Ve střední Evropě, tedy ani u nás, nebyla stavba výškových budov vynucena místem, jako je tomu ve Spojených státech amerických, které jsou jejich kolébkou. V evropských poměrech byly a jsou výškové stavby stále více otázkou prestiže. Jestli patří i do našich měst, je otázka v poslední době velmi často diskutovaná. Odpověď zní: výškové budovy ano, mrakodrapy přesahující 30 až 40 pater nikoliv.
Libodřická vila Adolfa Bauera a jeho rodiny patří k vynikajícím ukázkám české kubistické architektury. Místní velkostatkář Bauer zadal její návrh architektu Josefu Gočárovi pravděpodobně v roce 1912. Přibližně ve stejném roce vyprojektoval J. Gočár také lázeňský dům v Bohdanči nebo dům U Černé Matky Boží v Praze. Stavba Bauerovy vily byla dokončena o dva roky později, tedy v roce 1914.
Zakomponovat do přírodní scenérie nejvyšších českých hor Krkonoš novou hotelovou budovu tak, aby nepůsobila rušivě, je nelehký úkol, na němž si již mnozí investoři i architekti vylámali zuby. Autoři nového hotelu Omnia, který byl v loňském roce otevřen v Janských Lázních, se snažili navrhnout stavbu z vnějšku spíše nenápadnou, která nebude dalším zásahem do krásy krkonošské přírody a návštěvníky bude oslovovat především originálními interiéry.
Dne 5. května 2008 se v Praze na společném setkání rozhodli čeští, moravští a slezští designéři z různých oblastí designu založit vlastní neziskovou a nepolitickou organizaci s celostátní působností.
Stárnoucí a kapacitně nedostačující svatostánek Církve bratrské v Litomyšli do dvou let nahradí nová modlitebna, zčásti zahloubená do svahu. Projekt z ateliéru ing. arch. Zdeňka Fránka svou svéráznou jednoduchostí ladí s duchovními idejemi tohoto náboženského uskupení.
Možnost prohlídky budovy bývalé restaurace Praha Expo 58 po celý den nebo komentované exkurse v dané hodiny, ale také speciální retro-newtro sety DJů Radia 1 na terase budovy – to vše se uskuteční již tuto sobotu 31. května 2008 v rámci doprovodného programu výstavy Bruselský sen. Na terase bývalé restaurace Praha Expo 58 se představí se svými sety Stanislav Zima, Filip Týc a Petr Metelka se speciálním hostem Ivo Pospíšilem. „Naši moderátoři si připravili speciální retro-newtro sety se starými i novými interprety, vše laděné do hávu tehdejší doby,“ představuje sobotní program ředitel Radia 1 Saša Michailidis.
Svět tvorby interiérů je plný barev, tvarů i materiálů, které je možné mezi sebou takřka neomezeně kombinovat. Jednotlivé variace se řídí nejrůznějšími faktory – individuálním vkusem, módními trendy i nejrůznějšími technickými zákonitostmi v závislosti na účelu interiéru. Podoba interiérů více či méně vychází z logiky podmíněné tradicí či osvědčenými triky. Při realizaci ale nestačí jen zvolit jednotlivé atributy, hlavní je předem odhadnout výsledné působení souhry těchto faktorů.
Na místě dnešního městského stadionu v Ostravě-Vítkovicích má do tří let vyrůst nový multifunkční stadion, který pojme až 30 000 návštěvníků. Město Ostrava představilo nedávno investiční záměr vybudovat do roku 2011 Národní sportovní centrum Morava, které bude zahrnovat fotbalový i atletický stadion. Výstavba sportovního stánku bude největší investicí Statutárního města Ostrava v následujících třech letech.
Projekt Rezidence Švédská se nachází v Praze na Smíchově, pár desítek metrů od ulice Na Hřebenkách. Lokalita je součástí klasické vilové zástavby z počátku 20. století. Do ní nový projekt zapadá nejen svým měřítkem, ale i zaměřením na náročné klienty.
V současnosti jsou velmi aktuální trendy zvyšovat životnost výrobků ze dřeva především jejich konstrukční ochranou (vhodným designem) a současně i volbou trvanlivějších druhů dřeva s vyšší odolností vůči biologickým škůdcům – akátu, dubu a exotických dřevin. Používají se rovněž modifikovaná dřeva, jako jsou termodřevo nebo acetylované dřevo. Chemická ochrana dřeva je přitom stále aktuální a nadále zůstane za podmínky, že se použijí ekologicky přijatelné látky.
Dá se říci, že se pomalu naplnila první kapitola porevolučního vývoje urbanismu a charakteru bydlení. Ve hrubém zjednodušení lze konstatovat, že končí první fáze proměny stávajících měst a první fáze vzniku satelitního bydlení. V následujících řádcích se pokusme shrnout budoucí výzvy pro developery a architekty v obou těchto situacích.
Středočeský kraj už poněkolikáté doplácí na to, že obklopuje hlavní město Prahu. Ve třicátých letech, ale i později zhyzdila romantická zákoutí živelná výstavba chat, v 90. letech pak přišla móda satelitních městeček sestavených z domků tzv. podnikatelského baroka. Vyrostly nejen na okraji měst a obcí, ale i ve volné krajině, na polích a lukách. Přírody tak najdeme ve středních Čechách už opravdu poskrovnu. Nyní ale svitla naděje, že se živelné výstavbě postaví do cesty překážka.
Letos si připomínáme sté výročí úmrtí jedné z nejvýznamnějších postav české kulturní historie – architekta, stavitele a největšího mecenáše novodobé české kultury Josefa Hlávky. Hlávkova historizující Zemská porodnice v Praze byla uvedena v provoz v roce 1875, tato první moderní nemocniční stavba u nás je jednou z Hlávkových největších realizací.
Ředění zástavby není možné donekonečna. Překročením určité meze se kvalita bydlení na okrajích měst rapidně zhoršuje. Při posuzování kvality bydlení není možné brát v úvahu pouze obytnou jednotku jako takovou bez širších vztahů k sídelnímu celku. Samostatný dům s pozemky pro vlastní obživu jeho obyvatel je v postindustriální společnosti výjimečný. Současný dům je závislejší na svém okolí, stejně jako jeho obyvatelé, kteří jsou nuceni ho daleko častěji opouštět. Život v dnešní postindustriální společnosti je ve své podstatě městský. Sociolog Henri Lefebvre dokonce používá pro postindustriální společnost termín „městská společnost“.
Rekonstrukce a dostavba bývalého areálu magdalenitek získala v roce 2007 titul Stavba roku. Respektuje a zároveň plynule navazuje na předešlé etapy stavebního vývoje. Nově dostavované části jsou jasně odlišitelné od historických fází. Přitom mají svůj specifický výraz. Jednoduchá čistá geometrie z exteriéru působí až klášterně střídmě. Použití materiálu a zpracování detailů vyvolává především v interiéru dojem výjimečnosti a luxusu. Dostavba areálu nevytváří homogenní celek, ale podtrhuje heterogenitu areálu danou pestrým architektonickým vývojem. Vcelku působí jednotně, nepodbízivě.