedena z předpjatého betonu. Nejzajímavější a také technicky nejnáročnější operací bylo zvedání střešní konstrukce nádrží do její definitivní polohy.

Česká republika je už šest let členem Evropské unie a jedním z jejích základních cílů je trvalé zvyšování životní úrovně obyvatel, což je přímo závislé na růstu výkonnosti ekonomiky. Vzhledem ke své geograficky atraktivní poloze bude zaujímat stále významnější postavení v evropském dopravním systému. Nezbytnou podmínkou pro naplnění těchto cílů je vytvářet podmínky pro realizaci trvale udržitelné mobility osob a věcí. To však vyžaduje dosažení v přijatelném časovém horizontu srovnatelné úrovně dopravní infrastruktury s vyspělými evropskými státy.

První parní vlak na území dnešní České republiky přijel roku 1839 z Vídně do Brna. V následujících 40 letech došlo k bouřlivému rozvoji výstavby hlavních tratí, které v letech 1880 až 1914 doplnily místní dráhy s mírnějšími požadavky na trasování (poloměr oblouku, sklon). V letech 1918 až 1938 došlo pouze k dobudování několika spojek a přeshraničních tratí na Slovensko, poslední novostavbou je úsek Havlíčkův Brod – Brno zprovozněný roku 1953 (!).

Jižní kříž není jen známé souhvězdí, které pomáhalo v orientaci námořníkům na jižní polokouli. Je to také název nově zrekonstruovaného nádraží a dopravního uzlu v australském Melbourne. Leží na třídě Spencer Street na západním konci hlavní obchodní čtvrti naproti sportovnímu stadionu Docklands. Jeho futuristicky vyhlížející střecha se vlní mezi mrakodrapy druhého největšího města nejmenšího kontinentu světa. Autorem této železniční stanice je britský architekt Nicholas Thomas Grimshaw, jehož rukama prošlo už mnoho významných projektů dopravních terminálů.

Ekonomická situace zatím regionálním letištím nepřeje. Některá proto musela dokonce přehodnotit své plány. Nicméně jedna velká investice se chystá – ve Vodochodech má vzniknout moderní mezinárodní letiště za zhruba tři miliardy korun.

V úterý 25. května 2010 byly v Betlémské kapli uděleny tituly Česká dopravní stavba a technologie roku 2009. Cílem soutěže je profesionální prezentace oborů českého dopravního stavitelství a inženýrské profese nejen laické i odborné veřejnosti, ale také české a evropské politické reprezentaci. Do soutěže byly přihlášeny dopravní stavby, úseky dopravních staveb, samostatné stavební objekty a technologie, které byly uvedeny do provozu v loňském roce. Letos tento titul získaly čtyři stavby a jedna technologie, kterou je dálniční SOS hláska TCSIPO2 společnosti Spel.

Realistický scénář počítá s dokončením dálniční sítě v Česku v roce 2025, tedy o pět let později, než se předpokládalo. To je jeden ze závěrů sektorových strategií a modelu financování, které v květnu představilo veřejnosti Ministerstvo dopravy ČR. Na dokončení staveb páteřní sítě dálnic a rychlostních silnic v Česku je třeba celkem 499 miliard korun, zatímco při nezměněném způsobu financování by do roku 2020 bylo k dispozici pouhých 96 miliard korun.

Návěstidla české výroby, která musela projít mimořádně přísnými zkouškami, budou využita ve 37 stanicích především na nejfrekventovanějších tratích na severu Sýrie. Extrémní je rovněž termín první dodávky, která má být uskutečněna již do 30. dubna 2010. Jedná se o první zakázku AŽD Praha v Sýrii. Ryze česká společnost však již nyní v této zemi usiluje o další zakázku, a to na dodávku zabezpečovacího a komunikačního zařízení pro 30 km dlouhou železniční trať spojující Damašek s mezinárodním letištěm. 

Česká republika se řadí mezi státy s vysokou nehodovostí. Zatímco v zemích EU připadá průměrně 87 smrtelně zraněných při dopravních nehodách na 1 milion obyvatel, v ČR toto číslo činí 119. V loňském roce se sice počet usmrcených osob snížil na 992, což je druhý nejnižší počet od roku 1990, stále však je toto číslo vysoké a neodpovídá závazku ČR v rámci evropské dopravní politiky.